Austen

Jedna z možností jak pochopit Moliera je naservírovat nám ho luxusně, jako v 17.století. Molier je stále živý a aktuální, takže by to asi nepotřeboval, ale vidět barokní divadlo opravdu barokně mu sluší a některé věci jsem si uvědomila až u tohoto kusu. Inscenace je po všech stránkách vrcholová - hudebně i dramaticky. Jestli tento soubor (Le Poeme Harmonique) někdy doputuje do České republiky, neváhám a letím na ně.

Moc, moc dobré.

Čistá krása adaptace a ač Keiru Knightley považuji spíše za krásnou a instinktivní než inteligentní herečku, zde její půvab funguje skvěle. James McAvoy snad ani zklamat neumí.

Veselé, barevné, chytré, vtipné. Prostě milé. Emma Thompson se nebála a kromě posledních pár minut se vzdala svého půvabu a spoléhala pouze na své herectví a vypravěčské umění. Navíc Colin Firth má překvapivě svěží komediální talent - cením si ho ještě o stupeň více. Příběh je trošičku smutný (vzhledem k zemřelé paní Brownové), ale jinak je v jádru optimistický, promyšlený a neustrnul na schématech - typu pět lekcí pět dní a pět kouzel apod. Prostě se nechte překvapit.

Nevím, jestli bych chtěla mít dotyčné dámy za kamarádky, ale bavím se s nimi skvěle. Teri Hather mě baví obzvlášť. Je perfektní do rolí praštěných krásek, které si buď nevěří vůbec nebo až moc. Felicity Huffman jako utahaná máma, která v sobě ukrývá ukrytého dravce. Doufám, že si seriál uchová nastavenou laťku.

A líbil se mi a líbil se mi a líbil se mi. Viděla jsem to v kině, francouzky umím. Ačkoliv dialogy nejsou asi to nejdůležitější v příběhu, kde vládne atmosféra, kamera a hlavně příběh tří lidí, kteří jsou pro své okolí těžko pochopitelní, protože jsou silní, jsou to osobnosti. Není to příběh se šťastným koncem ani moc veselým dějem, ale má v sobě něco, co mi říká, že se můžou potkat lidi, kteří si rozumí aniž si musí dlouze vysvětlovat, proč dělají nebo nedělají to či ono a milují se se vším všudy a všichni kolem nich jsou jak šedivé stíny. Juliette Binoche a Daniel Auteuil vytvořili jednu z nejzajímavějších filmových manželských dvojic, které jsem viděla a dávají naději, že manžeství může být docela prima, i když vám dá okolí pěkně za vyučenou.

Miluju tu atmosféru. Škoda, že dnešní filmy, které chtějí plodit napětí jsou tak doslovné a popisné. Jak přitom stačí málo. A méně je více.

Také považuji tento film doposud za velmi podhodnocený a zdá se, že odborná kritika ho začíná s odstupem času hodnotit značně lépe. Musím říct, že podobných filmů je pozoruhodně málo. Málokdy jsem z kina odcházela tak mile ofouknutá a pohlazená jako z téhle vzpomínkové záležitosti. Nevím, jak by mě ovlivnil případný dabing, ale film, příběh, kamera, herci - paráda.

Vždycky jsem považovala za obrovskou filmovou tragédii, že byla Nataša Gollová ve svém zralém věku odstřižena od filmu a obsazovalo ji jen pár odvážlivců. Její komediální talent byl úžasný. Škoda, že má ve své filmografii jen málo rolí tak skvěle šitých na míru. Další jsou možná Hotel modrá hvězda a Roztomilý bratr. Oldřich Nový jí tentokrát opět skvěle doplňuje a očividně se dobře baví tentokrát jako její bratr. Bratr nebratr - stejně to mezi nimi jiskří a vůbec se nedivím že Michalova vyvolená s úlevou vydechne, že je to "jen" sestra. Fan Vavřincová stvořila nádhernou komedii a je škoda, že se Nataša neobjevila v slavné Rodince. Herečka, která je mladá a hezká a dokáže produkovat takovou nefalšovanou legreci je určená, aby k stáru patřila mezi zlatý fond našich komediálních hereček (ne každá herečka se dokáže brát nevážně) podobně jako pani Bohdalová, Medřická (mohla to být déle) a další.

Díky tomuto seriálu si dodnes pletu arzén a cyankáli. Některé díly byly slabší, některé zas dokonalé. Dávám slabší i dokonalou pětihvězdu. Moje oblíbenkyně byla maminka (ne babička - i když Rosůlková patří ke klenotům) Dany Medřické. Pani Medřická je moje oblíbenkyně.