Karel Lukšík

Počátky jeho taneční kariéry byly svázány s ostravskou scénou a osobností Emerycha Gabzdyla, pod jehož vedením získal základy taneční techniky a první zkušenosti v angažmá (1939–42). V období druhé světové války působil jako sólista německých divadel v Katovicích a Krakově. Od roku 1945 byl sólistou Velké opery 5. května a posléze členem baletu Národního divadla do 1985 (od 1948 sólistou, od 1960 baletním mistrem).

Jeho elegantnímu vzhledu a vznosnému naturelu odpovídaly role princů a milovníků: Princ v Z pohádky do pohádky (1940), ve Špalíčku (1949), Stanislav v Coppélii (1950), Paris v Romeovi a Julii (1950), Don Juan ve stejnojmenném baletu (1952); výrazného charakteru však dosáhl též v interpretaci rolí druhé polovině padesátých let (např. Černý v Soli nad  zlato (1956), Crassus ve Spartakovi (1957), Carmelo v Čarodějné lásce(1960). V sezóně 1972/73 absolvoval pedagogickou stáž v Státním tanečním učilišti Agrippiny Vaganovové v Leningradě. Na Taneční konzervatoři v Praze vyučoval v letech 1962–86.

Ceskyhudebnislovnik.cz