Biografie
Jevgenij Francevič Bauer (rusky Евгений Францевич Бауэр) byl ruský filmový režisér němé éry, divadelní umělec a scenárista. Jeho dílo mělo velký vliv na estetiku ruské kinematografie na počátku 20. století.
Mezi lety 1913 a 1917 natočil více než osmdesát filmů, z nichž se zachovala zhruba polovina. Již zde používá sled záběrů a posuv kamery virtuosy. Los Angeles Times v té době přinesly článek filmového kritika Kennetha Turana s názvem "Největší režisér, o kterém jste nikdy neslyšeli."
Bauer se narodil jako syn českého hudebníka Franze Bauera a ruské operní pěvkyně. Jeho sestra byla profesionální herečka.
V roce 1887 vystudoval v Moskvě Školu malby, sochařství a architektury. Snažil se o řadu různých profesí. Nejprve pracoval jako karikaturista, kreslil satirické scénky pro tisk. Poté se stal mistrem umělecké fotografie. Hned nato se pustil do práce v divadle jako producent, impresário a profesionální scénograf. 1890 se oženil s herečkou a tanečnicí Linou Ancharovovou, jejíž příjmení použil během první světové války, kdy pracoval pod pseudonymem Jevgenij Ancharov v domnění, že jeho vlastní příjmení je "příliš německé."
Jeho první práce pro film společnosti Alexandera Drankova byl soubor dekorací pro snímek "300 let sídla Romanovců" (1913). Posléze pracoval jako producent čtyř filmů. V Moskvě pak začal režírovat filmy pro pobočku francouzské společnosti Pathe Brothers, a konečně začal spolupracovat s firmou Chanžonkov, která byla v té době lídrem ruské kinematografie.
Bauer pracoval především v žánrech sociálního a psychologického dramatu (výjimečně i komedie). Točil s předními aktéry ruské němé éry (Ivan Mozžuchin, Věra Cholodnajskaja, Vitold Polonskij, Ivan Peresťanyj, Věra Karalli a další).
V roce 1917 se Bauer s Chanžonkovou firmou přestěhovali do nového ateliéru na Jaltě, kde natočili film "Pro štěstí" s mladým hercem Lvem Kulešovem. Při jeho realizaci si však zlomil nohu na scéně a další film "Král Paříže" musel režírovat z vozíčku. V té době začal také trpět komplikacemi souvisejícími s pneumonií a tento film dokončila jeho dvorní herečka Olga Rachmanovová. Zemřel v nemocnici na Jaltě na selhání respiračního systému.
Režisér
Krátkometrážní | |
---|---|
1917 |
Revolutsioner |
1915 |
Děti věka |
Grjozy |
|
Tysjača vtoraja chitrosť |
|
1914 |
Diťa bolšogo goroda |
Jejo gerojskij podvig |
|
Slava nam, smerť vragam |
|
Vot mčitsja trojka počtovaja |