Pavel Bartoň

Zpěvák Pavel Bartoň byl v polovině sedmdesátých let oblíbenou osobností české populární hudby, jeho popularita však vzala za své již po pár letech. Jeho vlastní jméno je Jiří Šeda, otec Jaroslav Šeda (1925-1993) byl hudebním vědcem a spisovatelem. V době, kdy Bartoň začínal profesionálně zpívat, byl otec generálním ředitelem hudebního vydavatelství Supraphon a právě kvůli možnému spojování s ním syn zvolil zcela odlišné umělecké jméno. Pavel Bartoň se s podporou otce od dětství věnoval zpěvu, vojenskou službu absolvoval jako zpěvák Armádního uměleckého souboru a krátce nato se vydal na profesionální pěveckou dráhu.

První singl mu vyšel v roce 1972, jako výrazný tenor o rok později zazářil ve třetím ročníku pěvecké soutěže Intertalent v Gottwaldově (dnešní Zlín), vzápětí posbíral i ceny na dalších domácích festivalech Bratislavská lyra a Děčínská kotva. Slibně se rozvíjející kariéru podpořila i účast v menší roli zpívajícího mnicha ve slavném muzikálu NOC NA KARLŠTEJNĚ (1973). Obdržel nabídku na exkluzívní smlouvu s německou vydavatelskou Ariola, z plánované spolupráce ale nakonec sešlo.

Kariéru Pavla Bartoně provázelo srovnávání s Karlem Gottem, jemuž byl hlasově podobný, ovšem zatímco tehdy se jejich konfrontace odehrávala v ovzduší zdravé rivality, dnes se spekuluje o tom, že právě lidé kolem Karla Gotta zařídili Bartoňovu profesní likvidaci, aby zneškodnili konkurenci našeho nejúspěšnějšího zpěváka. Proti této teorii ovšem mluví fakt, že pro Bartoně komponovali Gottovi nejbližší spolupracovníci (Karel Svoboda, Ladislav Štaidl) a sám Gott začínajícího zpěváka přizval ke spolupráci.

Sám Pavel Bartoň dnes říká, že na pokles jeho popularity měl vliv především fatální nedostatek kvalitního repertoáru s naprostou absencí hitového potenciálu. Jeho dobově populární písně (Gaudeamus, Má, má tě rád) jsou dnes prakticky neznámé, a i když v roce 1973 obsadil 7. příčku v anketě Zlatý slavík, v následujících letech již takového úspěchu nedosáhl. V očích veřejnosti mu také škodila interpretace společensky angažovaných textů, nikdy navíc neměl vlastní kapelu, spoléhal se jen na spolupráci s velkými big bandy, nahrával s Karlem Vlachem nebo Josefem Vobrubou, nejčastěji a nejdéle spolupracoval s Václavem Hybšem. Po dva roky byl hostem koncertního programu Heleny Vondráčkové, nějaký čas strávil i v Ostravě po boku Věry Špinarové.

Pavel Bartoň má na svém kontě jen dvě LP desky, Můj svět (1975) a anglicky zpívanou The Great Love Songs (1982). V 80. letech nové nahrávky pořizoval již jen zřídka, nadále ale vystupoval s Orchestrem Václava Hybše, byl také častým hostem zábavných televizních pořadů. Po roce 1989 na zpívání rezignoval a nyní žije v soukromí. Ve svém životě nyní spojuje osobní zájem s podnikáním, věnuje se pěstování bonsají a ve vlastním ateliéru vyrábí keramiku. V nedávné době vyšla Pavlu Bartoňovi dvě výběrová CD, Má, má tě rád (2008) a Můj svět (2008).

Pavel "argenson" Vlach