foto

Aleksander Ford

  • nar. 24.11.1908
    Lvov, Halič, Rakousko-Uhersko
  • zem. 4.4.1980 (71 let)
    Florida, USA

Biografie

Aleksander Ford se narodil 24.11.1908 v ukrajinském (ruském) Kyjevě jako Mosze Lifczyc. Hovořilo se o něm jako o caru, panu plukovníkovi, umělci. Strohý a vůdčí, přísný a nesmírně pracovitý. Režiséři a kritici v něm viděli diktátora a neomezeného vládce, řídícího polskou poválečnou cenzuru. Ačkoli jeho zevnějšek nebyl nijak zvlášť atraktivní, vládl nesmírným vnitřním kouzlem, které působilo na ženy. Byl spojován s nejkrásnějšími Polkami své doby (svobodnými i vdanými), např. s Alexandrou Slezskou, Sonjou Ziemann apod. Absolvoval historii umění na Varšavské univerzitě, studoval a později vyučoval i na filmové škole v Lodzi.

Po letech krátkých němých filmů jako režisér debutoval počátkem 30. let filmem „Mascot“. Pozornost na sebe upoutal svým prvním zvukovým snímkem „Legion ulicy“ (1932). V témže roce odcestoval do Palestiny s cílem natočit reportáže a film o tamějších židovských osadnících. Vznikly filmy jako „Sabra“, „Kronika Palestyńska“, „Makabiada“. Židovskou tématikou se zabýval i po svém návratu zpět do vlasti. Druhou světovou válku strávil v Sovětském Rusku, kde se podílel na vytvoření nové polské filmové společnosti (Wytwórnia Filmowa Wojska Polskiego) a točil filmy pro polskou i sovětskou armádu. Od r. 1945 řídil „Film Polski“. Filmy, které v této době Ford natáčel, byly vesměs s válečnou tématikou. Jeho „Majdanek“ (1944) byl oceněn jako první evropský věrohodný dokument o hitlerovských táborech smrti. Po válce se věnoval také polské historii. Roku 1948 začal filmem o vyhlazení varšavského ghetta „Ulica Graniczna“, následovala „Mlodość Chopina“ (1952) a „Piatka z ulicy Barskiej“ (1954). Dalších několik let strávil prací na prvním polském historickém velkofilmu „Krzyzacy“ (1960), který byl nominován na Oskara a ve své době jej vidělo 33 miliónů diváků. Do konce 60. let byl považován za jednoho z lídrů polské kinematografie. Zorganizoval vrácení polského filmového archivu z německého Babelsbergu, čímž umožnil rozvoj polského filmu. Organizoval vzdělávání i setkávání polských filmařů, díky nimž mohli rozvíjet svůj talent osobnosti jako Wajda, Munk, Has, Kutz.

Po rozmachu antisemitismu v Polsku koncem 60. let strávil Ford 2 roky v Izraeli, později žil v Dánsku a nakonec v USA. Roku 1973 natočil film podle novely A. Solženicyna „The First Circle“ v dánsko-švédské produkci, který se vrací k hrůzám sovětských gulagů. Roku 1975 potom „The Martyr“, příběh hrdinného doktora J. Korczaka. V Polsku se od r. 1968 ocitl na "černé listině", jako pátá nejnebezpečnější osoba v pořadí, a jeho jméno bylo prakticky vymazáno z historie. Dodnes zůstává A. Ford jedním z nejkontroverznějších umělců evropského poválečného režimu.

Dne 4.4.1980 spáchal zcela osamocen sebevraždu v hotelu ve městě Naples na Floridě. A. Ford byl jednou ženat, se spisovatelkou Olgou/Evelyn Ford měl syna Aleksandra/Romana a dcery Konstancii a Justýnu.


Zajímavosti: Roman Polanski o něm napsal: „Po válce byli vládou nad polským filmem pověřeni jen spolehliví lidé, jako např. dlouholetý člen strany a ortodoxní stalinista Aleksander Ford. Vytvořil si vlastní filmovou říši.“ Ford velmi ovlivnil tvorbu nejznámějšího polského režiséra Andrzeje Wajdy, který byl jeho asistentem již od dob svých studií na filmové akademii v Lodzi. Ford mu pomáhal při prosazení prvního slavného filmu „Pokolenie“ (1955), ve kterém si zahrál i Roman Polanski. Fordovým životním heslem bylo: „Film nesmí být kabaret, ale škola.“ Během své kariéry v Polsku získal několik státních vyznamenání. Koncem 40.let byl obviněn z korupce a sesazen z pozice šéfa polského filmu a dostal se do prvních sporů s představiteli Strany a vlády. Další konflikty pro něj nastaly po Stalinově smrti r. 1953 a po revolučních událostech v Polsku r. 1956. Byl obviňován z antisocialismu a ze spolupráce s imperialistickým Západem.

Scenáristická filmografie