smilownik

Podobnost s "Jules et Jim" je opravdu čistě náhodná:) Výborný film.

Na vlně inspirace z filmu si dovolím tento zcela neobjektiní úsudek: Po dlouhé době zase film vyrobený v ČR, který se dostal do povědomí širšího okruhu diváků a kterému zároveň jde o to něco říct o světě kolem nás, něco předat divákovi, donutit jej k zamyšlení. Blahopřeji tvůrcům.

Důmyslná scénaristická mixtura postav, osudů a situací, která je tak namixovaná, aby ve výsledku řekla to, co si autor myslí. Tedy že dobří a zlí byli Češi i Němci, roli hrály dějiny, lidská zloba a naivita, chamtivost, ale i náhoda, vinni jsme všichni, tak trochu ano, tak trochu ne. Pro mě je tato výpověď pochopitelná, souhlasím s ní a jsem rád, že vznikl film, který říká, co se zde stalo, aniž by říkal, kdo je za to odpovědný. Mám však i pochybnosti. Není takové "abstraktní namixování" výpovědi filmu na újmu jeho důvěryhodnosti? Je takový "zcela objektivní" pohled na věc vlastně lidsky možný a tedy pravdivý? Není v tomto ohledu film vlastně jen dobře myšlenou, ale přece jen lží? A také, proč byl film točen na motivy skutečných postav a na skutečně existujícím místě, když se těchto skutečných osudů vůbec nedržel? (viz komentář triatlet) Pro mě ***, a jedna navíc, za odvahu a um při zpracování tohoto tématu, za připomenutí nám všem, že žijeme v zemi, která před nedávnem odsunem přišla o třetinu svých obyvatel.

Tarantinovo zrhlé pojetí války, kdy všichni Němci jsou úchylní vrazi (tedy pokud zrovna nedělají špiony pro GB), ve kterém si Angláni a Židi užívají vraždění stejně jako skopčáci (pod vše-odpouštějící maskou pomsty), ve kterém chybí jakýkoliv úvaha nad tím, co je dobro a zlo. A přesto... Ač se mi zdá, že tento film je od režiséra pouze provokací a hrou, nemohu než na ni přistoupit. A ptát se. Můžeme nechat ve filmu postřílet všechny nacisty a spálit je na hranici z filmového pásu? Je to pouhé ukájení primitivních pudů nebo tak můžeme alespoň symbolicky změnit běh dějin? Je náš pocit zadostiučinění na místě? Posiluje tento film morální cítění v nás nebo jej naopak zamlžuje v videoherních fantasmagoriích? Už za ten počet otázek v mé hlavě musím tento film respektovat.

Temné, filmové, intenzivní.... Nevím, zda to bylo tou hudbou Zbigniewa Preisnera, ale trochu jsem tam toho Kieślowského viděl, nebo přinejmenším cítil. Doporučuji!

Co dodat? Chápu všechny ty, kteří tento film vynášejí do nebes (snad osobně se mi zdá, že za ty superlativy může také dobře namíchaná kombinace mladého českého, více osobního, scénáře, a staršího polského vážnějšího pohledu a patosu), chápu nicméně i Ty, kteří zmiňují některé zdánlivé nedostatky (např. potenciálně nebezpečné důsledky odklonů od skutečnosti nebo určitou manipulativnost, když emoce na nás z plátna přímo srší, v důsledku naprosté profesionality tvůrců vždy ovšem přesně v duchu toho, co tvůrci zamýšleli). Na mě osobně film velmi silně zapůsobil, takřka mi uštědřil morální políček ,a rád ho tedy chápu nejen jako pohled do minulosti, ale především jako morální apel na všechny z nás, abychom ze sebe vždy vydávali to nejlepší dnes... v době, kdy jsou věci zdánlivě jednodušší, ale zároveň mnohem méně jednoznačné... PS. Závěrem (pro klid ve Visegradu) zmíním i výborné slovenské herce a především přeji hodně další tvůrčí síly mladé české scénaristické naději, Štěpánovi Hulíkovi...

Tento film není dokonalý... zvláště scénář je ve své hlavní myšlence od počátku až moc čitelný, ale zároveň ji smyslupylně v průběhu filmu nerozvine. Ale když u psaní tohoto komentáře poslouchám nádhernou hudbu z tohoto Coppolova snímku, vzpomenu si na ty zajímavé postavy v podání skvělých herců, nezapomenutelné použití flashbacků a zvuku, kameru, která zaskočí každé dvě minuty nějakým skvělým nápadem, musím říct... je to výborný film.

Snad jsem příliš upjatý či útlocitný, ale domnívám se, že tvůrci překročili určitou morální hranici. Celý film je totiž podle mě výsměchem mentálně zaostalému jedinci, který nejen, že se tváří jako idiot, ale který ve skutečnosti trpí nějakou formou psychické poruchy. Vlézt mu v této situaci do domu, hrát si pár dní na jeho kamaráda a pak se z něho společně s celým národem smát a ještě si na tom postavit kariéru, to mi připadá jako svinstvo. Snad se se svým odhadem záměru tvůrců pletu, a film měl mít nějakou jinou výpověď a smysl, než jenom vysmát do tváře jednoho blázna...

Velmi oceňuji, že u takové látky tvůrci dokázali příběh (téměř) ubránit nánosu našich současných ideologií (typu kladná hrdinka-feministka v. zlí šovinisté a uplácnuté naivky), že se ubránili kýči tím, že jej cíleně zdůraznili a podtrhli, jako součást doby i příběhu, a také, jak občas umně rozbili konvenci romantického příběhu s happy-endem (na místo očekávaného políbení Elisabeth a Darcyho nám film dá sbohem šibalskou replikou starého pana Benetta). Výborné herecké obsazení, kamera, hudba...všechno k sobě sedí. Za odvahu při volbě látky a za um a cit při jejím zpracování tedy s poklonou dávám 5*.

Film je to dle mého originální, angažovaný, vtipný, není trapný (!). Takže tvůrci skládám poklonu, a jsem vděčný za film, který se snaží něco říct, za trochu toho "autorství" v Čechách. Přesto mi nějak celek úplně nefungoval, asi že poslání filmu bylo jaksi od počátku zřejmé, že ty postavy nežily zas tak úplně doopravdy, že kamera byla někdy divná. Ani herci bohužel tomuto filmu nepomohli... Naopak oceňuji scénář. Děkuji za dobrý film.