FEAR99

Rok se s rokem sešel a já zas a znovu (jako ostatně každý rok) vybírám desítku nejlepších filmů, které se za uplynulý rok objevily v české distribuci. Všeobecně můžu za sebe říci, že se jednalo z hlediska filmových zážitků o slabší rok. Poměrně dlouhou dobu trvalo, než jsem objevil ty pravé „skvosty", které by si opravdový fanoušek ujít neměl. Žebříček sestavuji poněkud později (nový rok je dávno za námi). Jako omluvu pro tento rok použiju pracovní vytíženost. Budu pevně doufat, že koncem roku 2019 se polepším a již napíši tento žebříček včas. Tradice je tradice.

 

Za co jsem moc spokojený, je výčet filmů, který jsem s přítelkyní v roce 2018 navštívil z pohodlí kinosálů. Hold se znovu „kinuje" o stošest, což mi jako pravému fanouškovi filmů dělá nesmírnou radost. Takže jen vydržet a nepovolit, o čemž svědčí již letošní návštěva Aquamana, Bumblebeeho, Skleněnýho, Ticha před bouří, Lego příběhu 2 a Ality. Jen tak dál.  

 

Taktéž musím upozornit, že do žebříčku zahrnuju pouze ty filmy, které měly premiéru v českých kinech v roce 2018. Filmy mimo oficiální českou kinodistribuci v žebříčku nejsou uvedeny. Vyvstává tu tak poměrně paradoxní situace, kdy jsem minulý rok označil tři filmy, které se mi líbily mimo distribuci nejvíc, přičemž distributor se nakonec rozhodl jeden z těchto filmů zařadit do oficiální kinodistribuce právě v roce 2018. Takže ho, chtě nechtě, musím zahrnout i do letošního žebříčku a to i přes fakt, že už jsem ho zahrnoval minulý rok (mimo distribuci). Letos filmů, jež by mimo distribuci nějak výrazně zaujaly, moc nebylo. Rozhodně je zajímavé všímat si společnosti Netflix (22 july je pecka jako prase), která chrlí poměrně zajímavé filmy (s ještě zajímavějšími režiséry) jako na běžícím pásu. Povětšinou se však stále nejedná o filmy, které by si zasluhovaly pozornosti a bylo nutné je tu zmínit. Nutno podotknout, že jsem jich několik ještě neviděl. Každopádně musím potvrdit mé přesvědčení, že jsem v roce 2018 dělal, co mohl, abych viděl téměř vše, co by mohlo v žebříčku hrát nějakou výraznější roli. Ano, samozřejmě se najde ještě pár filmů, které by teoreticky mohly ohrozit dosavadní postavení (Zrodila se hvězda apod.), ale pro rok 2018 je jich opravdu minimum. Téměř vše „klíčové" a „důležité" jsem viděl. Ale to neznamená, že by se ještě některý filmový klenot za rok 2018 nedal najít.

 

Každopádně tady je žebříček. Užijte si ho.    

 

1/ Vdovy

Totálně a přesně vysoustružený thrillerový nářez, který nezaujme na první dobrou, ale pokud vydržíte, dáte mu čas, tak slibuji, že může zaháčkovat jako minulý rok máloco. Nutno si uvědomit jeden zásadní fakt - Vdovy jsou pomalu plynoucí film. Nikam nepospíchají, režisér McQueen nikam nespěchá a nechává volně plynout dějové linie, které se postupně proplétají, až nakonec docvaknou. Proč první místo? Páč jsem minulý rok v kině nezažil nic, co by mě v pozitivním smyslu tak rozsekalo. McQueen (jehož předchozí dva filmy nabízely jistou zajímavost v dílčích prvcích, ale jako celek mě nikdy nezaujaly) je tentokrát filmovější, ale naštěstí ne mainstreamovější. Jak jsem psal, nikam se nespěchá, ale postupně film začíná zaháčkovávat a gradovat v neskutečně intenzivní nálož, kterou při správném rozpoložení nedostanete z hlavy. A to ani nemluvím o výborné herecké sestavě od oscarové Violy Davis až po skvěle padnoucí Elizabeth Debicki, výborného Collina Farrela a doslova lahůdkového slizouna Daniela Kaluuya (jak se to panebože skloňuje?). Ano, ten maník z „Uteč" je tu opravdu parádní a v nejedné scéně totálně vévodí prostě jen tím, že v té scéně je. Do toho uvedu precizní McQueenovu režii, kdy se přesně ví, kdy zpomalit, kdy šlápnout na plyn a kdy tu nohu z pedálu prostě nepustit (celá „heist" scéna je skoro to nejintenzivnější, co jsem v roce 2018 viděl). Prostě dokonalost, kterou podtrhuje výborný (!) scénář Gillian Flynn (opravdu to místy, stylem, atmosférou a vyzněním připomíná Zmizelou), který nabízí nejedno příjemné překvapení. Skvělá kamera (časté záběry na jeden zátah), úžasný střih (prolínání flashbacků se současností) a přesně padnoucí melancholicky dunivá hudba Hanze Zimmera. Nechci Vdovy zbytečně vyhypeovat (zdravím přítelkyni a její dvě hvězdičky k tomu), protože jsem si vědom, že to není film pro každého. Ale pokud sedne do noty, jedná se o něco neskutečného. Dejte tomu šanci. P. S.: Miluju melancholické ukončení filmu, při kterém se „postavy střetnou" a v jejich výrazech je vidět přesně to, co ukazuje i tento snímek. Parádní zakončení. Film roku. 9/10

 

2/ Souboj pohlaví

Druhé místo a právě snímek, který jsem zmiňoval na začátku. Souboj pohlaví běžel v amerických kinech již v roce 2017, a jelikož jsem ho v tomto roce viděl i já (a byl jsem nadšený, přítelkyně zase moc ne: /), nepředpokládal jsem, že by ho některý český distributor zakoupil a uvedl v českých kinech později. Ale mýlil jsem se a tak se Souboj pohlaví v dubnu do českých kin opravdu podíval. Snad stačí dodat, že i když kritici poměrně nadávali, je Souboj pohlaví parádní životopisný a motivační snímek, který je v současné době možná aktuálnější, než jsem před rokem cítil. Gender a genderová vyváženost hýbou světem. Asi to znovu není film, jenž chytne každého, ale mě emočně odrovnal, nabídl skvělé herecké výkony, parádní instrumentální soundtrack a neskutečnou nálož pocitů. Teď mi nezbývá nic jiného, než zkopírovat text z minulého roku --- (Poměrně osobně nerozumím té vlně kritiky zde na CSFD. V současné době při vydání tohoto článku má Souboj pohlaví hodnocení pouhých 64%, což je z mého hlediska poměrně velký výsměch filmu, který jede na maximum a zas a znovu je maximálně autorský. Už od prvních záběrů a tónů bezvadného soundtracku jsem věděl, že tohle mi sedne a tak se taky stalo. Nejlepší výkon Emmy Stone v její kariéře (lepší než v La La Landu) a nejlepší výkon Stevea Carella vůbec. K tomu příběh, který má smysl. Hltal jsem každý záběr, hltal jsem to podání příběhu, který sice je poměrně předvídatelný (ale osobně mi to nikterak nevadilo), ale na druhou stranu neskutečně pozitivní, zábavný film s nějakým tím poselstvím navíc. Několik scén posadit na filmový trůn - jmenovitě mě napadá první setkání Emmy a její kadeřnice - ta neskutečná intimita, mimika, letmá hudba a "feel", že oproti o něco jde. Dostalo mě to. Všechno. 9/10)

 

3/ Tísňové volání

Minimalismus na maximum. Recenze na tuto skrytou pecku zmiňovaly jeden z nejsilnějších zážitků roku vůbec a já musím jen náležitě pokývat hlavou a znovu (kolikrát ještě?) uvést, že to není film pro každého. Trošku i rozumím nářkům, že je to nudné, poměrně předvídatelné a mít to o pár desítek minut víc, bylo by to k nepřežití. Ale já vydržel a pomalu a jistě se ponořoval do zamotaného příběhu, jehož vyústění mě vzalo. Celou dobu jsem se bavil, ale ta závěrečná nálož pocitů hlavního hrdiny je fantastická práce tvůrčího týmu, jež přesně směřuje film tam, kam směřovat má. Ano, pointa se dá uhádnout na pár desítek minut dopředu (já to prokoukl!), ale nikterak to nemění na tom, že je to film, z kterého mi bylo fyzicky (a hlavně duševně) poměrně nevolno, páč hlavní hrdina si tu opravdu projde nějakým filmovým vývojem, který je uvěřitelný a má v závěrečné, dejme tomu půlhodince, natolik silný děj, že jsem v některých pasážích byl doslova přikovaný na monitoru a téměř nedýchal. Parádní zakončení a zadostiučinění všech zúčastněných. Mimoto úžasný výkon hlavního herce, jemuž role skvěle padla. Čest Dánsku, že jim to tam padlo a Hollywood již chystá remake. Věřím, že s Jakem Gyllenhaalem v hlavní roli to bude zas a znovu intenzivní (i když samozřejmě poněkud zbytečné). 8+/10 (pomezí 4 a 5 hvězdiček snad nikdy nebylo silnější, ale za to, že závěr mě opravdu dostal (což se moc filmům nepovede) mírně nadhodnocuji a pálím pět hvězd). P. S.: Přítelkyně mimoto relativně spokojená, ale zas a znovu rozhodně ne tak nadšená. P. S. 2: Shodneme se s přítelkyní na filmovém vkusu i nadále? „Uvidíme, čtěte dál." 

 

4/ Psí ostrov

A zase jsem to Wesovi sežral a zase mě dostal jako nikdy. Dřív jsem filmy tohoto exotického a výjimečného tvůrce vlastně moc nesledoval (nebo mě přišly pocitově až moc divný?), ale od dob „Až vyjde měsíc", potažmo Fantastického (který byl vesměs opravdu fantastický) pana Lišáka Wesa žeru a klaním se mu, páč to, co předvedl v Grandhotelu Budapešť a teď znovu v Psím ostrově vlastně nemá obdoby. Tak přesně na milimetry naplánovaný film, kde každá jednotlivá scéna je něčím (ať už vizuálně, audiem či myšlenkou) tak dechberoucí podívanou, to se jen tak nevidí. Ve finále ani nejde o to, jaké jsou hlavní postavy, jaký příběh to má a zda to zrovna dává ten nejlepší smysl, ale to, jak Wes dokáže nastylizovat scénu a naroubovat na ni „prostě všechno" je tak unikátní a fascinující, že jsem si Psí ostrov prostě užíval, aniž bych vždy věděl, o co se hraje a o co běží. Napoprvý nejde pobrat vše, s čím se tak nějak počítá. Každopádně k samotnému filmu - je to ukázka úžasné mysli Wesa Andersona, který vizuálně, hudebně, střihově naprosto ční od ostatních kolegů. Asi není dodávat víc. Má to koule, má to styl, je to melancholické, někdy vtipné, někdy smutné, ale hlavně je to ukázka toho, že pokud se filmu ujme opravdu tvůrce s velkým T, udělá, i z pro někoho zvláštní stylizace, velkofilm. Hodně lidí ten film neocení (přítelkyně nedokázala dodívat ani trailer, jak jí to přišlo hrozný :-D), ale kdo má tento styl rád, zemře blahem. 8+/10   

 

5/ Aquaman

Epické jako nic víc za rok 2018 aneb Avengers: Infinity War je proti tomu malý film. Aquamana jsem si s přítelkyní střihl v kině a na začátek roku 2019 to bylo to nejlepší rozhodnutí, protože jestli něco opravdu vidět v kině, Aquaman je jasnou volbou! Nevím, jak to James Wan dělá, ale že se i napodruhý (Rychle a zběsile 7 má taky relativně styl) pohlídá aspekty velkofilmu a přidá i něco navíc, jsem upřímně nečekal. Že to bude pohodový film na jedno dobré pokoukání, jsem tušil, ale že to bude zprominutím takovej náser mě prostě nenapadlo. Trailery prakticky vůbec neprozradily, že to bude tak epicky velký a že Wan to tam bude sypat v takovém měřítku. Souboje žraloků, mořských koníků, pavouků, medůz, vodních hadů a kdovíjakých potvor s neskutečnou vizuální stylizací. Všude je slunce (takové západy slunce nemá ani Bay), všude jsou dechberoucí triky a hudba, která je excelentní v tom, že přesně ví, v jaké scéně má být epicky nadnesená (takže vlastně pořád). Dvě hodiny a něco utečou jako voda (hihi, Aquaman a voda, dobrá slovní hříčka!) a nabídnou nejenom epický příběh s epickým provedením, ale i zajímavé charaktery, mezi kterými téměř dokonale funguje chemie. Opravdu jsem věřil hašteření Jasona a Amber, jež k sobě musí najít cestu (scéna na Sicílii vévodí), opravdu jsem věřil, že Kidmanka Aquamanovi chybí či trenérská a mentorská chemie mezi Dafoem a jeho syny. Je to prostě tam. Moc si neumím představit, jak by to případný druhý díl mohl vylepšit. Fantastická práce a kdo nebyl v kině, okamžitě tam vplujte (vtípek s vodou číslo 2 :-D) 8/10 P. S.: První film v žebříčku, kde přítelkyně taktéž uznale kývala hlavou, a byla, když ne nadšená, tak rozhodně spokojená. Spokojen já, spokojená ona = spokojeni oba a mír ve vztahu, pecka.   

 

6/ Já, Simon

Nejlepší romance roku, a to i přes fakt, že se jedná o homosexuální romanci. Výborný teenagerovský snímek, který je totálně „feel good" ve všech aspektech. Vlastně, co si tak pamatuju (už je to dávno, co jsem film viděl), to nemá ani žádného záporáka a je to prostě sluníčkový film, kde koukáte a bavíte se jenom tím, že trávíte čas se super postavami v klasickém americkém provedení střední školy. Zápletka je super, herci jsou příjemně vybráni (jsem rád, že dostaly prostor víceméně neznámé tváře), scénář funguje a i když to v závěru sklouzne k možná až moc velké červené knihovně, stále to má nadhled a feel, že opravdu o něco jde. Mám rád filmy, kde se řeší obyčejné problémy obyčejných smrtelníků se všemi radostmi a strastmi, který život přináší. A tohle je přesně tento druh filmu, který umí pohladit po duši a vyvolat nějaké emoce. A je to hlavně chytrý snímek, který není sprostý a má styl a nějaký sociální aspekt k tomu. A to se cení. Víc takových filmů, které zahřejí u srdce a baví celou dobu. Jo a Katherine Langford je ve své první herecké roli naprosto boží a ta chemie mezi ní a hlavním hrdinou funguje, za to rozhodně palec nahoru. 8/10 P. S.: Přítelkyně za 5 hvězdiček, což se taky cení a ukazuje kvality tohoto snímku.  

