T.S.Garp

Nikdy jsem neměl rád U2, ale decentní hudba k tomuhle filmu se jim povedla. Já jsem byl nadšený. Mám rád takovéhle nevšední věci a tohle mě naprosto nadchlo. Úplně jsem byl odvařený z Jeremyho Daviese - docela bych i věřil, že i ve skutečnosti je tenhle herec lehce retardovaný, protože to byl dokonalý výkon! Vynikající snímek a jak tak koukám na ty všechny komentáře, špatně pochopený a nedoceněný. Bohužel nedokážu být konkrétnější, tomuhle se prostě musí přijít na chut'."Protože neexistuji, jsem fiktivní."

Ehm, tak jsem se v těch vizích a obrazech úplně utopil a Blueberry byl pro mě totálně zabitý. Zvláště ta závěrečná scéna, kdy se Madsen s Casselem nabumbají a následuje dvacetiminutový videoklip Tool, takže rozuzlení jsem vůbec nepobral. Možná se pletu, ale asi jsem nepochopil, jak mohl být Madsen bez koně v jeskyních dříve než jeho kumpán s koněm. Pěkně jsem se nudil, to Vám tedy povím.

Já jsem se tedy opravdu bál. A kvůli tomuhle děsivém filmečku v dokumentárním duchu, útočícím na nervovou soustavu diváka jedinečnou atmosférou strachu a děsu, se bojím večer v lese. Stačí na to pomyslet a už mažu pryč z lesa. Jedna věc s mi po shlédnutí moc líbila - nevěděl jsem totiž nic, nevěděl jsem, co si myslet, jak si to vysvětlit. Potkat čarodějku z Blair bych potkat rozhodně nechtěl.

Představitelé Harryho i Lloyda byli teda správní dementi, to se musí nechat, ale jinak tenhle tupý pokus o komedii nestojí ani za pohled do vitríny. Hvězdičku dávám za jediné dva gagy, při kterých jsem se ale válel smíchy. "Jééé, Harry, ty máš palandu! Můžu spát nahoře?" Harry:" Jasně Lloyde, ale jedině když budu spát dole." Druhý je ze situace, kdy Harry přijde k vysněné blondýně k ní domů a ona se ho ptá: "Dáš si něco k pití?" a Harry na to:"Jasně, zvu tě." Tot' vše. Píšu to sem, protože pokud si přečtete můj komentář, už se na to nemusíte dívat. Věřte mi.

Vše podstatné zde již bylo vyřčeno. Snímek, který podle mě rozděluje svět filmu na dvě éry. Kult jako prase.