maoc

Španělsky umím jen pár slov, ale to bylo u tohoto snímečku možná dobře. Zbylo mnohem více místa na mou fantasii. Trochu divnou, nejasnou a ujetou fantasii. Copak tam asi ti staříci dělají. Copak to asi papají. Kdopak a pročpak je ošetřuje. A nacopak tam přijela ta malá holčička a ptá se, kde je její maminka? Krom toho bych chtěl pochválit hudbu a kameru.

Hodně slabé 4 hvězdy. Mix mysteriózna až hororu s detektivkou by mohl fungovat, ale v tomto zpracování se to úplně nepovedlo. Odklon od předlohy Agathy Christie nepovažuji za za chybu, ale rozplizlý závěr už ano. Více u jednotlivých dílů.

Pokud dokáží tvůrci ještě vybičovat paranoiu a mysteriózno, půjdu možná na plné hodnocení. První díl v druhé polovině malinko ztratil tempo, zato potěšil dožínkami v Much Deeping. Mimochodem, jedna z postav poznamenává, že název vísky zní oplzle. Konečně to někdo řekl nahlas! Slavnost mi úplně připomněla Hardyho Rituál nebo ještě spíš Asterův Midsommar. Barevné a uhlazené, ale pod povrchem institucializovaných (ritualizovaných) úkonů je cítit násilí, krev a chtíč. Literární předlohy se to drží v některých ohledech více než zpracování se slečnou Marplovou, v jiných ale zase vůbec. Není to na škodu, spíše naopak. Jsem zvědav, jak scénář celou tu spletitou záležitost rozsekne.

První díl byl velmi slušný. Od druhého jsem čekal, že paranoia Marka Easterbrooka bude stříkat z každého záběru, ale ona spíš jen tak neškodně probublává. Delirantní stavy se dostavují, ale střih je moc dlouhý nebo naopak rychlý, prostě to na mne nezapůsobilo, jak mělo. Kromě zjevení bubáka a zajdy v autě nenastala ani žádná pěkná wichcraft chvilka, takže po senzačních dožínkách z prvního dílu jsem zklamán. Osazenstvo Plavého koně taktéž dostalo prostoru méně a hlavně nudněji, než bych čekal. No a závěr... Jako chápu. Tyto postupy jsou docela v módě, ale byl bych raději za tradičnější zakončení. Konfrontace se zlem byla také vykreslena tak nějak unyle, nevěrohodně (scéna v dílně, ale i s Thomasininou nevlastní matinkou či s přítelem, ...). Inovativní bylo použití "zvacích dopisů" a role Jessie, která je výrazně odlišná než v předloze i zpracování se slečnou Marplovou. Zklamání, protože jsem se těšil, že hodnocení vystřelí nahoru. Místo toho dávám 4 hvězdy spíš z milosti. Pořád jsou tu pěkné chvíle (scéna s popelníkem, Ježíš v nemocnici, ...), ale je to prostě takové rozplizlé, neúderné, mnohohlavé cosi. Velká škoda.

Jako vždy stylové, ale tentokrát poněkud statické (téměř celé v jedné budově - Whiteheaven Mansion). Navíc se objevuje nešvar hlavně pozdějších dílů - řešení případu vycucané z prstu. Mám pocit, že to tentokrát tvůrci pojali až jako parodii a jakousi pomstu Poirota té špatné divadelní hře, na kterou celý film nadává. Zamrzí také nehezká "dáma, pro kterou se vraždí". Kvůli ní bych ani nevstal z gauče.

Výborný díl s temnější upršenou atmosférou, k tomu ale přeplněn humorem, občas využívajícím i Poirotovu předstíranou neznalost angličtiny použitou v nejvhodnější resp. nejméně vhodnou chvíli (coura, no, to je ta, co není z nejlepších). Co se týče zločinu, tentokrát bude Poirot více hádat než hledat důkazy, protože žádné nejsou. Ale jako belgický buldoček se zakousne a s výzbrojí správného PR agenta (manipulace) a notnou dávkou kongeniality kapitána Hastingse (To je kus!) případ dotáhne k úspěšnému konci. A ještě u toho stihne poškádlit Jappa.

Vybroušený případ s nádherně slizkým záporákem. Konstrukce je místy chatrná, ale na to už jsem si u Poirota zvykl. Tenhle díl měl koule, atmosférou byl určitě jeden z nejlepších. Velmi schopní herci. EDIT po dalším shlédnutí: ještě lepší než poprvé. Osmá série spojuje suchou britskost s hollywoodským šmrncem a celé to koření slovní i situační komikou s rozpustilou protiváhou Poirota slečnou Oliverovou. Stírá sice pel staromilství a nahrazuje ho spíše okázalostí, ale mně to sedí více. Oba palce nahoru. Jediné, co stojí za starou bačkoru, je překlad názvu. Vždyť přímo ve filmu se jasně jedna z postav ptá, jak se říká, stavu, do kterého se rodina Cladeových dostala - záplava. Potopa. Tak se to mělo jmenovat, troubové! Čas přílivu zní jako název romatické slaďárny, což toto rozhodně není.

Díl, který přivádí Poirota do krajně nezvyklých situací, např. na druhou stranu zákona. Příjemné a plné suchého humoru, ale zamrzí snad až zbytečně hluchý závěr.

Na tyto nostalgické detektivky se mohu dívat pořád dokola a nikdy mi nezevšední. Zde navíc potěší štědrá porce humoru, hubatý ajznboňák a jasnější zápletka, kde lze pachatele tipnout ještě před závěrečným odhalením, což je oproti zašmodrchaným a nepřehledným pozdějším dílům velmi osvěžující.

Jako vždy perfektní, tento díl snad ještě lepší než je obvyklé. Dost mne vzalo, že, ač je to televizní dílo, si tvůrci vyhráli s prostředím, kostýmy a rekvizitami, záběry lodě atp. Až na jeden zpackaný kulisní záběr Měsíce nad lodí je to perfektní televizní hodinová zábava.