August Never Ends

Režisér Kai Li není žádný nováček, na kontě má pár titulů, které však žádný větší úspěch nesklidily. Nyní dostal k dispozici áčkové obsazení a slušný rozpočet. Uvidíte melancholickou, někdy málomluvnou romanci z moderní Šanghaje. Baristka Weiyang (Elane Zhong) má tragickou minulost (kterou prožívá znovu přes svoje introspekce). Těžko na ni zapomíná, když žije v místě, kde si vybavuje samé nepříjemné věci. I když si Weiyang udržuje odstup od lidí na hodinách japonské literatury potká přátelsky naladěnou a upovídanou Xiao Qiao (Tan Songyun). Weiyang zjistí, že jejího snoubence Zhao Yan (Luo Jin) už zná a komplikovaný vztah se začne vyvíjet jinam, než by Weiyang chtěla. Film má velmi profesionální vizuální zpracování, často bych se nebál říct luxusní, nejen rozmáchlé záběry města, vděčné panorama, ale i drobné detaily, mizanscéna malých oblastí, bloků a domů. Barevné filtry, náhledy velké kamery, ale i ruční kamera, černobílé pasáže, někdy s jednou barvou. Nevím, zda to bylo mojí kopií, nebo záměrem tvůrce, ale zvuk je někdy až hyperrealistický, ruch města je přítomen často. Hudba jako podkres minimální, což zvyšuje sevřenou atmosféru, takřka komorní pojetí snímku. Hlavní hrdinka prožívá trauma a tragédii a snaží se z minulosti oklepat. Je to emočně velmi postupně a pomalu plynoucí film, který si ale dovedně buduje atmosféru, dramatické pnutí. I s minimem postav je film zajímavý, Elane Zhong je vynikající ve své roli ostražité, chladné dívky, oheň dodává Tan Songyun, Luo Jin má velmi upozaděnou roli, jeho mužský hrdina se projevuje dost uměřeně. Jde o zajímavý mix na téma ženského přátelství, romance. A prosím sledovat do konce, jinak závěr nemusíte správně pochopit. Je možné že po repríze v lepší technické kvalitě (ten zvuk mi přišel dost rušivý a mix celkově nevyvážený), se může stát, že půjdu na čtyři hvězdy. (10.05.2021)