Julij Rajzman

Julij Rajzman (1903, Moskva - 1994, Moskva) působil po skončení studií jako herec, posléze jako asistent Jakova Protazanova. Jeho první samostatný film Sibiřská káznice (Katorga, 1928) popisoval osudy politických vězňů v carském Rusku. Následoval hraný dokument Země žízní (Zemlja žaždět, 1930), film o boji proti negramotnosti Rasskaz ob Umare Chapcoko (Vyprávění o Umarovi Chapcokovi, 1932), snímek o všedním životě letců Ve stínu letadel (Ljotčiki, 1935). V roce 1939 vznikla první filmová verze Šolochovova románu Podňataja celina (Rozrušená země), tématu války se dotýkaly filmy Mášenka (1942), Něbo Moskvy (Moskevské nebe, 1943), a především dokument Pád Berlína (Berlin, 1945). Po válce se režisér věnoval hrané tvorbě: Dobrodružství v sibiřském expresu (Pojezd iďot na Vostok, 1948), Rytíř zlaté hvězdy (Kavaljer Zolotoj zvezdy, 1950) či A co když je to láska? (A jesli eto ljubov?, 1961).

MFF Karlovy Vary