 

7/ Tvář vody

A jo. Del Toro po zklamavším Pacific Rimu (dvojku jsem jako jeden z málo blockbusterů roku 2018 ještě neviděl - pro jistotu) přitvrdil a zaměřil se na romantický příběh mezi ženou (němou - mimojiné skvělý nápad) a netvorem, který je tak trochu ryba. Del Toro hlavně spoléhá na dokonalou audiovizuální stylizaci, takže ve finále přeloženo - je to vždy velice nápadité, má to krásnou kameru, originální kulisy a feel staré doby. Celkově ten film má velký styl a nabízí dobře rozehraný příběh s řadou zajímavých herců (Sally Hawkins to fakt táhne!) v dokonalém vizuálním balení. Nebojí se to ani tvrdší stránky a je to prostě film, co dokáže zaujmout. Je to dokonce film, kterému jsem toho oscara i přál. Není to tak akademicky nudné, dokonce bych řekl, že je to velice živý, atmosférický, melancholický a krásný film plný ideových myšlenek. Některé scény navíc jedni z top celé Del Torovi tvorby. Malý velký film. Hlavně už žádný Pacific Rim! 7/10 P. S.: Přítelkyně by se pod tento komentář myslím i podepsala, líbilo se jí to.

 

8/ Než přišla bouře

Věřil jsem v idylickou návštěvu kina s mojí nejmilovanější přítelkyní na pořádný romantický survival „doják" a trefa. Stačilo k tomu pozvat Baltazara Kormákura, který tu v nenápadném filmu předvádí kupodivu poměrně velké věci za kamerou. Skvělý námět podle skutečné události, který je přesně tak filmový, jak takový druh filmu má být. Není to hlavně žádné béčko, ale pořádná áčková produkce, kde není nouze o realistickou kameru (Kormákur se poměrně často vyžívá v záběrech na jeden střih), krásné barvy (scény na moři mají úchvatné scenérie) a výborné ústřední duo, kde produkující Shailene Woodley svůj talent nemusí prokazovat a Sam Claffin je pro tyhle role sladkých klaďasů jako zrozenej. V kině jsem se hodně bavil, přítelkyně taktéž téměř nedýchala a pak „POZOR MENŠÍ SPOILER" přišel poměrně nečekaný zvrat, který jsem vážně nečekal „KONEC SPOILERU". Přítelkyně říkala, že to tušila, ale mě by ani ve snu nenapadlo, že tvůrci budou mít koule udělat to, tak jak to udělali. Za to potlesk a palec nahoru, jelikož kolikrát nepatrné věci dokážou z velkého filmu udělat film ještě větších rozměrů. Romantická survival paráda a krásných 7/10.

 

9/ Sicario 2

Nejprve musím předeslat, že mi velice vyhovuje styl Denise Villeneuva, což je jeden z mála režisérů, který si udržují svůj styl a za několik málo svých počinů si získali srdce milionů diváků. Villeneuvovo Zmizení je dokonalý film (do TOP10 nejlepších filmů, co jsem kdy viděl, by se vešlo) a Příchozí sice nemají takový drive a ucelenost, ale nabízí zajímavou kombinaci žánrů s několika úchvatnými scénami. I proto mě mrzí, že musím říct, že první Sicario mě vlastně moc nebavilo a poměrně hodně mě zklamalo. Na tom filmu v zásadě nebylo nic moc špatně, ale pod kůži se mi vůbec nedostal. Co se však nepovedlo chválené jedničce, se u mě povedlo poměrně nedoceněné dvojce. Pořád to jede ve stylu Sicaria, ale má to větší spád, je to přímočařejší, uhlazenější a skoro bych řekl filmovější/diváčtější. A když to nakonec do sebe začne zapadat, uznale jsem kýval hlavou. Není to film, co by přepisoval filmové dějiny, ale je to poctivě odvedená práce s plejádou sebejistých herců a možností pokračovat dál. Dokončení série bych si z chutí dal. 7/10

 

10/ Jsem božská

Asi největší překvapení žebříčku, jelikož moc nemusím komedie, lépe řečeno hloupé komedie, kde hlavní prim hraje nějaká divná, nesympatická a vyloženě protivná slavná americká hvězdička, v tomto případě Amy Schummer, kterou jsem na její obranu snad nikdy neviděl, ale jen soudě dle plakátů, popřípadě traileru, jsem na film měl jistý názor ještě před zkouknutím. Filmový vesmír byl však protentokrát velice nevyzpytatelný (jak filmy občas umějí být) a s filmu jako je „Jsem božská" se překvapivě vyklubala jedna z nejpříjemnějších, nejupřímnějších a nejcitlivějších komedií posledních let. Za 1/ Amy Schumer se do toho hrozně hodí a sype to tam krásně, za 2/ má to sice debilní zápletku, ale chytře využitou, vypointovanou a ve finále nápaditou, za 3/ postavy nejsou jen anonymní blbci, ale opravdu postavy, která Vás zajímají a za 4/ má to styl, drajv a jede to po celou dobu poměrně na plný pecky. Jasně, nelze si představovat hit z ranku těch nejlepších komedií v žánru. Ale jako velice slušná a chytrá (!!! - to je nutné zdůraznit) komedie to cením a i když o desátou příčku soupeřilo víc filmů (zdravím Avengers), tak ve finále je mi sympatičtější tento menší kousek, který však má srdce a bavil mě po celou dobu. Avengers to poráží s odřenými uchy, animovaného Yetiho se zavřeným jedním okem a českého Důvěrného nepřítele (kino návštěva a dle mě (na to, že to kokotina trošku je) dost slušný česko-slovenský film) o prsa hlavní hrdinky. 7/10

 

Nevešlo se, ale zmínit musím:

 

Rudá volavka - skvělá Jennifer Lawrence v poměrně poklidném, ale zajímavém thrilleru o výcviku jedné mladé zabijačky. Užil jsem si to, i přes dlouhou stopáž, a doporučuju. 7/10

 

Avengers: Infinity War - je to mohutné a v první polovině dokonce napínavé a dechberoucí. Ale pořád je to Marvel, takže to v druhé půlce přejde na autopilota a až na závěr to vlastně nijak nepřekvapí a neposune to. Nejde to odstřelit, herci známý, režie slušně ukočírovaná, vtipy sem tam fajn, ale podruhý to vidět nemusím. Ale kdy jsem si pochvaloval nějaký barevný marvelácký film že? 7/10

 

Meg: Monstrum z hlubin - už si to příliš nepamatuju, ale jedno vím jistě. Turterlaub naložil s penězi chytře a ze začátku dokonce nabízí ambicióznější podívanou, než nakonec dostaneme. Ale je to velká zábava s jedním velkým přerostlým žralokem, která baví a nenudí. A jako letní odreagovačka nenajdete v minulém roce lepší film, respektive blockbuster. Jo a Statham tam září. 7/10

 

Upgrade - skvělé, malé scifi, které má výborné akční scény, přesvědčivé hlavní postavy a neotřelý nápad. Jo, takových filmů by mohlo být každý rok více. Není to srdcovka, ale poctivé scifi řemeslo rozhodně ano a ten konec je bravurní, to zase jo. 7/10

 

Důvěrný nepřítel - dost možná nejlepší český film minulého roku, který si dle mého usouzení tak velký hate nezasloužil. Jasně, nějaké dílčí scénaristické trhliny to má a není jich málo. Nelze ani pochybovat o tom, že je to relativně směšné, ale nelze tomu upřít skvělou vizuální stránku, audio Ondry Brzobohatého (konečně to zní poměrně světově) a tempo, které mě v kině poměrně strhlo. Slušný film. Překvapivě až moc. 7/10

 

Alfa - neskutečný audiovizuální pilíř, který jsem vzhledem k jménu režiséra očekával. Jak zmiňuje snad každá recenze, ať už profesionální či amatérská, co záběr, tak to poklad a skoro i tapeta na Vaše monitory. Hughes vizuální stránky v sobě nezapře, což ukázala i parádní Kniha přežití. Jo, je to fajn. 7/10

 

Po čem muži touží – zábavné, svěží a na české poměry slušný počin. V kině to uteklo jako voda a Rudolf Havlík se po Pohádkách pro Emu a po tomto snímku dostává na seznam českých autorů, kteří jsou brány jako jistoty. I to občas stačí. 7/10

 

Yeti: Ledové dobrodružství – další super kinonávštěva, která mě dost utekla, předvedla parádní animaci, zběsilé tempo a propracovaný svět Yeti/Yetiů. Animák, který nepřepisuje animované dějiny, ale zábavná jednohubka, která je stejně dobrá jak pro malé, tak pro větší. 7/10

 

Bohemin Rhapsody – poctivé řemeslo. Pod kůži se mi to úplně nedostalo, ale jako celek to drží a funguje. Ano, je to nadceněné, ale Quenny lidi milují, takže se to dá pochopit. Rami Malek v hlavní roli více než solidní, ostatní taky fajn. Poctivé, poctivé. 7/10  

 

A TO JE PRO ROK 2018 VŠE. AŤ JE ROK 2019, CO SE TÝČE FILMŮ, SUPER. PROSÍM, PROSÍM.

 

Za rok zdar.

Rok se s rokem sešel a já znovu vybírám moji nejlepší desítku filmů, která se za rok 2017 objevila v českých kinech. Rok 2017 byl na návštěvy kina méně plodnější než rok 2016, každopádně jsme s přítelkyní pár projekcí navštívili a nejinak tomu bude zajisté i v roce 2018. Tento žebříček sestavuji trošku později než minulá léta zejména díky náročnému zkouškovému období na vysoké škole.

 

Upozorňuji (jako ostatně každý rok), že do žebříčku se mi vlezly jenom ty filmy, které měli v roce 2017 v českých kinech premiéru. Nicméně i přes tento fakt se namátkově zmíním o třech filmech, které se do českých kin v roce 2017 bohužel nedostali. Jelikož jsem za rok 2017 udělil bájných pět hvězdiček pětici filmů a zrovna tři z těchto filmů neměli v ČR premiéru, musím je napsat alespoň sem.

 

Tyto tři filmy jsou totiž to nejlepší, co jsem v roce 2017 viděl bez ohledu na to, že se do českých kin bohužel nedostali.

 

Nejlepší filmy roku 2017 mimo CZ distribuci:

1. Světlo mezi oceány

Filmový klenot, který mě rozsekal. Lahůdka, která mě doslova emočně vzala a na závěr vyplivla dojatého a zároveň totálně vyčerpaného. To je nový film Dereka Cianfrance, jehož oba dva předchozí filmy (Blue Valentine, Za borovicovým hájem) mě filmařsky poměrně minuly (ale přesto se jim jistá kvalita upřít nedá). O to víc boduje tato nádherná filmařina, kde Fassbender předvádí nejlepší výkon kariéry (ta vnitřní rozervanost z těžkého rozhodnutí je parádní!) a Vikander nezaostává ani o píď, spíše naopak. Navíc je to ten druh filmu, který naprosto ukazuje, že Cianfrance je filmař, který jde za svým, který má svůj vlastní rukopis. Prostě je to suverénní autorský film, který z nastolené situace ždíme maximum. To pomalé, ale o to intenzivnější postupné utahování šroubů je něco neskutečného. K tomu nádherná kamera, lokace, kostýmy, hudba a konec, který věřím nedostane pouze mě, ale i ostatní (pokud nemáte srdce z kamene). Neskutečný snímek! 10/10

 

2. Souboj pohlaví

Poměrně osobně nerozumím té vlně kritiky zde na CSFD. V současné době při vydání tohoto článku má Souboj pohlaví hodnocení pouhých 64%, což je z mého hlediska poměrně velký výsměch filmu, který jede na maximum a zas a znovu je maximálně autorský. Už od prvních záběrů a tónů bezvadného soundtracku jsem věděl, že tohle mi sedne a tak se taky stalo. Nejlepší výkon Emmy Stone v její kariéře (lepší než v La La Landu) a nejlepší výkon Stevea Carella vůbec. K tomu příběh, který má smysl. Hltal jsem každý záběr, hltal jsem to podání příběhu, který sice je poměrně předvídatelný (ale osobně mi to nikterak nevadilo), ale na druhou stranu neskutečně pozitivní, zábavný film s nějakým tím poselstvím navíc. Několik scén posadit na filmový trůn - jmenovitě mě napadá první setkání Emmy a její kadeřnice - ta neskutečná intimita, mimika, letmá hudba a "feel", že oproti o něco jde. Dostalo mě to. Všechno. 9/10

 

3. Hořkých sedmnáct

Další osobní favorit a naprostá ukázka toho, že nemusíte tlačit na originalitu nebo něčím šokovat či dokonce přijít s něčím novým. Stačí mít kvalitní scénář, kvalitní herce a Hailee Steinfeld! Že to Hailee velice slušně rozjíždí (nebe už lépe řečeno rozjela) v hudebním průmyslu je jasná věc, ale že tak neskutečně utáhne hlavní roli? Zase mi to strašně sedlo. S postavami jsem naprosto soucítil (krásně je např. vyobrazen vztah mezi Hailee a její nejlepší kamarádkou), příběh tak hezky plynul dál a já se nechal unášet celým tónem filmu. Tyhle věci ze středních škol můžu, navíc když se k tomu přidá tak reálně vyobrazený film o dospívání, který nejen, že je velice příjemný, ale působil na mě někdy až moc reálně. Ať v dialozích či v nastolených situacích. Téměř bezchybné a dostávající. 9/10

 

A teď už klasických deset nejlepších filmů roku, které se objevili za rok 2017 v českých kinech.

 

Nejlepší filmy roku 2017 v CZ distribuci:

1. Baby Driver

Čekal jsem hit. Navíc, když se v USA nešetřilo chválou nad skilly, které umí předvádět snad jen Edgar Wright. V Česku to zas tolik neuspělo, ale to mi nebrání jmenovat Baby Drivera nejlepším filmem roku v českých kinech. Ví se o mě, že miluju autorské filmy. A za minulý rok snad nenajdeme víc autorský film než tuto hudební pecku mého milovaného Edgara Wrighta. Jak to ten člověk dělá? Po prvních (zejména českých ohlasech) jsem se začal bát, že Wright slevil ze svých požadavků a dodal pohollywoodštější film, než v jaký jsem doufal. Opak je však pravdou. Je to klasická "Wrightenovka" se vším co k tomu patří. Buď to milujete, nebo nenávidíte. Baby Driver je velice autorský, osobitý film s úžasnou hudbou, úžasnou kompozicí všech scén a s báječným rychlostřihem. Příběh není složitý, ale o to u Wrighta nikdy nešlo. Výtečná atmosféra a skvělá ukázka toho, že chemie mezi ústřední dvojkou je klíčová. Ansel Algort a Lily James (říkal jsem to už po Popelce, ale zopakuji to - bude to velká hvězda!) výteční (jejich první setkání má podobnej "feel" jako první setkání v Souboji pohlaví o kterém jsem mluvil v předcházejících řádcích) a další herci taktéž osobití a stylový. Styl si Wright hold drží. A věřím, že ještě hodně dlouho držet bude. Klidně i v případné dvojce. Mimojiné přítelkyně trošku miluje Algorta, doufám, že méně než mě. Jinak 9/10

 

2. John Wick 2

Nevěřil jsem, ale stalo se. Asi největší překvapení v žebříčku mých deseti nej filmů a to zejména proto, protože jednička mi do teď příliš nevoní. A já jaksi nemůžu moc zjistit, čím to je. Přijde mi prostě slabá (v porovnání s tímto nářezem). Filmy s Johnem Wickem bych přirovnal k Zátahu Garetha Ewansa - jednička slušná v rámci možností, dvojka totální náser a peklo v jednom. John Wick to v druhém díle tahá z mého pohledu více než v jedničce, kdy druhá polovina filmu je něco naprosto neskutečného. Ten okamžik, kdy po Johnovi začne jít snad celá planeta je k nezaplacení a prostě drží to. Velice jsem se bavil, ocenil jsem tu originálnost i umění nejenom Reevese v hlavní roli, ale i režiséra Chada Stahelskiho, který se začíná profilovat v autorského režiséra. Kéž by ten elán vydržel i v nadcházejícím třetím díle. Musí vydržet! 9/10

 

3. matka!

