dormouse

Další z dánských dramat, tragické zabití, pocit viny, nevěra.

Lepší dvě hvězdy nebo horší tři. Opravdu hodně crazy. Netušený komediální talent Sidse Babett Knudsen.

Docela milý příběh dvou sester, které k sobě nachází cestu.

Jsem už zvyklá na severská pochmurná těžkotonážní dramata, ale tohle bylo na mne trochu moc depresivní.

Dnešnímu mladému divákovi připadá samozřejmé, že ženy mohou skoro to samé jako muži, že mají právo na vzdělání, na práci, na orgasmus, na to vybírat si partnera a netrávit volný čas u plotny. Že mají volební právo. Ale málokdo si uvědomuje, co to všechno stálo za námahu a že volební právo například v Portugalsku mají ženy až od roku 1976. Jakýkoli boj za zrovnoprávnění žen mi nepřipadá méněcenný ve srovnání s jakýmkoli jiným bojem. Krásna angličtina mimochodem.

Na můj vkus trochu přitažené za vlasy. Jednak mi neseděly podivné dialogy, a také jsem se nějak nedokázala vyrovnat s tím, že člověk, vykreslený jako celkem velký hajzl, k sobě dokázal tak silně připoutat tolik lidí.

Průměrný thriller, který neurazí, ale ani nenechá viditelné stopy. Na Hallstroma slabé.

Film spíš pro děti, taková červená knihovna, která ale nikoho neurazí. Dětské role jsou zahrané skvěle.

Milá komedie, kdyby ji natočili za oceánem, byla by to neskutečná hovadina, ale v dánském provedení je to prostě milé. Plodné dny během menstruace, adoptivní černá holčička, přiblblý Ital a jako vždy skvělá Paprika Steen ve vedlejší roli.

Milé, trochu sarkastické, trochu dojemné, což jsem se už naučila spojovat s dánskou kinematografií. Umírající tatínek, malý byt, milenka a rovnátka. Paprika Steen je úžasná.