bauhaus

Textař Martin (Werner Enke) žije bezcílně a bezstarostně v mnichovské čtvrti Schwabing. Ani noční vloupání do obchodu naproti, které náhodou pozoruje ze svého okna, jej nijak nezajímá. Teprve jeho přítel Henry (Henry van Lyck) ho přesvědčí, aby o svém nočním pozorování vypověděl na policii. Na policejní stanici pak Martin prokáže takovou míru nezájmu přispět k objasnění loupeže a despektu vůči policistům, že sám upadne v podezření. V nepozorované chvilce navíc uprchne ze služebny a zamíří na koupaliště, které s Henrym považují za vhodný úkryt. Zde se seznámí se stejně nekonvenční Barbarou (Uschi Glas) z „lepší rodiny“, se kterou při procházkách vede pseudofilozofické diskuze. Barbara mu následně pomůže uprchnout z policejní stanice ještě jednou. Na závěr je policií dostižen ve svém bytě, kde si před policisty provokativně pohrává s nenabitou pistolí dokud jej jeden z policistů nepostřelí. Melancholická a místy groteskní komedie je komerčně úspěšným filmem tzv. Nového německého filmu a jako jeden z prvních filmů zobrazoval životní pocity mladých lidí před studentskými nepokoji v roce 1968.

DER 3. WELTKRIEG je fiktivní dokumentární film o možném sledu událostí, kdy zhroucení komunistických režimů ve Východním bloku vyústí v otevřený konflikt s NATO a jadernou válku. Film německé televize ZDF natočený pod vedením historika Guida Knoppa vychází z dobových scénářů NATO a Varšavské smlouvy a formou dokumentárního filmu se vstupy reportérů přibližuje alternativní vývoj k pokojnému konci komunistických režimů ve Východní Evropě.
Děj se odehrává v době pokročilého rozpadu komunistických režimů ve Východní Evropě v roce 1989. Zatímco v jiných státech dochází k občanským nepokojům a protestům proti režimu, v Sovětském svazu uskuteční Gorbačovi odpůrci vojenský puč. Do čela Sovětského svazu se dostává generál Soškin, pevný zastánce starých pořádků, který nechá potlačit demokratické protesty v celém Východním bloku. Vinu vidí především v Západě, který požaduje nechat demokratizačním procesům volný průběh. Sovětský svaz zahajuje blokádu Západního Berlína, který považuje za předsunutou baštu imperialistického Západu. Film zachycuje následnou mobilizaci a přípravy států Varšavské smlouvy a NATO na eventuální konflikt. Vzájemné poměřování sil nakonec vyústí v otevřené střetnutí v Atlantiku a vylodění armád Východního bloku ve Šlesvicko-Holštýnsku. Poté, co vojska Varšavské smlouvy narazí na tvrdý odpor a jejich postup je zastaven, odpálí Sovětský svaz pro výstrahu první jadernou pumu nad otevřeným mořem před britskými břehy.
Ve filmu jsou hrané scény smíchány se skutečnými historickými projevy politiků. Společně s autentickými filmovými materiály z vojenských cvičení nebo bojů je tak navozen realistický obraz děje.