Darren Aronofsky. Asi jen to stačí napsat k tomu, aby člověk zjistil, že má před sebou autorský film, který bude jako vždy budit rozpaky i nadšení. A to se taky stalo. Film matka! není pro každého, to předem říkám, jelikož je příliš jiná, svá a ne každý ji bude moci skousnout. Ale pokud přistoupíte na hru Aronofskyho, čeká Vás opravdu silný zážitek, který z hlavy jen tak nevyženete. Například já. Film jsem viděl již před nějakým časem, ale ten děj, ta myšlenka mi pulzuje v hlavě neustále. A o tom to kolikrát je, vyvolat jistou kontroverzi, nad kterou prostě dumáte. Aronofsky to po mainstreamovém Noem (a i jeho mám rád) znovu dokázal a po mé velice oblíbené Černé labuti zase naservíroval něco nečekaného. Ta alegorie je úžasná a intenzivních posledních třicet minut filmu taky. Sebevědomé bez kompromisu. A tak to mám rád. Navíc přesně vybraní herci v čele s Jeniffer Lawrence a Javierem Bardemem. Jo a mimojiné děkuji aspoň takto jedné z uživatelek CSFD, která v diskuzi k filmu kompletně vysvětlila a popsala děj. Jinak bych to nepochopil a ta veškerá alegorie a podobenství by mi uteklo. Kontroverzní film, ale o to působivější. 8/10

 

4. La La Land       

Nevím, jestli La La Land může být budoucí klasikou jak tvrdí jiní experti, ale rozhodně se na něj bude vzpomínat jako na velký film od začínající, ale silné tvůrčí osobnosti. Emma Stone (ač mi nesedla tolik jako v Souboji pohlaví, ale na druhou stranu je to diametrálně odlišná role) úžasná, Ryan Gossling tomu taky slušně sekunduje. Každopádně Chazzelovy skilly jsou v tom filmu jasně vidět, je to neskutečně krásně stylizované s bravurní hudbou a takovou tou atmosférou města andělů, která má hrozně moc do sebe. Škoda, že to v prostřední fázi trošku drhne a že to nemá takový drajv jako Chazzelův předchozí film. Ze subjektivního hlediska mě Whiplash dostal víc (byl víc intenzivní a zažral se víc pod kůži), ale s objektivního hlediska je La La Land dospělejší a vyspělejší film. Navíc to má závěrečnou desetiminutovou sekvenci, která to rozpálí v takovém stylu, že jsem jen sledoval obrazovku a zíral. Totálně nehollywoodskej konec potvrdí Chazzelův talent a jo, je to super. 8/10

 

5. Úkryt v zoo

Taktéž poměrně velké překvapení, ale Niki Caro už ve svém předchozím filmu dokázala, že má cit na velké lidské příběhy a velký lidský příběh se týká i příběhu kolem frau Zabinski. A že se mi to zase trefilo hrozně moc do vkusu. Není to film, který bych chválil do nebes. Není to film, který by byl nikterak zásadní. Ale je to rozhodně film poučný, o těžké době a o lidech, kteří v ní museli pobývat. A že to byla krušná doba, což nám servíruje i snímek ve svých drsnějších částech aneb zabíjení zvířat asi opravdu je v některých případech jen pro silné žaludky. Úkryt v zoo je každopádně velice kvalitně natočen, má nádhernou kameru včetně interiérů a exteriérů (přítelkyně hned poznala pražské výstaviště, šikula!) a výbornou Jessicu Chastain v hlavní roli, které snad nejde nefandit. Má to prostě tolik potřebný "drajv", jenž hodně filmům z válečného období chybí. Scéna s popelem/sněžením mrazivá a výtečně natočená. Jako ostatně celý film. Jo a mimochodem - podlinka s praturem nám s přítelkyní přišla opravdu zajímavá :-D. 8/10

 

6. Všechno úplně všechno

Film, o kterém jsem do poslední chvíle před zkouknutím, vlastně nic moc nevěděl. Je to podle slavné knížky, hraje tam nějaká ta černoška a je to romantika, to byly moje základní informace o tom filmu s docela nezvyklým názvem. O to víc jsem byl přesvědčen samotným provedením filmu. Je to poměrně kvalitně napsáno a ještě líp zrežírováno. Už se sice v tomto žebříčku opakuju po několikáté, ale má to nádhernou kameru, naprosto husťácký bílý interiér domu (ve kterém žije hlavní hrdinka) a sympatickou Amandlu Stenberg v hlavní roli. Je to film, který především zahřeje na srdíčku. Je to zajisté film pro mladší generaci, ale tou já naštěstí "dá se říct" ještě jsem a navíc já takové filmy rád. Navíc je to okořeněno jistým nadhledem, moc pěknou hudbou a závěrečnou poměrně nečekanou pointou. Bavilo mě to moc. A to někdy k filmovému štěstí stačí. 8/10

 

7. Dunkerk

Nejsem člověk, co miluje Nolana. Nejsem dokonce ani člověk, kterému by se nějak zvlášť líbily jeho filmy. Ale respektuji ho. Vždy se snaží přijít s něčím novým, s nějakým novým tématem a vždy se jedná o velký film. Otázkou je, jestli už Nolan nepřehání takový ten svůj styl udělat zamotanější vše, co jde, jen aby kritici mohli nazývat jeho filmy jako extrémně sofistikované, přemýšlivé a zažrávající se pod kůži. Dunkerk značí Nolanůn um to zase zamotat, přeskakovat z "jiného" příběhu do "jiného" (hrátek s časem si užijeme až až) a...no prostě typický Nolan. Pokud jste viděli předchozí jeho filmy, přesně víte, co Vás čeká. Zimmerova "hudba" pro film ideální, na poslech bohužel neposlouchatelná. Herci anonymní, ale slušní. Tempo ke konci už přeci jen trošku vázne, ale to nezmění fakt, že to je velký film. A člověk ocení, že nevidí po milionté pořád ten stejný styl válečných filmů. 7/10

 

8. Zakladatel

Už si to moc nepamatuji, což svědčí o tom, že už u osmého filmu letošní desítky trošku vařím z vody (celkově to byl poměrně slabý kino rok). Každopádně vím, že Michael Keaton to hraje jako vždy v poslední době velice přesvědčivě a ten film má přesah. Navíc je sympatické, že to konečně není film o hodném člověku, ale o docela velkém hovadu, u kterého si kolikrát řeknete - "ach ten McDonald". Ale je to rozhodně zajímavé a rejža John Lee Hancock potvrzuje status slušného řemeslníka. 7/10

 

9. Wind River

Čekal jsem víc. A to jsem Wind River viděl dvakrát (sám a posléze s přítelkyní) a musím uznat, že naštěstí druhá projekce zlepšuje můj první, ne moc pozitivní dojem. Takže, co si člověk z Wind Riveru odnese? Že zima je svině a že lidi na tom nejsou o moc lépe než zima. Je to film rozhodně mrazivý, je to film pomalý a i přes fakt, že scénář Sheridana není nikterak úchvatný, tak ke konci trošku přitvrdí, což jsem ocenil. Elizabeth Olsen poměrně super a přesvědčivá, Jeremy Renner po delší době koukatelnej. První půlka je z mého pohledu slabší, druhá už tahá tu atmosféru a napětí dál a ta "vysvětlovací scéna" z minulosti je parádní. 7/10

 

10. Spojenci

Zemeckis potvrzuje návrat zpět a po Letu a Muži na laně je to stále ten starý dobrý Zemeckis, který sice už do velikosti Forresta Gumpa nikdy nevyroste (kdo věří v opak?), ale všechny tři poslední filmy pana Zemeckise jsou slušnou prací, která sice nemá ambice být něčím víc, ale na druhou stranu - všechno to jsou slušné a kvalitní filmy, které ukazují, že i to někdy může stačit. Pitt trošku nemastný neslaný, ale Cotillard typově přesně vybraná a lepší než hlavní herecká hvězda. Scény v Casablance vizuálně a celkovou kompozicí moc pěkné. Jisté napětí si Spojenci uchovávají po celou dobu. A co si pamatuji, konec mě překvapil a potěšil svou nekompromisností. Takže pokud bude Zemeckis točit takové filmy i v budoucnu, tak budu spokojen. Slušné. 7/10

 

Tak a to je za rok 2017 vše. Objektivně i subjektivně to byl podle mého názoru rok na filmové pecky slabší a proto doufám, že příště už bude líp. Samozřejmě jsem neviděl úplně všechno, co vyšlo, ale snažil jsem se. A myslím, že je jen nepatrná hrstka filmů, které jsem ještě neviděl a mohli by se zařadit do tohoto žebříčku. Za rok ZDAR.

Rok se s rokem sešel a já zas a znovu sepisuju žebříček deseti nejlepších filmů roku. Tento rok jsem viděl téměř vše, co by mohlo zamíchat tímto žebříčkem. Pár filmů jsem neviděl, ale je to jen nepatrný zlomek a myslím, že by tyto, stále ještě neviděné snímky, žebříčkem nepohnuly. Jako každý rok připomínám, že do žebříčku deseti nejlepších filmů zahrnuju jen ty filmy, které byly za rok 2016 v českých kinech. Dopředu mohu říci, že tento rok byl na filmy poměrně dost slabý (narozdíl od našlapaných minulých let). Aspoň se splnilo to, že jsem chodil do kina opravdu dost pravidelně (i díky mé úžasné partnerce). Tak jdem na to.

1. Týpci a zbraně
Prakticky největší překvápko roku a zároveň film, který se musí vidět. Nic jsem nečekal, trailery jsem neviděl. O to víc jsem byl šokován, jak nadupaný tento film je. A to dokonce pod taktovkou režiséra "Pařeb", což do teď považuji u Týpků a zbraní za malý zázrak. Miles Teller má v poslední době čuch na filmy (na Whiplash nejde zapomenout), Jonah Hill předvádí suveréně nejlepší výkon kariéry (ten smích!) a ostatní herci jsou taktéž fajn. Bradley Cooper sice mohl být výraznější, ale aspoň že na Anu de Armas se po celou dobu docela pěkně kouká. Mimochodem, fakt, že soundtrack dělá film, se z mého pohledu znovu potvrdil. Asi nejlepší písničkový soundtrack roku, výborný vizuál (takový ten dravý a moderní look) a děj, jež zaujme. Byl jsem nadšen a vlastně nemůžu ani nic vytknout. Navíc "based on the true story", což tomu přidává plusový body. Takže suma sumárum - totální gangsta pecka, která má koule, smysluplné postavy a konec, jež celý film nepošle do kytek, ale ještě zdůrazní, o jakou pecku se jedná (partnerka však za čtyři!, ale to beru). Pro mě nový Obchodník se zbraní, možná i lepší. Zasloužené první místo.

2. Inferno
Kritika dává po jedné hvězdičce, já byl prakticky nadšen. Ano, jsem velkým fanouškem knihy, takže můžu mít maličko zkreslený pohled, ale já se v kině neskutečně bavil a to i přes fakt, že jsem každou pasáž měl dokonale projetou v knižní podobě. Má to tah a parádní rytmus, má to skvěle vybrané herce, Ben Foster je i přes malý prostor celkem geniální a Felicity Jones je narozdíl od Rogue One hodně v pohodě. A Tom Hanks si jede takovou tu svou klasiku, takže vlastně bez výhrad. Hanění série se mi moc nelíbí, všechny díly mám rád, tohle však nejvíc, protože celková myšlenka mi přišla fakt geniální už v knize (Browna od ostatních uznávám a stále mě dost baví). Howard málokdy zklame (Rivalové, Moby Dick a Inferno => pecka vedle pecky), kamera snímá památky stále hezky a Zimmerova hudba je sice míň epic a víc elektro, ale budiž - hodilo se mi to tam a klasický motiv na závěr taky zazní, takže suma sumárum - partnerka za pět, já za čtyři (ten konec to trošku pošle do kytek, knižní konec by se hodil mnohem víc), ale i tak palec nahoru a konstatování nezklamání (nároky byly velké).

3. Než jsem tě poznala
Další knižní hit, který jsem poměrně dost miloval již na základě knihy. Inferno má podobný styl knihy, ale není stejné. Než jsem tě poznala je naprostá kopie knihy, která je až na drobnosti totožná. Stejný feeling, stejné věty, stejné situace, stejný konec (huráááá), stejně podaný hrdinové a atmosféra, která, jak kdyby přímo sršela z knihy. Já tyhle holčičí knihy/filmy prostě můžu. Emilia Clarke bere cenu pro nejlepší herečku roku (pohyb obočí, culení se, vystihnutí knižní Louisy), Sam Claffin poměrně slušně sekunduje. Ostatní postavy se taktéž povedly, navíc je to celé takové hravé, nenudící, docela dojemné (i když na mě ne moc působící včetně knihy), ale prostě - má to přesně to, co jsem miloval na knize. Celkem jednoduchý děj, který je svižně podán, nemá vlastně žádné slabé místa, slušně baví a znovu chytlavý soundtrack, jak písničkový, tak instrumentální. Pecka a jsem rád za návštěvu kina. Jo a partnerka v kině bulela, což pro mě nebylo překvapivé, takže jsem kapesník připravený samozřejmě měl.

4. Zootropolis: Město zvířat
Další návštěva kina a jednoznačně animák roku! A taky zasloužený hit. Příběh králičice Judy a lišáka Nicka mi přišel o dvě třídy výš, než jakýkoliv animák, který se tento rok objevil. Angry ptáci byly celkem stylový, Dory byla příjemná, Trollové jen zpívali, ale vymakanosti Zootropolisu se ani jeden z těchto animáků vůbec nepřiblížil. Parádně vymodelované město, neskutečná animace (skoro na úrovni Hodného dinosaura, ale tady je víc detailů), parádně podaný a odvyprávěný příběh, který nejenže není až tak moc pro děti, ale má dokonce myšlenku, které porozumí nejeden dospělý člověk. Zootropolis bych celkově viděl spíš pro dospěláky. Mohl bych pokračovat fascinujícím světem, parádní hudbou a neskutečně příjemnou hlavní postavou, která hraje prim. Není co dodat – z mého pohledu oscar pro Zootropolis v únoru, tak uvidíme. P. S. Gazelle složila téměř hudební pecku roku.

