Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor

Oblíbené filmy (6)

Vetřelec

Vetřelec (1979)

Švýcarský pekelník H.R.Geiger a mistrovský Ridely Scott přivedli na svět největší vesmírnou děvku všech dob, xenomorfa s velmi brutálními vlastnostmi a ojedinělým životním cyklem. 7mičlená posádka obchodní lodě Nostromo má namířeno z dlouhé cesty zpět na Zemi. Namísto šťastného návratu je ovšem na zpáteční cestě probouzena z hibernace kvůli zachycení signálu neznámého původu, který je třeba dle kontraktu řádně prozkoumat. Díky této nezcela úspěšné expedici, si posádka na palubu vlečné lodi, nevědomky přináší zákeřného přespolního, čímž začíná celé mistrovské drama. Příběh je navíc okořeněn jedním záškodníkem z řad vlastních: „It's a robot. Ash is a god damn robot“, ten má jedinou prioritu, dovést monstrum v pořádku na Zemi k detailní analýze přičemž posádka je postradatelná. Hysterie, panika, děsivé seznamování a boj o holý život s nezničitelnou bestií dokresluje mistrovsky provedená děsivá hudba, brilantní kamera, vizuální efekty a herecké výkony každého člena posádky. Děsivá atmosféra na mě působí i po x letech, co si Vetřelce pouštím v pravidelné periodě čili se vůbec nedivím návštěvníkům kin, kteří ze sálu utíkali se strachem v očích. Scott zde potvrzuje pouze pravidlo, čím měně ukážeš, tím více je výtvor děsivější. Na svou dobu vcelku riskantní počin, kterému dodaly odvahu Lucasovi Star Wars. I space záležitost, mohla přinést úspěch! A ten si R. Scott za toto dílo po právu zaslouží. The other members of the crew, Kane, Lambert, Parker, Brett, Ash and Captain Dallas, are dead. Cargo and ship destroyed. I should reach the frontier in about six weeks. With a little luck, the network will pick me up. This is Ripley, last survivor of the Nostromo... [10/10]

Vymítač ďábla

Vymítač ďábla (1973)

