Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krátkometrážní

Recenze (386)

plakát

Živí mrtví - Série 8 (2017) (série) 

Ten seriál fakt pomaličku umírá, ale musí se mu nechat, že si tu svou slušnou kvalitu zuby nehty snaží udržet. A dá se říct, že poměrně úspěšně, ale nevydrží mu to na věky, jestli to tvůrci brzy nezabalí, seroš posviští do hlubin pekelných. Furt to ale miluju, marný platný.

plakát

Živí mrtví - Série 9 (2018) (série) 

Ano, po ohlášení odchodu Andrewa Lincolna jsem sice několikrát říkal, že se seriálem definitivně končím. Ale když něco milujete, jen tak se od toho prostě neodprostíte, i když vás to třeba opravdu bolestné raní. Ten seriál je prostě fenomén. Na Walking Dead se už nějakou dobu snášely velké vlny kritiky za to, že seriál už prostě ztrácí dech a je čím dál horší. A já si říkal, že se není čemu divit, protože příběhově založené seriály, které běží příliš dlouho, prostě jsou odsouzený k záhubě. A najednou přišlo něco nevídaného - devátá série, o které se jak kritici, tak i diváci vyjadřují jako o jedné z nejlepších sérií v historii celého seriálu. A já čuměl jak Slovák do budíku. I když bych osobně zas až tak daleko s tou chválou nezacházel, musím opravdu uznat, že ten seroš si furt zachovává svoje kouzlo. S příchodem nového showrunnera se změnila i atmosféra a směr, kterým se seriál ubíral. Jako kdyby předchozí dvě série byly jakousi krutou a nelítostnou zimou, přičemž s příchodem série deváté se začalo opět všechno zelenat, kvést a růst. Ten seriál stále funguje i bez svých předních protagonistů, kteří celý ten příběh táhli už od samotných začátků. Jistě, stále tam jsou některé scény utahané, trapně předvídatelné a hloupé, plus první, třetí, čtvrtá a šestá série jsou stále daleko lepší, ale i tak se deváté sérii podařilo svou podmanivostí a zajímavou zápletkou (tentokrát zahrnující strašlivé Šeptače) diváky natolik zaujmout, že seriálu opět dávají zelenou. I když po Lincolnově odchodu už seriál tolik nežeru, stále jsem opravdu velice VELICE rád, že tohle mohu říct - The Walking Dead jsou zpátky ve formě. Lepší 4*

plakát

Život (2017) 

Sci-fi horror na klaustrofobní vesmírné stanici, na které velice nebezpečná a inteligentní mimozemská forma postupně likviduje místní lidské astronauty. Že vám to něco připomíná? No nene! Nenechte se ale odradit, Life je vcelku slušně natočený snímek, jehož první půlka přetéká naprosto parádní atmoškou, mysteriózním duchem a celkem slušným hereckým obsazením. Bohužel od druhé půlky nastává celkem klišé a stereotyp klasických vyvražďovaček, jenž onu atmošku pěkně topí. Velká škoda. Navíc by i mnohem víc fungovalo, kdyby onen zlý emzák ke konci nevypadal tak nestvůrně, představa toho, že mě chce zabít téměř nehmotná směsice buněk je mnohem víc děsivější. Škoda té druhé půlky, jinak by se jednalo o opravdu skvělý horrůrek. Lepší 3*

plakát

Život Briana (1979) 

Na počest zesnulému Terrymu Jonesovi jsem si řekl, že by nebylo špatné zavzpomínat na jeden z nejlepších filmů, co s tou svou britskou bandou plantážníků vytvořil. Život Briana je téměř ve všech ohledech geniální. Je to snímek, jehož humor není jen inteligentní a nadčasový, ale také si nebere žádné skrupule. Nedělá mu problém si z oné náboženské tématiky dělat prču téměř ve všech ohledech, zároveň ale nikdy nezaběhne do přílišných rovin nějaké trapnosti nebo infantilnosti. Monty Pythoni jsou prostě vynikající pisálci. Přidejte k tomu ještě onen britský herecký šarm, v mnoha situacích zvládnutou nadsázku, plus naprosto parádní zakončení, kterému se dodnes snad ani žádný film nevyrovnal, a dostanete skvělou a nesmírně vtipnou satiru, která je vlastně zároveň jedním z nejlepších náboženských filmů všech dob (Společně třeba ještě s Princem Egyptským). A nestárne to. I po těch dlouhých čtyřiceti letech funguje většina fórů furt na jedničku - Pilátovo zkoušení svých stráží, zda se rozesmějí po vyslovení jména jeho dobrého přítele jménem Biggus Dickus, je pro mě vždy záruka náramného pobavení, které neomrzí. Tak se měj, Terry. A žádné slzy přece! Always look on the bright side of life! A pozdravuj Grahama alias Briana alias Artuše! Dokonalých 5*