5. Osm hrozných
Osm hrozných má mnohem blíž k Tarantinovým panchartům, než k Djangovi. Což jsem uvítal, protože Django mě zpětně (a vlastně už tehdy v kině) maličko zklamal, a i když je to pořád stylový Tarantino, vždy radši upřednostním pro mě geniální Hanebný pancharty a pak toto. Má to tři hoďky, což tomu dost škodí (aspoň půl hodinky pryč a šlo by to v žebříčku výš). Ale i tak - až na premrštěnou délku, Tarantino jak ho mám poslední jeho tři filmy rád - vytříbené dialogy, pointy po několika minutách a film, který nepotřebuje triky, kostýmy superhrdinů nebo nedejbože nějaké úchvatné scenérie. Jedna chata, osm a možná i víc postav a povídání si. První hodinka a půl se slušně rozjíždí, pak to však chytí takový drajv (a Tarantino si pro to pečlivě buduje tu první hodinku a půl), že jsem se doslova tetelil blahem. Navíc to má úžasnou kameru (potlesk hlavně za výborné nasnímání jedné větší místnosti), "tichou noc" možná při nejdůležitější scéně, která děj pořádně nakopne a do jednoho výborné herce. Samuel u mě delší dobu upadá, tady je geniální. Kurt taky slušnej, Tim hraje Waltze - ať mě nikdo netvrdí, že to po něm Tarantino nechtěl (stejný hlas, gesta, vše). Výborný film!

6. Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti
DC nebo Marvel? Pro mě jednoznačně ten první jmenovaný, jelikož na rozdíl od 99% většiny (nebo mi to aspoň tak přijde) mi přijde vesmír DC zábavnější a zatím jo, zatím mě to baví. Marvel už jen čeří z vody a nabízí pořád to samé – nudné nadhodnocené bijáky, na které už si druhý den nevzpomenu. Proto musím ocenit tento nový počin mého velkého oblíbence Zacka Snydera, který vytvořil jiný film, než se asi čekalo, ale pro mě to prostě v kině byla lahoda, která mě celou dobu bavila, přišla mi zajímavá a na rozdíl od prakticky jakéhokoliv Marvelu, jiná. Nový Batman má styl (Affleck v poslední době fakt docela válí), Cahill si hraje to svoje a ostatní mě bavili taktéž – nejen Wonder Woman, ale hlavně musím zmínit překvapení v podobě Jesseho Einsenberga, který mi přišel dobrý. BVS je pevný film, jenž leží na pevných základech a jenž nabízí vše, co Snyder umí. Parádní kamera, skvělá Zimmerova hudba, temnější pojetí, zpomalovačky, osudovost a tak dále, a tak dále. Škoda závěrečného fightu, který mi přišel na Snydera fakt odfláknutý, ale je to jen malá kaňka na tomto zajímavém a zábavném bijáku. Chci nášup a těším se na Ligu spravedlnosti. Snyder je borec.

7. Brooklyn
Další výtečné překvápko, u kterého jsem neviděl žádný trailer. Kolikrát je to tak lepší, prakticky nevíte, do čeho jdete. V Brooklynu jsem dostal parádní romantickou linku, která stojí na pevných základech především díky hlavní herecké roli pro Saiorse Ronan. Úžasný herecký výkon, který je podmanivý, nevlezlý, ale hezky se zažere pod kůži, protože Saiorse je sympatická a hraje prostě dobře, navíc na mladou herečku. Ten přerod z nezkušené dívky na někoho jiného je v jejím podání prostě uvěřitelný, což se cení. Jinak je to dobře zrežírované, děj nemá prakticky žádné trhliny, v podstatě to pořád baví a závěrečných cca 45 minut mi přišlo fakt nepředvídatelných a vlastně jsem až do samotného konce nevěděl, jak Brooklyn skončí. Za to body nahoru.

8. Revenant Zmrtvýchvstání
Revenant nezklamal, Revenant nepřekvapil, ale dozajisté potěšil. Že mě může bavit plazení DiCapria? Proč ne, když ho dělá stejný tvůrčí tým jako můj nejlepší film minulého roku, Birdmana. Tentokrát to není taková pecka, ale ambiciózní ten film je dozajisté hodně a hlavně – je skutečně fascinujícím dílem, které vznikalo v extrémních podmínkách. Nádherná kamera (to nejhezčí, co jsem kdy viděl), pár neskutečně parádních scén (medvěd, závěrečný boj) a slušné herecké výkony a všudypřítomná zima a mráz dělají z tohoto filmu téměř výjimečné dílo. Dějově to není takový zázrak a vlastně je Revenant jen o putování a vnitřním boji člověka v drsné přírodě, ale budiž – od Iňárrita chci po jeho přechodu do Holywoodu vidět vlastně vše!

9. Jak přežít single
Nečekal jsem nic, dostal jsem velice slušnou a nápaditou komedii, která mě vůbec neurazila, byla hrozně moc moderní (oblečení, soundtrack, herci/herečky) a celkově jsem se vůbec po dobu těch necelých dvou hodinek nenudil. Dakota Johnson mi sem seděla a Rebel Wilson je parádní snad vždycky. Vlastně mě ani moc nenapadá, co o tom psát – je to sice tradiční komedie, kterých se rodí ročně stovky, ale tahle mě zaujala nejvíc. Navíc Christian Ditter je slušný talent, který by podle mě zvládl i ambicióznější film. Každopádně po celkem zpackané Rosie to je slušný výkon. Konkurenční Matky na tahu jsou taky překvapivě velice fajn, ale tohle hraje ještě o trošku vyšší ligu.

10. Jason Bourne
Návrat Matta Damona k jeho nejvýraznější roli dopadl vlastně podle očekávání. Někoho to zklamalo, ale já ocenil stejný styl jak před několika lety. Je to Jason Bourne, tak jak ho známe se všemi klady a zápory, které k tomu tak nějak už patří. Bavilo mě to. Užil jsem si zas a znovu akční přístup s rozklepanou kamerou, kdy všechny ty naháněčky mají i po letech šťávu. Nový herci nezklamou – Vincent Cassel je slušný soupeř a Alicia Vikander má nejlépe napsanou postavu, takže bez problému. Konec na pokračování rozhodně fajn a klidně si dám pokračování. Ambice asi byla větší než jen pouhopouhý slušný film s agentem bez minulosti, i tak si desáté místo podle mě dokážu obhájit.

Filmy, které se do žebříčku těsně nevešly:
Joy, Dánská dívka, Grimsby, Kniha džunglí, Orel Eddie, Matky na tahu, Dítě Bridget Jonesové

Pro letošek je to vše. Filmy, jež jsem zatím neviděl, si určitě někdy doplním (zítra kino návštěva Pasažérů), a třeba ještě žebříček aktualizuji, moc tomu však nevěřím, protože jak jsem psal již na začátku – letos jsem téměř vše, co by mohlo ovlivnit žebříček, viděl. Těším se na další filmový rok, který prostě musí být slušnější než tento rok. Tak schválně, jak to u mě příště dopadne. Moje filmové předsevzetí je jasné, tak jako každý rok – chodit co nejvíce do kina a nezanevřít ani na domácí koukání. S partnerkou však máme velkou filmózu, takže se toho upřímně nebojím. Za rok ZDAR!

Rok se s rokem sešel a já znovu balancuju nad desítkou filmů, které mě za rok 2015 nejvíce dostali. Jako již každý rok jsem neměl možnost (a kdo měl že?) vidět naprosto všechny filmy a takových pět kousků by z mého pohledu mohlo tento žebříček výrazně změnit. Jmenovitě jsem se ještě nedostal k Spectre, Marťan, Muž na laně, Steve Jobs, nové Hunger Games, Most špionů, V srdci moře či hororový čert Krampus, což jsou filmy, které chci v budoucnu vidět a tuším, že by se některý z nich do tohoto žebříčku dostat mohl. Těžko říct, každopádně tu jsou mé prozatímní nejlepší filmy roku 2015, které bylo možné v tomto roce vidět v českých kinech. Připomínám, že filmy, které se do českých kin v roce 2015 nedostali (a přesto např. v Americe vyšli) do tohoto žebříčku nezapočítávám.

1. Birdman
Totální šok, že jsem byl až takto nadšen. Pětihvězdičkový flák, od kterého jsem moc nečekal (navíc ho akademie na oscarech označila jako film roku) to celkem s přehledem vyhrál i u mě. Birdman je filmem tří lidí - Alejandro González Iñárritu na režii předvádí úctyhodný a téměř bezchybný výkon, Emmanuel Lubezki za kamerou je famózní (nejlepší kamera roku! hrozně pohlcující forma) a Michael Keaton zejména ke konci žije jen s postavou a je to znovu velice fascinující. Prakticky nemám výtek. Maximálně tak to, že Birdman nesednu každému (modrá čísla tu na csfd), ale to mi může být dosti jedno. Já si to užil maximálně a těšení se na Revenanta je velké. Jestli to vyjde znovu je však otázkou.

2. Věčně mladá
Ještě větší šok než u Birdmana. Romanťák na druhém místě? To si piště. Mám totiž rád filmy o kterých toho moc nevím a oni se pak jako blesk z čistého nebe objeví a šokují. Neviděl jsem trailer, nečekal jsem nic a dostal jsem další pětihvězdičkový film, který má několik devíz - je nádherně natočený (dost napomáhá znovu nádherná kamera!), má skvělou instrumentální hudbu, výbornou Blake Lively (nejlepší ženský výkon v tomto roce), která nejen, že tu má skvělý a výrazný herecký projev, ale hrozně na postavu Adeline sedí a dále tu jsou maličkosti jako krásně vedená romantická story, kde dokonce i Harrison Ford má své místo (a že je to dost důležité místo). Velká paráda a skvělý film do páru - doporučuju - přítelkyně byla taktéž docela nadšená. Ale já asi víc.

3. Krycí jméno U.N.C.L.E.
A do třetice a naposled pětihvězdičkový flák, který u mě vyšvihl Guye Ritchieho zpátky do top formy. Škoda kasovního nevýdělku, protože tenhle film by si nějaký ten zisk rozhodně zasloužil. I když chápu, že takový Kingsman je asi mainstreamovější, lepší však rozhodně ne. Ritchie znovu piluje svůj styl na 120%, což v praxi znamená, že vše je přesně na svém místě a takové ty drobné vtípky/vizuální drobnosti/hudební podkresy či prostě jen úžasně stylové scény, servíruje jak na stříbrném podnose. Miluju filmy, kde se někdo někam infiltruje, špionáží a hraje jinou postavu než ve skutečnosti je. Ovečka Shaun to předvedla tento rok v restauraci, Ritchieho akčňák jede takhle vlastně celý film. Je to nablýskaný, má to vtipné mužské herce, Alicia Vikander mě bavila hrozně moc (navíc má super brejle a umí srandovně tančit) a je to poměrně chytré a hrozně, hrozně, hrozně stylové. Zasloužený film do nejlepší trojky. Scéna obsazení ostrova je hudebně, střihem a originalitou doslova top a u mě tento rok společně scénou z Focusu vede.

4. Whiplash
Zase znovu šok, že se dostane hudební drama o bubnování tak vysoko. A nejen u mě, ale mám pocit, že i široká veřejnost, která se k Whiplashi dostane uznale kejvá hlavou. Je to zajímavý film, jehož vyznění a pocity, které nabízí, v člověku trošku déle rezonují a právě proto je tu teď na čtvrtém místě. Ale kvality tu jsou a to nepopiratelné - jmenovitě Damien Chazelle si na režii střihl parádní výkon, protože udělal snímek, který je hrozně moc (!) intenzivní a dokáže v člověku vytvořit dojem, jak je to bubnování vlastně hrozně těžké, navíc na takovém levelu. Kamerově a zejména střihově na špici a výborný dojem vytváří i oba dva hlavní herci - skvělý jejich souboj a takový Miles Teller opravdu nejlepší ze všeho, kde jsem ho zatím viděl. Whiplash není film, který by podle mě lákal z plákátů/trailerů/fotek, ale pokud to risknete, dostanete výživné hudební drama, kde je vlastně jedno, že je v hlavní roli bubnování - nezajímá mě, nezajímalo a ani zajímat nebude, přesto Whiplash na čtvrtém místě! Což považuji za velký úspěch. Parádní kousek, a navíc opakuji - je to adrenalin jako prase!

5. Papírová města
Nečekané, ale zasloužené. A to jsem člověk, který Paper Towns dokonce četl a celé dočetl. Takže jsem tak nějak věděl do čeho jdu. O to víc mě překvapilo, že film je lepší než knížka. Né, že by to John Green nezvládl, ale po slibných sto stránkách, trošku přejde ve stereotyp a tak nějak se v knize plácá na místě. O to víc mě udělalo radost, že tohle je svižné a hrozně příjemné. A přitom docela depresivní (což se snaží být i knížka). Příběh mladých studentů, kde prim hraje nalezení jedné problémové studentky (navíc se sexy jménem aneb Margo Roth Spiegelman). A kupodivu nejde jen o tohle, ale i o krásu dospívání a o jeden menší roadtrip, který je strašně moc feel-good. Pro mě lepší než oceňovanější Hvězdy nám nepřály od Greena, navíc s výborným hereckým triem (co se týče kluků) a výborným hereckým triem (co se týče holek). Pěkná kamera, výborná instrumentální hudba a parádní vyznění (konec se povedl) dají zaslouženě pátý nejlepší film roku. Ale bacha, přítelkyni to moc nesedlo!

6. Konečně doma
I animák se sem dostane. A to na velice pěknou šestou pozici, aneb kdo by to byl do DreamWorksu čekal, že u mě překoná dvojnásobnou roční nálož Pixaru. Ale to víte - když V hlavě nudí (jsme s přítelkyní asi jediný na světě koho V hlavě nudí?) a Hodný dinosaurus téměř až zklame, je na řadě právě tohle studio. A že se letos předvedlo parádně s příjemným animákem o mimozemšťanovi, který je hodný, ale nezná moc lidské poměry? Proč ne. Plusy? Je to svižné, zábavné, má to skryté vtípky, slušné tempo, zaujme to a má to našlapaný a skvělý soundtrack od samotné Rihanny. Stačilo mi to a kino jsem si užil na výbornou. Navíc to má i emoce a úžasné barvou se měnící mimozemšťany. Dvojku bych za pár let klidně vzal. Ve velké animované konkurenci tento rok z mého prostého pohledu to nejlepší. Více v mých komentech.

7. Star Wars: Síla se probouzí
Nejsem žádný Star Wars fanatik a takovou tu starou trilogii (co mnoho lidí považuje za kult a klenot v jednom) nemusím a viděl jsem ji fakt jen jednou. A nezaujala mě, hold jsem mladší ročník. Nová trilogie mě poměrně bavila (až na dno v podobě druhého dílu) a tak jsem se docela těšil na nový díl. Chápu fanoušky, kteří hýří nadšením, chápu však i obyčejné smrtelníky, které to moc nevzalo. Já jsem v takové té střední vrstvě, jelikož jsem byl poměrně hodně spokojen, za převratný film to ale považovat nemůžu. Nové Star Wars jsou rozhodně filmem dobrodružným, akčním a celkově dosti nabouchaným a to mě bavilo. Je to správně dávkované, má to slušný timing, nové postavy zaujmou a člověk s nimi i docela soucítí, staré postavy neruší (a chápu, že pro nostalgiky to je velice vzrušující) a záporák mě bavil (a měl stylovej hlas v masce). Je to prostě velká dobrodružná scifi podívaná, která se snaží co nejvíc trefit do mainstreamu a to se jí prostě daří. V Brněnské Olympii jsem se v sedačce docela vrněl nadšením ze slušné popcornové jízdy a z toho, že se mi povedlo do kina vytáhnout s kamarádem i moji přítelkyni, která o světlé a temné straně slyšela poprvé. A to uznejte je velmi slušný výsledek. PS.: Ještě slušnější je, že ji to poměrně bavilo a to Star Warsy před shlédnutím doslova hejtovala.

