gojackill

Mnohem lepší varianta podobné taškařice jsou videa Rene Gaillarda.

Co ten Lynch blbne?

Přijde mi, jakoby ten film podlézal divákovi.

Ve dvojce by mohlo být více žraloků.

Frajera Luka zlomila pouze bezútěšnost práce, podobné té, ke které byl odsouzený Sisyfos. Sisyfos měl za úkol vytlačit balvan na kopec a na druhém kopci jej spustil dolu, nikdy se mu to nepodaří a kámen se těsně před vrcholem vždy svalí dolů z kopce. Trest soudců mrtvých je bezcitně chytrý, krutý a prostý. Podle Camuse však Sysifos v nekonečné marnivé práci nenašel svůj zmar, ale svůj triumf, vysmíval se v krvi a potu bohům, že není způsobu jak by jej mohli zlomit - vždy táhne svůj kámen dál. SPOILER: Frajer Luke má za úkol kopat jámu, jakmile jí vykopá, musí jí zase zakopat a tak dokolečka, když neposlechne, dostane přes držku od bachařů, nakonec jej bachaři zlomí, ale jen na chvíli, než se mu podaří znovu uprchnout. Jako na potvoru ho zase chytí a sám sobě přizná marnivost svého snažení a volí smrt, která vlastně znamená rezignaci, příměří se společenským systémem, pravidly a řádem, je to předčasný konec lopocení, přetržení nekonečné smyčky. Pevně věřím, že Luka po smrti nečekal rozsudek k sisyfovské práci, protože by to evidentně, stejně jako každý jiný smrtelník, prostě nedal.

Experiment Davida Lynche, který názorně dokazuje, jak lze vytvořit napjatou scénu pouze pomocí hororové hudby a triku, po kterém se zdá být nahrávka velmi stará. Připomíná to děsivé záznamy na super 8 mm páskách z hororu Sinister.

Má to brakový příběh a těžko to mohu svádět na dobu, protože velké romány se psaly o stovky let dříve. Pokud bych se znovu podíval na němý film, sáhl bych po grotesce, například něco jako je Kid s Chaplinem, protože to byla alespoň legrace. Film je velmi jednoduše natočený a nedokáži se na něj dívat duchem hudby, ani nevidím důvod proč tak činit. Zdaleka nejlepší na celém filmu je hudba, která bez přestání hraje a vystihuje momentální dění, například pocity melancholie, radosti a smutku filmových postav doprovází klavír, naopak pocity zloby a napětí jsou doprovázeny hřmotem a bubny. V němém filmu je napětí nemyslitelné v té míře, jaké je to možné dnes, a stejně je to se vším ostatním.

Jsem velmi opatrný, než něco označím za geniální, vlastně to nedělám skoro vůbec. To jen tak pro pořádek a vysvětlení, ale v tomto případě jsem si jistý, že Česká soda je geniální v tom, o co usiluje - je to geniální satira. Sestřihy politických rozhovorů a reklamy, scénky i pořad v pořadu Alles Gute, to vše překračuje hranice korektnosti s lehkostí a chytrostí, která dokonale ospravedlňuje těžkotonážní humor. Nejsem znalec Mothy Pythonů, ale z toho co jsem viděl, mám v porovnání s Českou sodou lepší dojem právě ze sody i při snaze být objektivní. Kvůli tomuto prý dostala Česká soda stopku Vychytaný střih, cit pro humor, grimasy Čtvrtníčka a ještě ta prdloušká hudba, to vše tvoří tuhle príma lechtivou mystifikaci :)

Komičnost tohoto o nesrovnatelně slabšího bratrance geniální České sody je v suchém pojetí humoru, doplněnou srandovními grimasami všech aktérů, prostě ty debilní vtipy dokáží ještě debilněji podat a to jejich debilní podání asi rozhoduje.Tenkrát to byla ještě legrace. Teď už dvojka Suchánek-Genzer, ze sebe dělá kašpary v odpadovém pořadu Partička.

V době, kdy píšu tento komentář dávají reprízy Ptákovin s Dejdarem na televizi Smíchov. Dnešní televizní zábava v čele s úspěšným Prostřeno a Ano, šéfe, následovaných vztahovými seriály, ve kterých si česká herecká "elita" přivydělává na žvanec hraním banálních rolí v takřka závadných seriálech (psychologové dokázali, že sledování seriálů a především telenovel, vede ke zhoršení partnerských vztahů)... nějak mi unikla niť, chci napsat, že Ptákoviny jsou rozverný, trochu tupý zábavný pořád, který je v pro mě v porovnání s výše zmíněným docela přijatelnou alternativou, jak se příjemně a nenáročně pobavit. Dejdar je uličnický tak jak takový pořad vyžaduje, nepřijde mi jako kašpar v tom pejorativním slova smyslu. Určitě se mi na Ptákovinách líbí i lehký nádech erotiky.