foto

Miloš Vávra

  • nar. 9.1.1894
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 21.8.1964 (70 let)
    Praha, Československo

Biografie

Miloš Vávra se narodil 9. ledna 1894 v Praze jako Miloslav Vávra do známé mlynářské a umělecké rodiny. Jeho otec, herec Národního divadla Jan Vávra (1861 – 1932), měl pět bratrů. Nejstarší Milošův strýc Karel Vávra st. zůstal u mlynářského řemesla a měl syna, herce Karla Vávru ml. (1884 – 1931). Ze zbylých strýců se umění věnoval pouze tenorista Antonín Vávra (1847 – 1932) a herec Václav Vávra (1854 – 1922), kteří byli taktéž angažováni v Národním divadle. Jako příslušník bohaté mlynářské rodiny vystudoval medicínu (pravděpodobně na Lékařské fakultě známé pražské Univerzity Karlovy) a stal se klasickým lékařem a získal titul Dr.

Jeho starším bratrem byl zpěvák Jan Hilbert Vávra (1888 – 1950). Z uměleckého vlivu rodiny se od roku 1905 věnoval ochotnické činnosti u různých ochotníků v Praze a v letech 1917 – 1918 hostoval ve velkých úkolech i v Národním divadle, např. jako Francek v „Maryše“ bratří Mrštíků, Vilém Kaplíř ze Sulevic v Kolárově „Pražském Židovi“ a André z Eguzonu v Caillavetově, Flersově a Reyově „Rozkošné příhodě“.

Hostoval též na dalších velkých pražských scénách. Miloš Vávra byl hercem ušlechtilého a atraktivního zjevu, s vysokou postavou, statným zjevem, výrazným čelem a mimických dovedností tváře s úzkýma očima. Přesto se, na rozdíl od svých příbuzných, na divadelních prknech více neuchytil a ani nebyl přijat do Národního divadla (kde v tu dobu působil bratr a otec).

Než na divadle, největší jeho význam tkví v naší němé kinematografii, kde během let 1913 – 1927 stvořil dvanáct filmových charakterů. Začínal u filmové výrobny ASUM Anduly Sedláčkové a Maxe Urbana ještě před první světovou válkou. Poprvé byl Fredem v dramatu KONEC MILOVÁNÍ (1913) Otakara Štáfla a Maxe Urbana a podruhé mužem v Urbanově IDYLE ZE STARÉ PRAHY (1913). Komedie IDYLA ZE STARÉ PRAHY, jež měla premiéru až na sklonku světové války 13. září 1918, se do dnešních dnů ani nedochovala. Desátá léta ukončil ještě nedochovaným melodramatem TANEČNICE (1919) režiséra a herce Vladimíra Majera s Miladou Haunerovou, Františkem Beranským, Jožkou Schneiderem, Vladimírem Majerem, Otakarem Švecem, Aloisem Tichým, Václavem Plavcem a Mirko Menclem v titulních úlohách.

Poté přišla 20. léta, kdy se Dr. Miloš Vávra stal jednou z prvních mužských hereckých „kinohvězd“. Léta 1921 – 1922 jeho filmografie obsahuje Ing. Racka alias lupiče gentlemana Ferry Šakala v Innemannově ZELENÉM AUTOMOBILU (1921) podle románu Josefa Skružného, JUDr. Máchu ve ztraceném dramatu s Olgou Augustovou a Luigi Hofmanem STÍNY / ZÁHADA NOCI (1921) Přemysla Pražského, druhého muže paní Mileny (Růžena Šlemrová) Dr. Jindřicha Krále v dnes nedochovaných MANŽELÍCH PANÍ MILENY / NÁVRATU MRTVÉHO / PYRRHOVĚ VÍTĚZSTVÍ (1921), mladičkého šviháka v Kvapilově zničeném ZLATÉM KLÍČKU (1922) a Karla Líra ve Slavínského melodramatu O VELKOU CENU (1922). Film O VELKOU CENU byl uváděn i jako ZÁVOD O ŽIVOT.

Po zbytek 20. let stvořil Toníka Jedličku v PALIČOVĚ DCEŘI (1923) režisérky They Červenkové podle klasické divadelní hry Josefa Kajetána Tyla, syna továrníka Silvera (Luigi Hofman) Petra Silvera v Krňanského PÍSNI ŽIVOTA / POSLEDNÍ PÍSNI (1924), titulního učitele Jindřicha Nováka v komedii podle románu Ignáta Herrmanna VDAVKY NANYNKY KULICHOVY (1925) Miroslava J. Krňanského a syna trhovkyně paní Katynky (hraná Antonií Nedošinskou) Emila v Kubáskově melodramatu PANÍ KATYNKA Z VAJEČNÉHO TRHU (1927). Řada těchto němých snímků je dnes už nedochovaná.

Pouze jednou jedinkrát Vávra zasáhnul i do zvukového období. V Kubáskově a Kokeislově melodramatu OSUDNÁ CHVÍLE / HRA NÁHODY (1935) o muži utajující svoji pohlavní chorobu vytvořil Vávra pro sebe velmi blízkého lékaře v Bělehradě MUDr. Maternu. Po této zvukové zkušenosti se už na českém stříbrném plátně neuplatnil a po zbylých dlouhých dvacet devět let už před filmové kamery nestanul.

S největší pravděpodobností se dál živil svým původním povolání jako lékař. Věnoval se, obdobně jako další členové rodu Vávrů, i výtvarné činnosti. Miloš Vávra zemřel 21. srpna 1964 v Praze ve věku svých sedmdesáti let. Jeho fotografie se objevila i na stránce „Prvních hvězd českého filmu“ ve filmovém albu Jaroslava Brože a Myrtila Frídy „Historie československého filmu v obrazech 1898 – 1930“ (1959).

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace