Ten pravý a jediný
Den eneste ene
The One and Only
Režie:
Susanne BierScénář:
Kim Fupz AakesonKamera:
Jens SchlosserHrají:
Sidse Babett Knudsen, Niels Olsen, Søs Egelind, Paprika Steen, Sofie Gråbøl, Lars Kaalund, Hella Joof, Philip Zandén, Rafael Edholm, Jacob Thuesen (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Niller a Lizzie nemohou mít děti, protože Nillerovy spermie nejsou v pořádku. Rozhodnou se tedy pro adopci. V jejich vztahu je dominantní osobou právě Lizzie, která plánuje, kdy bude mít dítě narozeniny a jaké mu dají jméno. Niller sice nesouhlasí s tím, že by jméno či narozeniny mohli dítěti jen tak změnit, ale o tom on nerozhoduje. Jejich vztah přirovnal k nákladnímu automobilu a jejich sex k morčeti. Veškeré životní principy přirovnává ke své práci - zařizuje kuchyně.
Sus se provdala za Itala Andrea, kterému říká Sonny. Ten by rád měl děti, ale Sus se bojí, že si zkazí postavu a její krásný manžel ji pak opustí. Když ale vidí, jak po potomkovi touží, přestane se tomu bránit a otěhotní. Oba jsou velmi šťastní. Chybí jim už jen jedno - zařídit kuchyň.
Do poklidného života obou párů však zasáhne osud a jejich příběhy naberou nečekaný spád.
(charlosina)
Recenze (27)
Hodně ujetá komedie, kde jsem si nenašla k nikomu z nich absolutně žádný vztah a co víc poprvé mi to vůbec nevadilo. Ty vztahy i lidi byli tak mimo, že jen koukáte a nevěříte že tohle dílo vůbec vzniklo. Rozhodně jsem se nenudila, nejvíc tu boduje Paprika Steen a měla jsem fakt výbuch smíchu jak na konci volá na dítě :). ()
Podarená romantická záležitosť. Príbeh sa dotýka vážnych tém partnerstva - neplodnosť, potrat, adopcia, nevera, smrť - no elegantne ich spracúva spôsobom, ktorý neskĺzava do ultravážnej ťažoby, ani do trápnej komédie nasilu. Naopak s elegantnou dávkou primeraného humoru sa napokon končí silným, no v rámci deja uveriteľným happy endom. ()
Susannino rané tvůrčí období. Její obvyklé postavy, obvyklá témata, obvyklé morální otázky. Jenže je to tak přihlouple limonádovitě zpracováno, že se člověk nemůže ubránit myšlence na to, jak banální režisérkou by asi byla, kdyby později neobjevila svůj scénáristický poklad v A. T. Jensenovi. Tohle je výplach. ()
Rané tvůrčí období dánského klenotu. Susanne Bier se poslední dvě dekády vyjadřuje k dalším a dalším mezilidským vztahům a dělá to formou vskutku působivou. Vesměs neveselou, obrazově naturalistickou, nepřikrášlenou, vždy těžící z výtečných hereckých výkonů. Dokáže umně navodit atmosféru a její tvůrčí postupy v divákovi vyvolají potřebnou dávku sympatií k jednotlivým postavám. Na startu své režisérské dráhy byla nicméně rozvernější, dokonce pracovala se šťastným koncem. Vycházela ze situací, které mnozí možná zažili. Postavy tu řeší otázku dětí, jedni je mít nemohou, jiní se obávají, že jim to zkazí vztah, postavu… Severské, jiné, milé. ()
Jeden z prvních snímků Susanne Bier, natočený skoro rozverně, bez smutku jejích pozdějších filmů. Dokonce s happyendem! Jako bývalý student psychologie taky musím vyzdvihnout postavu empatického monstra jménem Mulle, která přesně zosobňuje degenerativní potenciál téhle vědy pro ty, kdo si od ní nedokážou udržet odstup. Je to sranda film, ale asi bych nechtěl být na místě ani jedné z hlavních postav. Ony ty situace jsou přece jenom až příliš povědomé. ()
Galerie (3)
Photo © Warner Bros. Pictures
Reklama