Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (118)

plakát

A co když je to pravda? (2005) 

Jako ano, je to sladký kýč, obsahuje spoustu klišé (i když né tak do očí bijících) a skončí to přesně tak, jak snad každý odhadne už při nástupu loga Dreamworks, ale čert to vem, když to parádně funguje, opravdu mě to bavilo, nevtíravý a decentní humor, příjemná romantika a mezi Ruffalem a Witherspoon (pravda, pro tu holku mám slabost už od Maniaka) to opravdu jiskří. Mark Waters sice opět nenatočil úplně geniální film, ale vyzná se v žánru a dokáže ho ukočírovat a podat tak, že vyždíme z dané žánrovky téměř maximum. Dostal jsem vlastně to, co jsem očekával, nic víc. Duch se Swayzem to sice není, ale i tak mi to stačilo k docela spokojeným 70%.

plakát

A-Team: Poslední mise (2010) 

Jedna z mála guilty pleasure u které mě strašně mrzí, že podle všeho nebude dvojka. 90%

plakát

Ať vejde ten pravý (2010) 

Bez předsudků píšu, jsem mile překvapen, že Let Me In je minimálně stejně tak dobré jako původní verze, akorát, že tady mi nepřišlo to pomalé tempo tak nudné, a že Kodi Smit-McPhee mi přišel více přijatelnější než bohužel ten nesympatický „ivánek“ z původního filmu. Tento film má bohužel jen jedinou vadu, a to, že je druhý:-(, jinak po technické, herecké stránce a v budování atmosfery tomu nelze nic moc vytýkat a je až s podivem, jak má ta stejná závěrečná scéna u bázenu úplně stejnou sílu jako v originále. Snad jediný remake v poslední době, co si opravdu svůj finanční neúspěch a nezájem nezasloužil (Platinum Dunes a podobně by se měli učit), přesto chápu, že uctívače originálu tato verze spíše naštve. 80%

plakát

Babylon A.D. (2008) 

Škoda, Vina Diesela mám rád a tady je dobrej, i kamera není úplně špatná, ale to ostatní, no, ze začátku mi to přišlo jako lacinější verze Potomků Lidí nebo Blade Runnera, pak se to zvrhlo v né moc zábavný béčko, aby to ke konci absolutně přestalo dávat smysl, žádná dobrá scéna, téměř žádnej konec, protivná holka ve vedlejší roli, prostě podrůměr, z toho mi vychází 40%.

plakát

Batman se vrací (1992) 

Podle mě nejlepší Batman, Burton dostal víc peněz a totálně se utrhl ze řetězů, pohádková atmosféra, která působí děsivě (je fakt, že mám slabost na sníh na tmavém podkladu) a celkově je to šílenější, cyničtější a vlastně i romantičtější. Prostě nezapomenutelné a to nejen díky nejodpornějšímu záporákovy všech dob Tučňákovi a neuvěřitelně sexy Michelle Pfeiffer. Škoda, že po tomto vrcholu to šlo s Batmanem z kopce, pak si ho vzal na paškál naštěstí Christopher Nolan. 100%

plakát

Beowulf (2007) 

Toš Zemeckis nezklamal, ten film má koule a scénář mého oblíbence Neila Gaimana a Rogera Avaryho je na to, o jak přímočarou poemu jde, docela dobře zvládnutý, z dobrými dialogy a hlavně výbornou akcí. Největší pochvalu a takový menší comeback patří na bedra Alanu Silvestrimu, ten mi se svým rozmáchlým orchestrem přivodil nejeden orgasmus, už intro mi krásně rozvibrovalo ušní bubínky a usadilo do křesla v domnění, to je nářez. Teď se ale budu opakovat a napíšu, že největší problém je opět v animaci, proč to proboha nenatočili normálně s živými herci, vždyť by to šlo a hlavně by to nevypadalo tak uměle. 70%

plakát

Bourneovo ultimátum (2007) 

Nejakčnější, nejrozklepanější, přesto v rámci možnosti přehledný, a nejrychlejší akční film posledních několika let (ne-li všech dob), že rychleji už to snad ani nejde, celých 110 min jsem měl zvýšený adrenalin a otevřené bulvy, kdybych mrkl, o spoustu věcí bych přišel (tady třeba musím vyzdvihnout scénu rvačky, kde Greengrass umí výborně vtáhnout a zobrazit tu emoci kontaktního souboje, kde se stříhá jak blázen a kamera lítá jak zběsilá, protože tak nějak se cítí ti rváči, oni nesmí mrknout či zaváhat, tím pádem i divák ne) . Šlape to. 100%

plakát

Braindead - Živí mrtví (1992) 

Něco tak ujetého, krvavého, nechutného a zároveň zábavného se jen tak nevidí... 100%

plakát

Casa Carnivora (2010) (amatérský film) 

Vlastně adaptace komiksové povídky „Pryč“ od Richardsona a Russella, ale musím uznat, že v režisérově amatérské filmografii je toto od Těla a Cyborga kvalitativně na mnohem vyšší úrovni, herci se konečně snaží a podařilo se z toho vyždímat i nějakou atmosféru, velký podíl na tom má hudba a statický záběr jakoby z „domu hrůzy“. A to, že se téměř nic nedovíme je jen velké plus, takže zatím 70%.