plakát

1917 (2019) 

Tak se to asi opravdu stalo. Od října jsem byl přesvědčený, že Jokera z mého pomyslného trůnu nejlepšího filmu roku 2019 už snad nic nesesadí. A najednou se objeví zpět ve formě Sam Mendes se svým neuvěřitelným válečným dramatem, které dokázalo, že rčení "to nejlepší na konec" má nějakou váhu. 1917 není jen nějakým všedním válečným filmem, který sleduje stejnou šablonu snímků jako vojín Ryan nebo Hacksaw Ridge. Je to prohlídka. Surová a autentická prohlídka válečných oblastí 1. světové války, po které diváka vezmou dva britští vojáci s naléhavým úkolem. Vtáhnutí do neskutečné atmosféry a téměř permanentního napětí má na svědomí především ten fakt, že celý film působí, jako kdyby byl natočený pouze na jeden záběr, což mi hned evokovalo tvorbu Iñárrita a Cuaróna, přesněji snímky Revenant a Potomci lidí (technicky a atmosférou je to také hodně podobné). Člověk tak má pocit, že je na té cestě společně s hlavními hrdiny, že i on sám je jakýmsi neviditelným společníkem, který se taktéž musí dostat z bodu A do bodu B. Mendes naprosto bravurně zvládá nejen intenzivní a akční sekvence, ale i ty emocionálně nabité. Nepatetizuje, nerochňá se v sentimentalitě. Díky tomu mají mnohé klidnější sekvence nejen ono unikátní autentické kouzlo, ale v určitých případech jsou i dojemné (zpěv v lese). Možná jen škoda těch pár momentů, kdy němečtí vojáci měli mušku stormtrooperů ze Star Wars, ale dá se to prominout. Překrásný film. Ten Zlatý glób dostal zcela zaslouženě. A hudba Thomase Newmana neskutečná. Průměrných 5*

plakát

22. července (2018) 

Asi nejslabší Greengrass. Počáteční střelba v sobě sice má onen nádech syrové autentičnosti, nicméně její následky zabíhají do mírné sentimentality, plus ono skákání od jednoho aktéra filmu ke druhému narušuje dějovou konzistentnost, která se ze začátku zdála být docela dobře budovaná. Celý snímek je vlastně takový dost... chladný. Možná by se to filmu dalo odpustit, ale sakra, tohle pochází od režiséra a scénáristy Letu číslo 93, taktéž vyobrazení reálné tragedie, která ovšem měla daleko větší emocionální náboj. 22 July nicméně jen tak ledabyle přeskakuje mezi jednotlivými liniemi (přeživší chlapec, Breivik a jeho advokát), a i když jsou mnohé interakce zajímavé, ani jedna linie ze sebe nevyždíme tolik, kolik bych si od ní přál. Je to ale pěkně natočený, plus tvůrci si rozhodně umí vybrat herce. Jelikož se ale jedná o Greengrasse, kterého považuji za jednoho z nejlepších režisérů současnosti, určitého zklamání se zbavit nemůžu. Snímek ale dá dobrou představu o tom, co za zrůdu ten Brevik vlastně byl. Bohužel se ale obávám, že kdybyste to pustili nějakému voličovi SPD nebo DSSS, buď by to zavrhl, protože se jedná o "západňáckou" propagandu, nebo by řekl něco na způsob: ,,Je to ošklivé, ale vlastně ho chápu." Lepší 3*