8. Focus
Will Smith už není takový jako dřív. Není to hitmaker, ale dobré filmy naštěstí stále dělat umí. Tahle zlodějovina mi vyloženě sedla a byl to šálek mého čaje. Mám rád filmy, který se snaží být krok před divákem a vždy když už si myslím, že jsem nad filmem vyzrál, tak mě ten film udeří tvrdým direktem. A je to přesně případ filmu Focus. Nikdy nevíte, co bude dál. Nikdy nevíte, kdy Will vytáhne takové to pověstné eso z rukávu. A to mě hrozně moc bavilo. Škoda jen, že v druhé půlce už Focus není tak rošťácký a dravý jak v půli první. Ale naštěstí ani maličko slabší druhá půlka (která však oproti zbylé konkurenci stále kope první třídu) nezakryje parádní první půlku, která je překvapivá a dokáže tahat zvraty téměř neustále. Navíc je to svižně natočené, dvojka režisérů znovu potvrzuje pověst schopných řemeslníků, vizuálně taktéž povedené a vypíchnout se musí zejména brutálně skvělá scéna na stadionu, která dvacet minut jede opravdu naplno. A nabízí nečekané rozřešení s úsměvem na tváři. Poctivá práce.

9. Ovečka Shaun ve filmu
Celosvětový fenomén ovečky Shaun dorazil i do kin a ano, byla to solidní prda, která je natřískaná úžasnými vtipy, skvělým humorem a takovou tou stylovostí, kde jde přesně cítit ruka autorů a jejich téměř až geniální mozky aneb inteligentní humor má své nové jméno - ovečka Shaun a moje partnerka v jednom. Už klasické díly jsou super, ale ve filmu si to opravdu vše sedlo a vznikl poctivý "animák", který je jiný, ale o to lepší. Některé situace (restaurace, vězení) jsou bombové a to množství detailů ohromilo i mě. Hlavně je to chytrý film, který si dělá srandu tak nějak ze všeho. Že se dva animované filmy dostanou do TOP10 je něco, co jsem před začátkem roku fakt nečekal a když už, tak od jiných filmů viz zklamání Pixaru. O to mám větší radost, že jsem si ovečku Shauna a jeho ovčí příslušníky zamiloval a stal se ze mě fanoušek tohoto huňatého fenoménu. Díly si pustím kdykoliv rád, film ještě víc.

10. Jurský svět
A na závěr celosvětový hit, který se moc nečekal. Dorazila však sice klasická a ne moc experimentální, ale za to svižná dobrodružná podívaná pro celou rodinu. Síla nového Jurského světa (žádný předchozí díl jsem neviděl) spočívá v tom, že je právě pro celou rodinu, to je třeba podtrhnout a vyzdvihnout. Film můžou vidět jak staří, tak mladí a bavit se podle mě můžou tak nějak všichni. Parádní a "cool" ostrov z Jurského světa bych moc rád navštívil i já (přítelkyně jakbysmet), ty triky jsou vážně celkem TOP a když dojde na akci, vážně se téměř tají dech nad skvělým zpracováním. Je to film na zakázku a jde vlastně o ukázkový mainstream, ale co už? Já se bavil moc a i když se další díly z mého pohledu nemůžou kam moc posunout, tak tady jsem byl spokojen. Jurský svět si to místo v desítce zaslouží.

Nevešlo se: Ladíme 2, Pixely, Popelka, Snoopy a Charlie Brown: Peanuts ve filmu, SpongeBob ve filmu: Houba na suchu, Šílený Max: Zběsilá cesta, Fotograf, Slídil, Nezlomný, Země zítřka, Kingsman: Tajná služba + Nejdelší jízda (uvedena mimo cz distribuci)

A to je jako ostatně každý rok vše. Nejlepší filmy jsem seřadil podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Za sebe bych chtěl popřát hodně štěstí, zdraví a lásky do nového roku 2016 a hlavně hodně filmů a hodně filmů v kině s Vašimi partnery či partnerkami :-D Já mám v plánu chodit do kina hodně, filmy sledovat taky hodně a nezanevřít ani na svoji úžasnou partnerku s kterou zas uvidíme milion snímků v kině. A ano, hlavně animáky :-D Filmům zdar!

Rok se s rokem sešel a já znovu sestavil žebříček nejlepších filmů roku 2014. Narozdíl od minulého roku zařazuji do žebříčku i filmy z roku 2013, které však měli premiéru v českých kinech až v roce 2014. Do žebříčku započítávám jen filmy v české kinodistribuci za rok 2014. Musím znovu jako minulý rok upozornit na fakt, že spoustu skvělých filmů mě určitě zatím minulo, takže je žebříček sestaven pochopitelně pouze z filmů, které jsem k dnešnímu datu viděl. Formality mám za sebou, tak jdeme na to.

1. Ona
Film, který se dá označit jako film s velkým F. Neskutečně citlivě podaný příběh osamoceného muže, který začne randit s operačním systémem. Že to zní strašně divně a že to nemůže fungovat? Ale může a i když film je to rozhodně zvláštní (spíš jiný, než očekává mainstream), dostal mě jako už dlouho žádný film ne. Na ty úžasné scény, smích, smutek a velkou záplavu pocitů vzpomínám dodnes a to nemluvím o suverénním výkonu Phoenixe, parádní režií Jonse, ponořujícím soundtracku a na parádní kameru Hoytemy. Pro mě jasný film roku a ukázka toho, že s originálním scénářem lze vytvořit opravdový filmový klenot.

2. Labyrint: Útěk
Největší překvapení roku. Teen film o skupince teenagerů, kteří se snaží dostat z tajemného labyrintu. Kdo by čekal nudnou a nezáživnou podívanou, je hodně na omylu. Parádní filmová adaptace populární knížky, která využívá zajímavých charakterů, parádních hereckých výkonů, skvělé a nářezové režii neznámého Wesa Balla a hlavně neskutečného napětí, které se dostane pod kůži. Překvapivá pointa potěší, závěr mě dostal a netrpělivě vyčkávám druhý díl. Bohužel však nevěřím, že i se stejnou sestavou tvůrců a herců dvojka Labyrintu může dopadnout stejně. Každopádně na dvojce budu v kině naprosto jistě a vezmu sebou i přítelkyni, která se mnou na jedničce v kině chrochtala blahem, jak moc se nám oběma Labyrint líbil. Velký palec nahoru.

3. Zmizelá
Nejlepší Fincherův film vůbec. Sice to uvádím z pohledu člověka, kterého Fincherova genialita vždy tak nějak míjela. Aspoň, že se Zmizelou u mě přišlo to pravé nadšení. Přesná, klidná a vtahující režie je jen třešničkou nad úžasným scénářem, naprosto trefnou Rosamund Pike a vyrovnaným a soustředěným Benem Affleckem. Navíc, když i Tyler Perry je až moc dobrý, je to důkaz sakra dobrého filmu, který se může stát budoucí klasikou. Pokud už jí není. Ještěže jsem si film nenechal ujít v kině. Zmizelá je strašná pecka a velké doporučení je na místě. Minulý rok to bylo Zmizení, co mě naprosto "detektivně" dostalo, tento rok mě "detektivně" dostala právě Zmizelá.

4. Na hraně zítřka
Strašně zábavnej film, který tak trošku klopýtne pouze na konci. Jinak je to strašně moc velký popkorn, který má nářezovou akci, Toma Cruise a scénář, který není u blockbusteru překážkou, ale předností. Už tohle svědčí o parádní podívané, která se žene dopředu jak válec a nezastaví ho ani Louvre, který neměl být za tmy, ale za světla. I přes toto negativum se pořád jedná o pětihvězdičkový film, který prostě nenudí a skvěle baví. Nejlepší blockbuster roku zaručeně ano.

5. LEGO® příběh
Zaslouženě film do první desítky, kterému jsem vůbec nevěřil a až první recenze mě a přítelkyni nalákaly do kina. A zase to byla trefa do černého, protože tolik narážek, tuna odkazů na jiné filmy a hlavně totální ujetost filmu, které jsou si tvůrci dobře vědomy a využívají ji ve svůj prospěch, to je naprostá paráda. Film, který nikdy nezastaví, nabízí překvapivé rozuzlení a je naprosto nabitý překvapivými nápady a skvělou animací, která ani po dvou hodinách nezačne nudit a neustále udivuje množstvím detailů a nápadů. Skvělá práce a sejdeme se u dvojky v kině.

6. Fakjů pane učiteli
Dost možná nejlepší německý film, který jsem kdy v životě viděl. Ve své podstatě je to strašná blbost, která však ukrývá citlivý příběh, kde hrdinové nejsou blbci, hláškují o 107 a po celou dobu dvou hodin parádně zabaví. Velkým plusem je po dlouhé době i český dabing, který pár hlášek vede nehorázně moc do hlášek kultovních. Spolu s 22 Jump street nejlepší komedie roku.

7. 22 Jump street
Říct, zda je lepší pokračování jedné z nejzábavnějších komedií posledních let a nebo ujetost z Německa, je těžké. Nebýt závěrečných asi 15-20 minut, přemýšlím i o hodnocení maximálním. Jelikož Jenko a Schmidt po přesunu na pláž už mě tolik nebavili a vlastně se ukázalo to, co tvůrcům Lego příběhu u mě zatím nikdy neprošlo a to jsou horší druhé půlky jejich výborných filmů. I přes tuto výtku se naštěstí jedná o výbornou akční komedii, která má skvělé postavy a i když je stejná jako jednička (a to doslova!), tak válí a poráží na plné čáře další americké komedie. Vybrat si mezi jedničkou a dvojkou nikdy nebylo tak těžké jako tady.

8. Pojedeme k moři
Aby se český film dostal do mého TOP žebříčku se nevidí často a proto mám radost, že jsem v kinosále nechyběl (samozřejmě s přítelkyní) ani na téhle pecce. Jirka Mádl to prostě v sobě má, navíc má nakoukáno a přesně ví, která bije. Zábavný a roztomilý český film, který má myšlenku, zajímavé rozuzlení, parádní představitelé dětských rolí a scénky, které by obstály v jakémkoli zahraničním filmu? Rozhodně ano a po dlouhé době téměř nadšení z českého filmu. Mimochodem ten film není až tak moc pro děcka, jak by se mohlo zdát. I proto si myslím, že děti v sále moc nevěděly, oč běží a prostě se nudili. Přeci jen pár scének je docela dost drsných (scény u Harise doma). I tak film, který Vám dokáže připomenout to dítě, kterým jste byli. Paráda.

9. Godzilla
Film, který pokud nevidíte v kině, nemá cenu na něj koukat - to přesně je nová Godzilla, která využívá velké plátno ve svůj prospěch. Edwards neudělal z filmu bláznivý letní blockbuster, ale film, kde napětí a atmosféra hrají velkou roli. Málokdy jsem měl v kině pocit, že ty příšery jsou opravdu děsivé a velké. Dost možná nejlepší digitální triky v roce a pravděpodobně film, od kterého diváci čekali něco jiného, než nakonec dostali. A to se cení. A když ocení takový film i moje přítelkyně (což mě přivádí k myšlence, že jsme spolu byli v kině na většině filmů této "desítky" top filmů, za což jí moc děkuju), tak je vyhráno. Říkám to už v tomto článků po několikáté, ale u dvojky zas a znovu nebudu v kině chybět. A doufám, že se nevytratí ta luxusní atmosféra a že se Godzilla nepromění v béčkový blockbusterový flák.

10. 300: Vzestup říše
Na závěr žebříčku dávám takovou tu krvavou odreagovačku, která skvěle baví a má výtečné akční scény (že by nejlepší v roce?). Noam Murro to po Snyderovi převzal a dokázal natočit dokonalou kopii prvního dílu, které sice je jen o tom jednom (myslím akci), ale proč prostě jednou nevypnout a sledovat ty úžasné kompozice dovršené parádní choreografií bojů. Působilo to na mě a věčná škoda, že jsem nenavštívil kino. Vzniknout někdy trojka (podle tržeb tomu nevěřím), tak už mě kinosál nemine. Poctivá akční řežba. Nic víc, nic míň.

11. Captain America: Návrat prvního Avengera
12. Transformers: Zánik
13. Amazing Spider-Man 2
14. Úsvit planety opic
15. Noe

Nevešlo se, ale doporučuji: Draft Day, Fair play, Chlapectví, Robocop

Tak to je pro letošek vše. Pokud by mi zbyl čas, napíšu do deníčku ještě něco, například moje nejočekávanější filmy roku 2015 v české kinodistribuci, ale nic neslibuji. Filmům zdar!

 

1. Zmizení

Nenapadlo by mě, že nejlepší film roku u mě vyhraje film, o kterém jsem téměř do premiéry nic moc nevěděl. Trailery jsem nesledoval (v tomto případě kvůli spoilerům, na které upozorňoval nejeden člověk), o to větší překvapení jsem dostal až se samotným filmem. Denis Villeneuve se tak po jedné noci stal režisérem, u kterého budu bedlivě vyhlížet každý jeho nový film. A co se mi až tak líbilo? Neskutečný režijní talent, kdy je každičký moment pečlivě zvážen, fantastické herecké výkony - Hugh by se měl vyprdnout na Wol „zas tak mu to letos nevyšlo" verina a Jake je po Zmizení jednoznačně v Top3ce mých nejoblíbenějších herců (navíc slavíme narozky ve stejný den).  Deakins po tom jak nakameroval Skyfall navíc znovu potvrzuje svoji výjimečnost! 146 minut u mě tentokrát nebylo překážkou (ten pocit, kdy by mě další půl hodinka vůbec nevadila) a já byl po celou dobu napnutý jako ponožky. Hltal jsem každou chvilku, každý moment. Není to film, který bych si pouštěl pořád a pořád znovu, ale ten pocit, ta neskutečná atmosféra, scénář, to všechno mě absolutně dostalo a Zmizení se mi prostě zažralo do kůže.

 

2. Trans

Další film, o kterém jsem téměř nic nevěděl, a přesto absolutně zabodoval. V komentářích najdete celou recenzi, takže ve zkratce se jen přísluší říct, že i přes fakt, že Boyle mě nikdy moc nezaujal a nezajímal, tak natočil perfektní film, který neskutečně táhne James McAvoy. Do toho připočítejme výborné tempo, precizní režijní vedení, skvělou hudbu, scénář, u kterého nikdy nevíte, co se stane v další vteřině a strhující závěr. Trans je naopak film, kde si jednotlivé scény pouštím do teď. Výborná práce a chci víc takových filmů!