Dvanáctiletá Regan disponuje ve svém věku ostrou slovní zásobou, za kterou by se nemusela stydět ani profesionální kurva. Zná snad někdo z Vás dítě jejího věku, které svádí kněze a vybízí vlastní matku k incestu? Dnes již legendární piss scéna, otočka hlavou o 360 stupňů, masturbování s křížem, perverzní věty: lick me, při které Regan zabořuje hlavu vlastní matky mezi své nohy; fuck me!, až se třese celá postel; do Nebe volající rouhačství - Let Jesus fuck you, bodajíc se křížem mezi nohy až po legendární hlášku "Your mother sucks the coaks in hell", nejsou výplodem racionálního myšlení malého děvčete ale kapitán Ahojky (Captain Howdy) který se do malé Regan nastěhoval a nehodlá se svého nového sídla dobrovolně vzdát. Jelikož kapitána Ahojky neodhalí ani 88 učených doktorů, doporučuje se matce jako poslední mizivá naděje léčba šokem tzv. konvenční rituál o který se má postarat kněz Damien Kerras. Ten po nějaké době s rozpaky přespolního záškodníka objevuje a Arcibiskupství tak do hry posílá ostříleného Lankestera Merrina. Jmenovaný kapitán Ahojky je ale pořádný bastard který dělá z Regan nadpozemského siláka jenž ustojí i konfrontaci se zkušeným Merrinem. Kerras tak dovoluje záškodníkovi okusit své tělo a sám s přespolním skáče z okna Reganina pokoje čímž ukončuje pobyt kapitána Ahojky ve svém těle ale zároveň i svůj vlastní život. Z malé Regan se tak opět stává slušné děvče. Za neskutečně brilantním počinem za který se bude štáb smažit v pekle, stála na sklonku 40cátých let skutečná událost z jednoho městečka v Marylandu… Psal se rok 1949, 20 srpna když si William Peter Blaty přečetl čerstvý plátek zrovna ve vyšlých novinách (Washington Post ) o takzvaném posednutí démonem které se odehrálo v městečku Mount Rainer, ulici 3210 Bunker Hill Road ve státě Maryland. Posedlým byl 14letý chlapec Robbie Mannheim. Tuto situaci více popisuje Thomas B. Allen, autor knihy Possessed 1993 (Posedlý). Allen o chlapci píše, že měl dobrý vztah se svým strýcem který se považoval za „médium“ a společně s Mannheimem vykonávali rituály za účelem kontaktovat „druhou stranu“. 15 ledna 1949 se odehrálo, v průběhu jednoho rituálu, dost nevysvětlitelných jevů, např. kroky ve stěně, hlasité skřeky a zvuky podobné bubnování. To byl pouze ale počátek toho všeho. O 11 dní později (26 ledna 1949), Robbieho strýc nečekaně zemřel v Saint Louis po jednom z obřadů. Chlapec se ho následně pokoušel kontaktovat. Pár týdnů od tohoto pokusu byla ložnice chlapce plná cizích zvuků. Dne 17. února 49 (čtvrtek) přespává chlapec v domě místního ministranta. Toho čeho byl Reverend Luther Miles Schulze té noci svědkem ho přinutilo doporučit rodině Katolického kněze. Reverend udává, že se Robbieho postel divoce třásla a po místnosti se pohyboval těžký nábytek. Mezi 27 únorem a 4 tým březnem za dozoru otce Hughese podstoupil Robbie vymítání v nemocni Georgetown kde brutálně napadl otce Gughese. Nic se ovšem po tomto rituálu nezměnilo. Na chlapcovo kůži se začínaly objevovat “vypálené značky”, zároveň se projevovaly křeče při kterých se kroutil do “nelidských” poloh. Raymond Bishop a Father William Bowdern předpokládaly že se Robbieho těla zmocnil jeho zesnulý strýc, kterého se pokoušel po jeho smrti kontaktovat. 16tého března (středa) otec Bowdern provedl vymítání v domě Robbieho strýce v St. Louis. V průběhu obřadu se na Robbieho zádech opět začaly objevovat vypálené jizvy apod. Chlapec plival do obličeje kněze, obviňoval jej ze sexuálních hrátek se sestramy, honil si ptáka a vyslovoval věty v latině a jinych jazycích kterými nikdy nehovořil. Po tomto „neúspěšném“ vymítání byl Robbie šoupnut do ústavu pro mentálně choré. Vymítání v tomto zařízení pokračovalo na velikonoční neděli. Během tohoto procesu se odehrál jeden z nejbrutálnějších útoků. Během obřadu se na Robbieho prsou objevilo slovo „Exit“ se šipkou dolů k jeho penisu. Po zobrazení celého tohoto výjevu Robbieho brutálně kopl kněze do jeho genitálií. Následně po útoku začal chlapec mluvit „hlasem ďábla“ a teplota v místnosti rapidně klesla pod -0. V pondělí 18tého dubna, 23:00 v průběhu 13tého vymítání, Robbie seskočil z postele a začal křičet, "Satan! Satan! I am Saint Michael, and I command you, Satan, and other evil spirits, to leave this body, in the name of Dominus. Immediately! Now! Now! Now!" Následně se projevili obrovské křeče. Poté co přestaly se Robbie podíval na kněze a řekl: "He’s gone." Tento příběh poté posloužil W.P. Blattymu jako předloha pro jeho román který se v sedmdesátých letech objevil i na filmových plátnech s rozpočtem 12 000 000 milionů dolarů. Prvotním adeptem na stvoření tohoto počinu byl samotný mistr Stanley Kubrick který nabídku odmítl jako i např. John Boorman a buďme rádi. To co totiž Boorman udělal s dvojkou nemá slov. Pro natáčení byl nakonec zvolen William Friedkin. Ten přivedl na svět nejlegendárnější a nejexcelentnější vymítačskou dvacetiminutovou scénu které může konkurovat snad pouze ta z Exorcist of Emily Rose. Slavná scéna se točila v -40 C ! Jako Reganin kvičící hlas posloužila nahrávka prasat jdoucí na porážku. Jedná se o jednu z „nejsamplovanějších“ scén kinematografie vůbec. Cesta od slušné dívky po bastardní ďáblici je ale dlouhá. Sledujeme harmonický vztah matky s dcerou který se postupem času mění v noční můru kdy matka propadá hysterickým záchvatům že její dceři není pomoci. Damien Kerras se na druhé straně vyrovnává se smrtí své matky jejíž podobu na sebe bere i malá Regan navíc začíná řešit dilema zdali je či není dívka ďáblem posedlá. Krátkou avšak důležitou roli hraje v celém procesu postava kněze Merrina, kterého církev zplnomocní aby provedl obřad. Pomalé vzrůstající napětí je doplněno vynikající hudbou a temnou atmosférou. Věřícím dementům se postava malé Regan tak nelíbíla, že jí bylo vyhrožováno smrtí. Z těchto důvodu muselo studio najmout pro Lindu po dobu šesti měsíců od uvedení filmu do kin bodyguardy. (V některých scénách ji dokonce ve filmu zastupovala dablérka) V průběhu natáčení zahynulo za zvláštních okolností 9 lidí, kteří se nějakým způsobem podíleli na filmu. Z toho 2 byly představitelé hlavních rolí. O smrti jednoho z nich měla Linda již dlouho dopředu noční můry. Následné uvedení filmů do kin mělo i na jeho návštěvníky neblahé účinky. Podobně tak jako u Vetřelce, lidé utíkali z kin, omdlévali, dokonce si jeden z nich zlomil o sedacku celist, za coz pak zaloval studio a vysoudil odskodne... Za všemi těmito potížemi se ovšem skrývá nejvýdělečnější horor historie a pro mě nejlepší horor v dějinách vůbec... [10/10]

