Reklama

Reklama

Jevgenij Bauer

Jevgenij Bauer

nar. 1865
Moskva, Ruské impérium

zem. 22.06.1917
Jalta, Krym, Ruské impérium

Biografie

Jevgenij Francevič Bauer (rusky Евгений Францевич Бауэр) byl ruský filmový režisér němé éry, divadelní umělec a scenárista. Jeho dílo mělo velký vliv na estetiku ruské kinematografie na počátku 20. století.

Mezi lety 1913 a 1917 natočil více než osmdesát filmů, z nichž se zachovala zhruba polovina. Již zde používá sled záběrů a posuv kamery virtuosy. Los Angeles Times v té době přinesly článek filmového kritika Kennetha Turana s názvem "Největší režisér, o kterém jste nikdy neslyšeli."

Bauer se narodil jako syn českého hudebníka Franze Bauera a ruské operní pěvkyně. Jeho sestra byla profesionální herečka.

V roce 1887 vystudoval v Moskvě Školu malby, sochařství a architektury. Snažil se o řadu různých profesí. Nejprve pracoval jako karikaturista, kreslil satirické scénky pro tisk. Poté se stal mistrem umělecké fotografie. Hned nato se pustil do práce v divadle jako producent, impresário a profesionální scénograf. 1890 se oženil s herečkou a tanečnicí Linou Ancharovovou, jejíž příjmení použil během první světové války, kdy pracoval pod pseudonymem Jevgenij Ancharov v domnění, že jeho vlastní příjmení je "příliš německé."

Jeho první práce pro film společnosti Alexandera Drankova byl soubor dekorací pro snímek "300 let sídla Romanovců" (1913). Posléze pracoval jako producent čtyř filmů. V Moskvě pak začal režírovat filmy pro pobočku francouzské společnosti Pathe Brothers, a konečně začal spolupracovat s firmou Chanžonkov, která byla v té době lídrem ruské kinematografie.

Bauer pracoval především v žánrech sociálního a psychologického dramatu (výjimečně i komedie). Točil s předními aktéry ruské němé éry (Ivan Mozžuchin, Věra Cholodnajskaja, Vitold Polonskij, Ivan Peresťanyj, Věra Karalli a další).

V roce 1917 se Bauer s Chanžonkovou firmou přestěhovali do nového ateliéru na Jaltě, kde natočili film "Pro štěstí" s mladým hercem Lvem Kulešovem. Při jeho realizaci si však zlomil nohu na scéně a další film "Král Paříže" musel režírovat z vozíčku. V té době začal také trpět komplikacemi souvisejícími s pneumonií a tento film dokončila jeho dvorní herečka Olga Rachmanovová. Zemřel v nemocnici na Jaltě na selhání respiračního systému.

Roman "kikulin" Porteš

Reklama

Reklama