 

3. Rivalové

Nevěřil jsem tomu a až oslavné recenzi při premiéře a ze zahraničí mě utvrzovali v tom, že by se to Howardovi mohlo povést. Ale věřte si někomu, kdo před dvěma lety natočil takovou kravinu jako je film Dilema a má na kontě můj nejmíň oblíbený film Vánoc Grinch. Ale opravdu se to povedlo a já se v kině tetelil blahem. Ze začátku jsem byl potěšen, jak moc mě to baví, ale Rivalové mě naplno začali zajímat až v druhé polovině snímku, kdy už jsem jen hltal další a další minuty. To rivalství mě prostě dostalo, a když k tomu připočítám absolutně neskutečný výkon filmového Niki Laudy, dostanu film, který si zaslouží pozornost. Nevím, zda si zaslouží i titul čtvrtého nejlepšího filmu na CSFD všech dob (mezi námi nezaslouží), ale je strhující, má zajímavé charaktery, výborné herecké výkony, skvělou hudbu Hanze Zimmera a když se na konci dostaví i emoce, věřte, že to stojí za to. Formule nikdy nebyly tak cool jako v tomto filmu. Znovu precizní práce. PS.: Ten moment, kdy v kině přítelkyně při finálním závodě a zjištění konečného výsledku, bouchne do své nohy a řekne „sakra" je k nezaplacení.

 

4. Iron Man 3

Jedno z nejpříjemnějších překvapení roku. Čekal jsem neškodný Marvelácký film jako byli předchozí dva díly, dostal jsem plnohodnotný třetí díl, který nejen, že je nejlepším dílem ze série, ale je i jedním z nejlepších Marveláckých, potažmo komiksových filmů, vůbec. Jednička Avengers se může jít zahrabat, tohle mě bavilo mnohem víc. Do kina jsem se šel pobavit a dostal jsem bavení se v mnohem větší míře, než jsem vůbec předpokládal. Osobitý film osobitého tvůrce, který sází na humor, akci a dost nečekaný zvrat v půlce filmu. Nebýt závěrečných 20ti minut, kde se naplno vybarví, že Black si s tou akcí přeci jen neví příliš rady, bylo by to čistokrevných 5*. Takhle na železňáka zbyla jen bramborová příčka, ale status nejlepšího blockbusterového filmu roku Iron Manovi už nikdo u mě nevezme.

 

5. Jack a obři

Jestli byl třetí díl Iron Mana jedním z největších letošních překvapení, tak Jack o obři jsou pro mě největším překvapení roku. A to říkám jako člověk, který nikdy příliš nevyhledával filmy Briana Singera. Ať už se jedná o první dva díly X-Menů, retro Supermana, válečnou Valkýru...nikdy jsem nebyl na jeho straně, ač uznávám, že kvalitu tyto filmy mají. O to překvapivější je, že kritika si na Jackovi smlsla v porovnání s tím, že já byl nadšen a moc nezbývalo od vysněných 5ti hvězdiček. Já se prostě hrozně bavil, hlavní hrdina mi nevadil, vedlejší role jsou bezvadné, velkolepost z Jacka čiší (opravdu jsem byl překvapen, jak epické to vlastně je) a klidně bych si to dal z chutí znovu. Mrzí mě kasovní neúspěch, ale to se hold někdy u dobrých filmů stává. A Jack a obři dobrým filmem rozhodně jsou. Zasloužené 5. místo a těším se na Budoucí minulost, kde snad Singer potvrdí, že toto nebyla náhoda.

 

6. U konce světa

Předem říkám, že Edgar Wright patří mezi mé velké oblíbence. Řadím ho mezi režiséry, který rozumí svému publiku. A hlavně se liší. Má své trademarky. Snad každý jeho film vypadá a je natočen naprosto jiným stylem, než se filmy točí a já to prostě žeru. Hot Fuzz je pecka, Scot Pilgrim taky a nejinak je tomu, i právě u nejnovějšího fláku Wrighta. Miluju partu kolem Edgara Wrighta, její nasazení a to jak vše je naplánované do posledního detailu. I při dalším zhlédnutí mám pocit stálého objevování něčeho nového, něčeho, čeho jsem si při prvním, druhém, třetím zhlédnutí prostě nevšiml. Edgar Wright, Simon Pegg a Nick Frost prostě znovu natočili výborný film, který sice ke konci maličko ztrácí dech, ale závěrečný epilog to znovu solidně nakopává a je to taková ta třešnička na pomyslném dortu. A že ten dort byl zatraceně chutný a já se znovu moc bavil. Možná nejvíc tento rok, takže nejvtipnější film roku je na světě. A mimo jiné to má skvělé herce naprosto ve všech rolích. Edgar Wright je machr! A scénář k Tintinovi odpuštěn.

 

7. Útok na Bílý dům

Emmerich je zpět a je ve formě. Kdo by to byl řekl, že tento německý rodák pořád umí natočit film, který po celou dobu baví. Nechápejte mě špatně, Emmericha mám rád, jeho megalomanii taky, ale vždy mě v jeho posledních filmech baví jen jisté části, kousky, a ne celý film. Dokonale to jde vidět na 2012. Když se něco hroutilo, padalo apod. tak super, ale jinak povětšinou zívačka. WHD je naštěstí trošku oldschool filmem, jak kdyby vypadl někdy z konce minulých let. Kladen je zejména důraz na hrdiny, příběh a na akci, která je dávkována střídmě. Není to prostě jen hloupý akčňák (zdravím konkurenta pro letošní rok, který však taky velmi dobře fungoval), ale překvapivě inteligentní blockbuster ze staré školy. Tatum je v pohodě, Fox výbornej, ale největší chválu na herecké obsazení dostávají záporáci, kteří jsou prostě super absolutně do jednoho. Jason Clarke se díky tomuto filmu stal mým novým oblíbencem. A Emmerich se zařadil mezi jistotu do budoucích let. Parádní oddechovka, kterou jsem rozhodně neviděl naposledy.

 

8. Muž z oceli

Návštěva kina se v případě Muže z oceli vyplatila. I tak mám jisté výhrady a to zejména proto, jelikož to byl právě nový Superman, na kterého jsem se v tomto roce těšil nejvíce. Restart Clarka Kenta je jiný než jsem původně očekával, přesto se jedná o kvalitní dílo, kterým si Zack Snyder rozhodně ostudu neudělal. Ale upřímně jsem čekal něco víc. Snydera mám prostě za machra největšího kalibru (ač mu spoustu lidí nemůže přijít na jméno) a proto jsem měl jen ty největší nároky. A ty se nenaplnily. Jistě, dostal jsem velký blockubuster, který je opravdu blockbuster s velkým B, ale několik chyb ho sráží dolů. Snyder je stále machr (i bez zpomalovaček) a oceňuji, jak Muže z oceli natočil. Zoomování, neklidná kamera, poněkud jinačí snímání, to vše je pecka a Snyder dokazuje, že není obyčejný režisér, který natáčení odzívá. Nápady Muž z ocele má, kvalitní herce též (hlavně ty starší, i když mít Crowa i po událostech na Kryptonu v celém filmu považuji za ne moc šťastné řešení), přehršel akce je v závěru dechberoucí a soundtrack je přesně tak epický jak by měl být. Přesto mi něco k naprosté spokojenosti chybí. A jaksi neumím popsat co. Takové to, že dojem Muž z oceli udělá, ale silný dojem bohužel ne. Přesto kvalitní kino zážitek. Rád se na to za rok kouknu znovu.

 

9. V zajetí démonů

Návštěva kina byla dobrou investicí. Sám bych se na to stejně doma nikdy nepodíval. I přes fakt, že mnoho lidí považuje Wana za režiséra, kvůli kterému je mnoho povyku pro nic, nemůžu s touto definicí souhlasit. Wan je v současnosti z mého pohledu jeden z nejlepších hororových režisérů a jeho strašidelné filmy mi vždy dokážou hladinu nervů v těle pořádně rozcupovat. Pokračování Insidious jsem sice ještě neviděl (v brzké době se na to se slečnou chystáme aneb sám rozhodně ne), ale Conjuring je ukázkou precizní práce všech členů štábu. Ta práce s kamerou, se zvuky je v hororovém žánru něco výjimečného a to i přes fakt, že Wan vlastně to nejzajímavější rozjede hned na začátku s panenkou Annabele a bohužel to celé vyjde tak nějak do ztracena. Nelekal jsem se, ale to neskutečné mrazení v zádech (zejména druhá půlka, jelikož většinu z první už jsem znal z trailerů) je věc, na kterou jen tak nezapomenu. Z toho, co jsem měl možnost vidět, zatím nejlepší horor roku!

 

10. Pot a krev

Míšovi se to povedlo a po robotech natočil sice dost rozporuplný, ale za všech okolností zatraceně zajímavý film. Sice se mi dost dlouho Pot a krev zažíral pod kůži, ale nakonec se to i v tom kině povedlo. Líbil se mi nápad a provedení, že konečně můžu sledovat opravdové (pardon) sráče v hlavních rolích. Už tolik se mi nelíbilo, že Pot a krev má strašně rozkolísané tempo a tak zpravidla přicházeli části, které mě hodně bavili (začátek, konec), ale i části, které jsem odzíval a kroutil hlavou (prostředek). V konečném součtu to však klapne dohromady a já snad poprvé byl rád za Marka Wahlberga (že by nejlepší výkon kariéry?), za jeho monology v hlavě, za řemeslnou zručnost Baye a za ukázkový soundtrack Jablonskyho. Svým způsobem jsou dojmy po několika měsících lepší než u robotů. Solidní práce, solidní žánrovka, prostě dobrý film.

 

11. Nezapomenutelné prázdniny

12. Velký Gatsby

13. Stoker

14. Bezpečný přístav

15. Gravitace

 

Nevešlo se: Kick Ass 2, Já padouch 2, jOBS, Kouzelníci, Pád bílého domu

 

Aktualizace: Nedávno jsem viděl film, který by jistě zamíchal pořadím nejlepších filmů roku 2013. Ten film se jmenuje Lásky čas. Jedná se o nejlepší romantický film za hodně dlouhou dobu s velkým emočním přesahem a myšlenkou. První půlka je sranda, v druhé půlce dojde na emoce. Obě tyto části skvěle fungují. Lásky čas je jasným důkazem, že režisér Lásky nebeské je ve svém žánru a pořád má publiku co dát. Velká pecka a poctivých 5*. Proto bych Lásky čas zařadil po Zmizení a Transu hned na třetí místo nejlepších filmů roku 2013.

 

Upozorňuji, že jsem neviděl všechny filmy roku 2013, které by to tohoto žebříčku mohli zasáhnout. Některé kousky roku 2013 jdou do kina až začátkem roku 2014 a stále se najde spousta filmů, které už v roce 2013 vyšly, ale já je stále neměl možnost vidět. Do žebříčku nepočítám filmy, které šly do českých kin v roce 2013, ale mají jako uvedený rok 2012. Z největší pravděpodobností v brzké době uvěřejním i nejhorší filmy, největší zklamání apod. za rok 2013. Filmům zdar!

Vánoce jsou za námi a nový rok se pomalu ale jistě blíží. Proto uveřejňuji filmy, které jsem měl možnost vidět a které šli do českých kin během uplynulých 12 měsíců (vzestupně od ledna do prosince)  + filmy, o které zatím česká distribuce neprojevila zájem (a u většiny ani neprojeví). Po tomto článku bude následovat ještě minimálně jeden, ve kterém se blíž podívám na mé nejlepší a nejhorší film roku 2011 :-)

 

Filmy v distribuci ČR za rok 2011

Děcka jsou v pohodě –  5/10

Zelený sršeň – 4/10

Hon na čarodějnice – 6/10

Tři dny ke svobodě – 6/10

Gulliverovy cesty – 2/10

Na vlásku – 7/10

Cizinec – 7/10

127 hodin- 3/10

Méďa Béďa- 4/10

Černá labuť- 9/10

Opravdová kuráž- 8/10

Gnomeo a Julie- 3/10

Hezké vstávání- 7/10

Fighter- 7/10

Správci osudu- 7/10

Drive Angry- 4/10

Světová invaze- 7/10

Rango- 9/10

Králova řeč- 8/10

Sanctum- 3/10

Obřad- 5/10

Dilema- 4/10

Všemocný- 8/10

Máma mezi marťany- 2/10

Vem si mou duši- 3/10

Sucker Punch- 10/10

Hlavně nezávazně- 2/10

Útěk ze Sibiře- 5/10

Láska a jiné závislosti- 6/10

Jsem číslo čtyři- 3/10

Zkus mě rozesmát- 5/10

Vřískot 4- 8/10

Rio- 6/10

Neznámý- 7/10

Zdrojový kód- 8/10

Orel deváté legie- 3/10

Thor- 7/10

Czech Made Man- 5/10

Rychle a zběsile 5- 8/10

Fair Game- 2/10

Voda pro slony- 7/10

Kazatel- 4/10

Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna- 3/10

X-Men: První třída- 8/10

Lidice- 2/10

Kung Fu Panda 2- 7/10

Skyline- 2/10

Paul- 7/10

Pařba v Bangkoku- 4/10

Princ a pruďas- 6/10

Pan Popper a jeho tučňáci- 6/10

Transformers 3- 8/10

Ženy sobě- 3/10

Hanna- 3/10

Jmenuji se Oliver Tale- 8/10

Harry Potter a relikvie smrti část 2- 7/10

Strom života- 1/10

Mechanik zabiják- 6/10

Zkažená úča- 4/10

Jana Eyrová- 6/10

Intimní past- 5/10

Auta 2- 7/10

Šéfové na zabití- 6/10

Captain America: První Avenger- 6/10

Zrození planety opic- 8/10

Šmoulové- 4/10

Obhájce- 7/10

Green Lantern- 2/10

Barbar Conan- 3/10

Kovbojové a vetřelci- 2/10

Super 8- 5/10

Nezvratný osud 5- 6/10

Drive- 6/10

Bláznivá, zatracená láska- 6/10

Půlnoc v Paříži- 7/10

Noc žraloka- 2/10

Columbiana- 4/10

Kamarád taky rád- 5/10

Bez dechu- 6/10

Johnny English se vrací- 7/10

Nákaza- 7/10

Tintinova dobrodružství- 5/10

Dluh- 5/10

Ocelová pěst- 7/10

Věc: Počátek- 4/10

Mission Impossible: Ghost protokol- 7/10

Přizdis*áči- 4/10

 

Filmy, které nebyly v distribuci ČR za rok 2011

50/50- 6/10

Arthur- 1/10

Blitz- 5/10

The Caller- 5/10

Černobílý svět- 9/10

Červená Karkulka- 5/10

Den zrady- 7/10

Dolphin Tale- 6/10

Faces in the Crowd- 5/10

From Prada to Nada- 5/10

Hoodwinked Too! Hood vs. Evil- 2/10

The Ledge- 7/10

Netvor- 2/10

Noc hrůzy- 6/10

Osudové léto 2- 3/10

Pan Bobr- 7/10

Podraz- 4/10

Quarantine 2: Terminal- 4/10

Soul Surfer- 8/10

Spolubydlící- 6/10

Strašáci- 3/10

S.W.A.T.: Pod palbou- 4/10

Trespass- 6/10

The Art of Getting By- 6/10

The Tunnel- 3/10

Týden bez závazků- 4/10

Útok na věžák- 4/10

Warrior- 8/10

Wrong Turn 4- 4/10

30 minut nebo méně- 5/10

5 Days of War- 7/10

Zpoždění se tomuto článku nevyhnulo. Důvod je znovu velmi prostý - není tolik času kolik bych si přál. Tak jako tak, přeji pěkné počtení o filmech, které jsem viděl v březnu. Narovinu říkám, že co se týče filmů, nebyla to žádná sláva. Snad bude duben lepší, ale upřímně to zatím také moc nevypadá :-).