Taxikář

Taxikář (1976)

Listen, you fuckers, you screwheads. Here is a man who would not take it anymore. A man who stood up against the scum, the cunts, the dogs, the filth, the shit. Here is a man who stood up... Noční život se od toho "denního" liší v mnoha věcech a tu temnou stránku této poloviny dné nám zde prezentuje Scorsese svým životním dílem. Robert de Niro ve své nejlepší roli dokáže bezchybně podat pocity deprese a zoufalství. Ty se stávají nástrojem k motivaci boje se zlem. Ačkoliv De Niro bere v noci spravedlnost do svých rukou, ve dne on sám není zrovna "normálním" občanem. Ovlivněn deprimujícími zkušenostmi nejen nočního života kompenzuje svojí ctižádost ve věcech nenormálních. Těžký případ pro psychiatra by byl tento člověk v reálném životě. Vzít ženu na jednu z prvních schůzek do porno kina už o něčem svědčí ;). Nesmíme zapomenout ani na maldičkou štětku, kterou ztvárnila neodolatelná Jodie Foster. Dodnes jsem se nesmířil s tím, že nehrála v pokračovaní Silence of the Lambs. Taxi Driver, snímek který by si měl každý pustit několikrát. Pokaždé objevíte nové a nové detaily, které Vám při předchozích shlédnutích unikly a když už si myslíte že máte všechno, stačí pustit znova a máte opět plno nových poznatků. "Have you ever seen what a .44 Magnum will do to a woman's pussy?" [10/10]

Cesta domů

Cesta domů (1999)

V jednoduchosti je krása. Romantické drama o dvou mladých lidech, vázáné na nekonečné čekání, věrnost a maličkosti znamenající všechno. Jednoduchá, vše říkající hudba krásně doplňuje životní příběh o sblížení mladých lidí, rozdílných třídních vrstev, který je potřeba dovést až do konce i po smrti jednoho z nich, platíc i na potomky. Debutující čínská kráska Ziyi Zhang ve své „nejhezčích“ roli uchvacuje svou nevinností a odhodláním. Neúspěšná snaha o rozloučení, ztracená spona, téměř tragická výprava do města... To vše je silná citová vazba na “polní cestu která vede do naší vesnice z města. U této cesty čekala má matka na mého otce s láskou a důvěrou mnoho let. Proto ho chce na této cestě ještě naposledy doprovázet… [10/10]