Vždy potěší, že začátek měsíce bývá vydařený. Po dost koukatelném Rallye smrti 2 a po výborném (K)lamači srdcí jsem shlédnul nový animovaný film studia Disney Na Vlásku. A jak to tak bývá, byl jsem spokojen, velmi spokojen. Připomněl jsem si časy asi před 10 lety, kdy byli ve filmu písničky posouvající děj, vzpomněl jsem si i na krásné zpracování a celkovou promyšlenost okolního světa. Jsem rád, že se k tomuto dnes i téměř zapomenutému stylu Disney vrátilo a určitě neprohloupilo. Jeden z nejdražších filmů a jednoznačně nejdražší animák všech dob se prostě povedl i po příběhové stránce, o výborné animaci ani nemluvím. Ani pro mě relativní překážka v podobě zpívaných písniček (přeci jen jsem už vyrostl :-)) nebyla problémem a hlas Mandy Moore jasně značí, že tahle holčina nemá ke zpěvu daleko. Palec nahoru a rozhodně animák, na který jen tak nezapomenu.

O tom, že začátky bývají nejsilnější, mluví jasně i Estwoodův Život po životě. Tam už to bylo jednodušší, protože na dědka Clinta nedám dopustit (jak po herecké, tak v poslední době i režisérské stránce) a už jen daný námět mě přišel vesměs dost originální, aneb jak hlásala reklama - co se děje po smrti. Na tuhle otázku jsem sice odpověď nedostal, ale i tak si mě nový Clintův biják získal. Kritické recenze se na film jen a jen hrnuly, proto jsem rád, že povětšinou lhaly, a že Clint a ostatně všichni přítomní odvedli ohromný kus práce. Někomu může vadit vláčnější tempo, mě však zrovna tady ne, protože tři příběhy na mě celkem zafungovaly (ať už více, nebo méně) a z žádného jsem neměl pocit nadbytečnosti. Navíc příjemně civilní Matt Damon, úžasná začáteční scéna (tsunami) a pár okamžiků, z kterých mě doslova mrazilo. Mám rád filmy, kdy mě de mráz po zádech. O to víc jsem Život po životě ocenil.   

Další tři filmy už jsou z jiného odvětví. Všechny tři jsou totiž víceméně dost zbytečné. Pokračování většinou nenesou nic dobrého, a navíc když už jednička není moc dobrá, je celkem zle. U Paranormal Activity 2 se aspoň tohle rčení nepotvrdilo – myslím si, že oba filmy si sou podobné jak vejce vejci, a nic na tom nemění ani změna hereckého obsazení (i když ne tak docela - kdo viděl, ví) a systém více kamer. Narovinu říkám, že mě to vyloženě neurazilo a prakticky jsem to sledoval se stejným zaujetím jak před pár měsíci první díl. Nenudil jsem se, avšak pár okamžiků už bylo na hraně únosnosti, to uznávám. Konec celkem dává smysl, tak ještě že tak. Proč teda jenom 2*, když relativně chválím? Protože, ono když už sledujete podruhé to samé, začne se to zajídat – což je vyloženě tento případ.

 Ani druhý díl policejní akce S.W.A.T. : Pod Palbou mě vyloženě neurazil, ba dokonce jsem se i docela bavil, rozhodně víc než u předešlého snímku, i když je pravdou, že to je jak porovnávat jablka a hrušky. Takže, ve zkratce – pár zajímavých nápadů/záběrů (z hlavně pistole atd.), pár slušných scén (když je někdo a něco v pohybu) a docela pohodový Gabriel „drsňák“ Macht v hlavní roli. Podruhé bych si to však nepustil. Prostě celkem ucházející video film, který hraje horší ligu než o pár tříd lepší Rallye smrti 2.

A když už mluvíme o zbytečnostech, je zde film Poznáš, až to přijde. Pokud Vás nalákal plakát se čtveřicí známých jmen, zklamu Vás. Tohle je jedna z nejubožejších komedií za poslední roky. Bez vtipu (pohodář Owen Wilson občas zašaškuje, ale to je výjimka potvrzující pravidlo), s úděsným Jackem Nicholsonem, příšernou Reese Witherspoon (a to má doma oskara a momentálně válí v adaptaci mé nejoblíbenější knížky Voda pro slony) a tragickým Paulem Ruddem. Předem říkám, že proti nikomu z těchto herců nemám žádný problém a v jiných filmech je dokonce obdivuju. Ne však tady, protože příběh je největší splácanina, film je složen se scének a celý film vůbec nefunguje pohromadě. Nenapadá mě pozitivum, aneb jedna hvězda udělená jen za úctu k hercům a … ne opravdu už k nikomu. Za výpravných 120 mil. dolarů (panebože, kupříkladu když bych spojil mé jedny s posledních kino zážitků - Sucker Punch a Světovou invazi, vyjde stejný rozpočet jak u tohohle filmu). Z toho musí vyplývat, co teď řeknu – komediální průser roku 2010.

Po kritické komedii jsem však dostal trošku čerstvé krve do žil. Tron: Legacy mě odjakživa moc nelákal (a to reklama a marketing byli obrovské). Asi za to může, že pro mnoho lidí revoluční první díl jsem nikdy neviděl, asi proto, že jsem v tu dobu nebyl ještě na světě. Tak jako tak, počítačový svět Trona mě v některých okamžicích solidně chytal, zejména fantastické technické zpracování a skvělá a přesně padnoucí hudba od Daft Punk. Škoda toho kopyta v hlavní roli, který mě moc neseděl a dokázal bych si představit na takový projekt lepšího a vhodnějšího herce, i když pravda, studio nejspíš chtělo někoho neznámého. Za pár let bych si dal klidně dvojku, a to i přes fakt, že je nový Tron občas dost studený, bez emocí a takový nijaký. Vzpomínám však na něj rád.

Dále na půl animovaný a na půl hraný Méďa Béďa. Nic pro mě, uznávám, přeci jen je to film spíš pro děti, a i když jsem tak trochu takové přerostlé dítě, nechytlo mě to. Občasný debilní humor (neberu jako zápor) mě aspoň na chvíli rozesmál, většinu filmu jsem však docela dost kroutil hlavou, jestli se mi náhodou dění na monitoru nezdá. A nezdálo! Neskutečně špatný herci, od hlavní role, až po tu nejmíň viditelnou, nikdo nehraje dobře, navíc pohled na opuchlou Annu Farris taky zrovna nepotěší. Nejlepší herecký kreace tak v celém filmu předvádí oba medvědi, a s trochou nadsázky ta legrační želva, kvůli které se to nakonec celé točí. V konečném součtu mě to neurazilo, což je asi největší plus společně s pěknou technickou stránkou a dobře animovaně rozpohybovaných a udělaných medvědů.

Poté přišel dlouho předlouho očekávaný film, na který jsem si vyrazil do kina, Světová Invaze. A jak už jsem blíže a detailněji psal v komentářích, vůbec jsem si nestěžoval i přes mírné obavy z celkové kvality filmu. Prvotřídní akce, rozklepaná kamera, super triky a pocit, že se kolem mě opravdu neustále něco děje rozhodl o nejlepším filmu tohoto měsíce. I když, je to trošku, jak říká jedno české přísloví - mezi slepými jednookým králem. Přeci jen vyhrál u mě film, který by jen v trošku víc nabitějším měsíci neměl sebemenší šance.

Poté jsem ve stejném dni viděl novou komedii, od scénáristy filmu Ďábel nosí Pradu, Hezké vstávání. Tohle sem po tom komediálním paskvilu Poznáš, až to přijde, potřeboval jako sůl. A byl jsem prostě spokojen, protože jsem dostal nenáročnou oddechovku. Navíc mám slabost pro jednu z nejlepších hereček současnosti Rachel McAdams, potěšil i pořád ve formě bručoun Harrison Ford. Takovými filmy neopovrhnu nikdy – na nic si nehrají a chtějí jen dobře pobavit a v žádném případě neurazit.

Bohužel, poté další komedie, tentokrát dost praštěná, pod názvem Gulliverovy cesty. A místo nenáročné oddechovky jsem dostal spíše blbost. Jack Black evidentně pořád hraje tu samou postavu a už mě to nebaví. Občas se mně líbil nějaký filmový trik, i když to není nic nevídaného, když se film odehrává v říši … jak to říct … malých lidí, kde je jeden obr. Celý film jsem byl na rozmezí mezi jednou až celkem snesitelnými dvěma hvězdičkami, jenže na závěr přišlo peklo v podobě neskutečně trapné písničky (aneb znáte ty momenty ve filmech, u kterých přímo nechcete, že by seděl někdo vedle Vás, protože se vlastně stydíte to co se děje na plátně/monitoru/obrazovce) – tohle je v poslední pětiminutovce přesně ten případ.

Jelikož se znovu roztrhl pytel s Nicolasem Cagem, viděl jsem během dvou dnů dva jeho filmy. Jeden nový a druhý už přeci jen trošku staršího data (podle toho jestli dva roky berete jako starší datum). Začal jsem u historického snímku Dominica Seny Hon na čarodějnice. Tam se mě líbilo pár napínavých scén (most, les a vlci v něm :-)), líbila se mě „hlavní čarodějnice“ v podání neznámá a v kině debutující Claire Foy a svým způsobem se mě líbila i béčková dvojka Cage/Perlman. Znovu říkám, že jsem si u toho docela dobře odpočinul, pár trikových scén potěšilo, sem tam nudnější scéna - prostě klasika, která se nevyhnula trapnému konci s nejlegračnější zrůdou tohoto roku. I tak smířlivé 3*.

Další film s Nickem už tak „řekněme“ solidně nedopadl. Špatnej polda byl opravdu špatnej až až. Pár scén je jedno těžký a neuvěřitelný WTF – vzpomínám si na krokodýlí scénu (která ještě není tak směšná) ale kdo si vzpomíná (a nevěřím, že na to někdo kdo to viděl, může zapomenout) na scény s leguánama, tak mě dá jistě za pravdu. Neskutečný blábol, ve kterém sice Cage hraje „špatnýho“ poldu uvěřitelně, jako celek je to ale něco strašného. Jedná se tudíž o film, který pokud Vás nechytne a patřičně se do něj nedostanete, máte smůlu. NA csfd pro mě naprosto nepochopitelných současných 66%. 1* pouze a jen za Nicka.

Posledním filmem v měsíci březnu byla nenáročná komedie Pod jednou střechou. Jelikož jsem vůbec nic nečekal, tak jsem dostal ucházející snímek, kde ani moje opravdu dost neoblíbená herečka Katherine Heigl upřímně nevadila a pozor, i docela dobře hrála. Film je natočen celkem pěkně, ústřední duo funguje, škoda jen té celkem přepálené stopáže v rozmezí skoro dvou hodin. Takže na závěr celkem spokojenost i s tím posledním co jsem v březnu viděl.

Nejlepší film:

1. Světová invaze

2. Život po životě

3. Na vlásku

 

Nejhorší film:

1. Poznáš, až to přijde

2. Špatnej polda

3. Gulliverovy cesty

 

Nejlepší herec:

1. Nicolas Cage (Špatnej polda)

2. Matt Damon (Život po životě)

3. Aaron Eckhart (Světová invaze)

 

Nejlepší herečka:

1. Cécile De France (Život po životě)

2. Claire Foy (Hon na čarodějnice)

3. Oliwie Wilde (Tron: Legacy)

 

Největší překvapení:

1. Světová invaze

2. Tron: Legacy

3. Na vlásku

 

Největší zklamání:

1. Špatnej polda

2. Méďa Béďa

3. Poznáš, až to přijde

 

Nejlepší soundtrack:

1. Tron: Legacy

2. Na vlásku

3. Život po životě

 

Film, na který v budoucnu kouknu klidně znovu:

1. Světová invaze

2. Hezké vstávání

3. Tron: Legacy

 

Nejvíc WTF scéna :-):

1. Špatnej polda (leguáni)

Tentokrát jsem si jak je u mě obvyklé dal na čas a servíruji další článek až 7 dní po tom než jsem původně sliboval. Doufám, že se to neprojeví na kvalitě daného článku a to i přes fakt, že měsíc duben není co se týče filmů vyloženě nabitý. Přeji pěkné počtení :-) 

Jsem číslo 4

Premiéra: 7. 4. 2011

Jelikož jsem už mírně ovlivněn zdejším hodnocením, není tak trošku fér tipovat právě číslo 4. Každopádně už podle prvních ukázek z filmu jsem nabýval dojmu, že tady něco neklape a tvůrcům evidentně stačí jen docela dobře (rozuměj průměrně) pobavit. A to pro Číslo 4 hrálo skoro všechno v jeho prospěch. Na producentské židli samotný Michael „všechno zničím“ Bay, k tomu režie D. J. Carusa, který když chce tak umí (Disturbia), bohužel i on dokáže zklamat (přiblblé Oko dravce mluví za vše). Nesmí se zapomenout ani na herce, kde vedle Alexa Pettyfera (očividně od Stormbreakera dospěl), asistuje i drsňák Timothy Olyphant a krasavice Teresa Palmer. Tak aspoň, že to. Za slabých 60 milionů dolarů pravděpodobně vznikla jarní oddechovka, která pokud nic čekat nebudete, neurazí a dívat se na ni bude celkem dobře. Jsem číslo 4 na mě působí tak trochu jako nedávný Čarodějův učeň, který taktéž jen dobře pobavil a nic jiného nepředvedl (kromě dobrých triků a účesu Nicolase Cage). Jen se musí zmínit, že byl 3x dražší :-). Tak uvidíme, čekám víceméně pohodový film, na který zapomenu hned po závěrečných titulkách.

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: ***

Útěk ze Sibiře

Premiéra: 7. 4. 2011

Že by druhý Centurion? Kéž by. Nový film Petra Weira Útěk ze Sibiře má efektní trailer a prakticky jde vidět, že charaktery a emoce Peter Weir zvládá. A kdo viděl, Truman Show, tak ví, o čem mluvím. Problém u mě tentokrát nastává již v samotném námětu, i přes fakt, že je to látka přesně dělaná pro daného režiséra. Jelikož mě u mého prvního dojmu napadlo slovo nuda, budu se toho držet i teď. Jistě, asi to bude mít silné herecké výkony všech hlavních představitelů, jenže to by mě Útěk ze Sibiře musel aspoň trošičku zajímat. A to se bohužel neděje. Podle všeho však film velmi brzo uvidím, takže popřípadě kontrolovat můj účet. Každopádně, tuším, že se to spousty lidem bude líbit, mírně se obávám, že já mezi ně bohužel patřit nebudu.

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: **

Neznámý

Premiéra: 14. 4. 2011

Na Neznámého jsem se těšil už od minulého roku, kdy jsem se dozvěděl, že se točí. Těšil jsem se i na únorovou premiéru, bohužel distributor zavelel jiným směrem a tak se konečně dočkáme 14. dubna. A narovinu říkám, že očekávanější film bych v dubnu hledal těžko, protože miluju dobře vymyšlené thrillery, navíc zde prý doplněné překvapivou pointou a závěrem. Důkazem skvělého filmu by měl být i „už dávno ne béčkař“ Jaume Collet-Serra , kterému po „troufám si tvrdit“ thrilleru/hororu desetiletí věřím jako málokomu jinému. Orphan se hold překvapivě dost povedl a v roce 2009 u mě získal ne moc časté maximální hodnocení. K tomu věčný sympaťák Liam Nesson, oblíbenkyně z Hanebných panchartů Diana Kruger a věčně temný a záhadný Frank Langella. Co víc si přát?

INDEX OČEKÁVNOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10   

PŘEDPOVĚD MÉHO HODNOCENÍ: ****

Rio

Premiéra: 14. 4. 2011

Tady se těším. A to se rozhodně nemůže říct o všech animácích, které jdou pořád a pořád do kin a jejich výroba nepřestává. Rio na mě po všech ukázkách působí jako zábavná a příjemná jarní oddechovka, která vlastně nemůže vůbec urazit. Ke všemu od režiséra Doby ledové a to už je něco co se nedá jen tak zaměnit – navíc když se třetí díl po ukvapené a divné dvojce povedl. Tuhle cestu do Rio de Janeira si hold nenechám uniknout a jsem zvědavý, co mě svět papoušků nabídne. Pokud se nepletu, z takového ptačího světa ještě žádný animák nebyl, o to víc si myslím, že se povede. I přes všechna fakta, musím konstatovat, že útok na Pixar se konat nebude a podle všeho dvojka Aut na cílové rovince určitě zvítězí. 

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚD MÉHO HODNOCENÍ: ****

Vřískot 4

Premiéra: 14. 4. 2011

Tak tohle bude těžký návrat. V devadesátkách si díky Vřískotu mohl režisér Wes Craven vybírat jeden projekt za druhým, o to víc zamrzí, že se Craven proslavil snad jenom touto trilogií. Že by se chystal zpátky na vrchol se čtvrtým dílem? Moc tomu upřímně nevěřím, ale hezky od začátku. Když jsem ještě před mnoha lety sledoval první díl, měl jsem radost, jak si Wes s námi diváky hrál a jak bylo vše krásně vymyšleno. První Vřískot se kultem stal právem a nastartoval vlnu těchto slasherových vyvražďovaček. Právě Craven určoval pravidla žánru. Dvojka i přes skutečnost, že ležela a do teď u mě leží ve stínu bravurní jedničky, se taktéž docela povedla a jediné co celkově celou sérii kazí je třetí díl, který už jen vařil z vody a prakticky nepřinesl nic, co bych do té doby neviděl. Když se podívám do současnosti, Wes Craven už je poměrně dost vyřízený. To také předvedl při hororu z minulého roku Vem si mou duši, což byla vážně hovadina na entou a nebýt docela přijatelné první desetiminutovky a slušných technických aspektů, hodnotil bych mnohem hůř než tehdy hodnocením kolem 30%. Čtyřka vypadá po ukázkách jako film, který pobaví a na nedělní večer neurazí. Doufám, že si pro nás Wes přichystal nějaké překvapení a že nebude pokračovat trend s minulých let, kdy už to tomuto človíčkovi moc nešlo. Jako příznivce Vřískotu se však docela těším, přiznávám.

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚD MÉHO HODNOCENÍ: ***

Zkus mě rozesmát

Premiéra: 14. 4. 2011

No jo, nebyl by to rok, kdyby se nám nepředstavila známá dvojka, komik Adam Sandler a režisér Denis Dugan. Tyhle dva už mají za sebou nespočet bláznivých komedií, které většinou úplně neurazí, takže je asi jistotou, že ani Zkus mě rozesmát, nebude žádný velký průšvih. Atakovat oblíbeného Zohana to nejspíš nebude, ale Machry by si to podat mělo. Napomáhat bude i celkem vždy sympatická královna komedií Jennifer Aniston. Takže víceméně sázka na jistotu, u které toho moc psát nelze – daný film si totiž přesně dovedu představit, aneb z 30% to bude celkem vtipný, s dalších 30% víceméně dost trapný (viz pár scének z traileru) a zbylých 40% pojede na neutrál a nejspíš se bude hrát na romantiku, kdy nakonec oba zjistí, že oni jsou k sobě ti praví. Je třeba říkat něco víc? J

INDEX OČEKÁVANOSTI:

 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10  

PŘEDPOVĚD MÉHO HODNOCENÍ: **

Zdrojový kód

Premiéra: 21. 4. 2011

Velmi očekávaný scifi film, který nabízí originální zápletku a podle ukázek, herců a hodnocení to vypadá na černého koně tohoto měsíce. Ono jen jméno režiséra Duncana Jonese znamená skoro jistotu na filmovém poli (a to je Zdrojový kód jeho druhý film!). Předešlý Moon hold hrál áčkovou ligu a přes nevelký rozpočet a minimum herců (doslova :-)) nabídl zajímavý pohled na tak trošku jinačí scifi. Zdrojový kód ale bude jinačí – tz. bude akčnější, čeká nás větší počet známých herců (Gylenhall, Monaghan či pro mě velká herečka Vera Farmiga) a samozřejmě variabilnější scénář hlavně díky zvolenému tématu. A ke všemu se znovu můžeme těšit na hudbu od Clinta Mansella. Pro mě druhý nejočekávanější film měsíce a doufám, že film, na který si ještě za nějaký ten pátek vzpomenu.

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10    

PŘEDPOVĚD MÉHO HODNOCENÍ: ****

Thor

Premiéra: 28. 4. 2011

Nemůžu si pomoc, ale absolutní nezájem z mé strany je u Thora holý fakt. A to mám skoro všechny komiksové adaptace rád, zejména od Marvelu. Chyba je podle mě už v samotné prezentaci, kde se prostě Thorovi nedaří budovat jakoukoli atmosféru a trailery, který vyšli, mě nebavily – ani jeden z nich mě nepřesvědčil, že to bude pecka, u které mě spadne čelist na zem. Docela vtipné při tom všem je, že tam kde má přijít v trailerech konečně epická scéna, přichází směšně vypadající robot do městečka a prakticky všechna akce vystřižená v trailerech je pořád z jedné a té samé scény (a třeba říct, že to vypadá dost bídně) + k dobru ještě jedna, maximálně dvě akční scény, které toho taky moc nepobraly. Bohužel i triky vypadají spíchlé horkou jehlou. A to nejsou jediná negativa, která mě leží před filmem na srdci. I příležitostní režisér Kenneth Branagh nemá s tímto žánrem žádné skutečnosti. Tím pádem se žádná velká důvěra nekoná. I vizuálně a celkovými nápady se podle mě bude šetřit, ale jak říkám, jedná se pouhopouhý můj názor. Plusem, který mě zatím přesvědčil, zůstává jen část hereckého obsazení - například Chris Hemsworth, který se typově na danou roli určitě hodí. Ani ďábelský a zlý Anthony Hopkins nevypadá ve filmu špatně a tak jediný kdo mě tam zatím překvapivě moc nesedí, je Natalie Portman, která po oskarovém úspěchu řádí snad úplně všude. Mám ji rád, obdivuji ji a to co předvedla v labuti je dechberoucí – tady jsem zatím skeptický. Podle všeho si však na Thora i přes negativa výše popsaná zajdu, takže se dá hned po uvedení do kin očekávat můj názor.

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10    

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: *** 

 

Statistiky:

Nejočekávanější film:

1. Neznámý

2. Zdrojový kód

3. Rio

 

Nejočekávanější herec:

1. Liam Nesson (Neznámý)

2. Jake Gyllenhaal (Zdrojový kód)

3. Timothy Olyphant (Jsem číslo 4)

 

Nejočekávanější herečka:

1. Diane Kruger (Neznámý)

2. Vera Farmiga (Zdrojový kód)

3. Teresa Palmer (Jsem číslo 4)

Tak to by bylo pro duben vše. Pár filmů jsem byl nucen vynechat buď z důvodu, že o nich nic nevím (Jack se chystá vyplout), nebo se jedná o nepříjemný paskvil od Zdeňka Trošky (Čertova nevěsta) a nebo jsem ho už měl možnost vidět dříve (Láska a jiné závislosti). Během týdne (+ - 5 dní) by se zde měl objevit článek o filmech vyděných v březnu :-). Zatím čau. 

Každý měsíc k poslednímu dni budu uveřejňovat článek o filmech, co jsem za daný měsíc viděl. Vyřadím ty méně zajímavé a rozepíšu se spíše o těch zajímavějších titulech, co jsem měl v daném měsíci možnost vidět. Na konci čekejte menší statistiku toho nejlepšího či nejhoršího, v tomto případě, měsíci únoru. Přeji pěkné počtení :-)

P.S.1: Únor byl  plodný na oskarové kandidáty, tudíž jsem při některých kategoriích zvýšil příčky ze tří na pět.

P.S.2: Omlouvám se za pozdní vydání. V poslední době nebylo tolik času kolik bych si přál.

Jak minulý měsíc překvapivě začal (Rallye smrti 2) a i relativně dobře skončil (Láska a jiné závislosti), na únor mě jako první film čekal romantický (K)lamač srdcí. A narovinu říkám, že jsem se bavil náramně. Tahle nenápadná francouzská romantická komedie má švih, vtip, příběh (!) a vše co k tomu patří. Překvapení hlavně z hlediska, že něco takhle dobrého romantického jsem neviděl už nějaký ten pátek. Zásluha samozřejmě putuje hlavně Romainovi Durisovi a překvapivě docela fajn Vaneese Paradis. K dobru i jeden z nejlepších soundtracků poslední doby, aneb stará klasika funguje pořád stejně dobře, jak před lety :-). Super film.

Ani další film, tím je Na doraz od zkušeného Todda Phillipse na poli komedií nezklamal. I Na doraz docela příjemně překvapilo, protože ode mě nenáviděné Pařby ve Vegas (do teď nechápu, co na tom kdo vidí) je to celkem velký skok dopředu. Vždy sympatický, přesný a vtipný Robert Downey + dokonce ne moc otravný Zach Gilianifikasis s přehledem hrají a táhnou film kupředu. Navíc fajn vedlejšák pro Jamieho Foxxe, který vystupuje v jedné z nejlepších scén ve filmu. Já se tedy bavil, a i když od Toda Phillipse u mě jasnou jedničkou stále zůstává postarší Starsky a Hutch, Na doraz vesměs nemůže urazit.

Poté přišel jeden z největších oskarových kandidátů vůbec. Králova řeč režiséra Toma Hoopera se postupem času dostávalo do myslí diváků a já jsem se nemohl dočkat, až film uvidím. A ano, je to velice dobré, často i s komediálními prvky. Králova řeč je ale hlavně o postavách, o lidech a důvěře a rovnosti mezi nimi. V hlavním centru řádí neskutečným výkonem Colinem Firth a pozadu nezůstávají ani neméně dobrý Geofrey Rush a Helen Bonham Carter v hlavních rolích. To co předvádějí, je opravdu radost sledovat. Prakticky nic na tom filmu nejde vyloženě vyčíst (přes režii, kameru či výborný soundtrack). 4* jsou jasné a jak to já s oblibou říkám – jen čas rozhodne, jestli si Králova řeč těch 5* opravdu zaslouží. Každopádně, naprosto zasloužený vítěz oskarů pro rok 2010!

Ani u oskarových filmů však není vždy posvícení, o čemž jsem se mohl přesvědčit u sledování nového filmu Dannyho Boyla 127 hodin. V zásadě nemám nic proti filmům, odehrávajících se na jednom místě (Buried mluví za vše). I tak se nemůžu zbavit dojmu, že je 127 hodin prakticky dost zbytečný, nudný a nečekal jsem, že to řeknu, ale ne moc zajímavý film. Úvod je ještě v pohodě, i setkání s dvojicí pěkných slečen mě ještě upřímně docela bavilo, po nehodě s balvanem však šlo všechno hodně rychle mimo mě. Jasně, argumentovat tím, že je James Franco super, je oprávněné, k čemu to však je, když samotné téma je na film prostě nijaké. Sledovat hodinu Franca v propadlině se zavalených kamenem mě prostě nebavilo, nudné flashbacky taky situaci nezachránily a i přes fakt, že se Boyle za kamerou snaží a nápady nešetří, zbude z toho jen nic neříkající film (na myšlenku, když někam cestujete, vždy to někomu ohlaste, se nemusím dívat na film, to přece vím), který mě hold moc nezaujal. Na oskarového kandidáta za nejlepší film slabota.

S oskarovými filmy se v tuto dobu roztrhl pytel a já jsem tudíž viděl další zvanou Fighter. Reklama hlásí heslo v duchu – nejlepší boxerský film od dob Rockyho. K tomuhle se nemůžu vyjádřit, protože za prvé, moc filmů z boxerskou tématikou není, a za druhé i když nějaké jsou, většinu jsem bohužel neviděl. A to mám box rád a kdykoliv na něj v televizi přepnu, vydržím u toho :-). Fighter Davida O. Russela je jak to bývá u těchto filmů, dobře zvládnutou prací po všech stránkách. Jen a to musím bohužel říct - Fighter u mě nevyvolal žádné emoce, žádné fandění hlavnímu hrdinovi (i když tady zejména proto, že Mickyho Warda hraje prkenný Mark Wahlberg, kterého beztak natáčení ani moc nebavilo – jestli bavilo, tak na to teda vůbec nevypadá :-)). Jinak je Fighter s přehledem zahrán – hlavně famózní výkon Christiana Bale nenechá chladným a jako jediná postava ve filmu, mě aspoň zajímala. Takže dobrý film zajisté ano, oskarový asi taky, ale až na Christiana jen v nominacích a ne ve vítězích (jak se později ukázalo, tak i tedy Melisu Leo přidat k Baleovi).

Jedním z posledních oskarových filmů, který mě ještě zbýval do sbírky, byla Černá labuť. Upřímně jsem se na film zas tak moc netěšil, nikdy mě moc nesedl režijní styl Darena Aronovskyho a jeho filmy mě nikdy moc nezajímali. Jaké pak bylo překvapení, když jsem dodíval Černou labuť. Je to opravdu strhující psychologické drama s neuvěřitelnou Natalie Portman (to ponoření do role je fascinující), kde jsem se vůbec nenudil, zažral jsem se do příběhu a vlastně polevil až v závěrečných titulcích. Zdrcující závěr, přesní herci ve vedlejších rolích (Mila Kunis jako protipól Natalie Portman či Vincent Cassel jako režisér Labutího jezera), hudba od Clinta Mansella a tentokrát přesně sedící styl Aronovského dali dohromady film, který si nálepku „must see“ nesmírně zaslouží. Pro mě oskarový kandidát číslo 2.

Skoro v další polovině měsíce však přišlo celkové zhoršení filmů, které jsem viděl. Nový horor mistra hororového žánru Wesa Cravena (trilogie Vřískot a vlastně i připravovaný čtvrtý díl) My Soul to take schytával jedno špatné hodnocení za druhým. Naštěstí to nebylo až tak hrozné, což je vlastně skoro jediné pozitivum filmu. Když přemýšlím, napadá mě snad akorát prvních zhruba deset minut, které byli nejspíš nejlepší. Další dějství mě však v některých chvílích přišlo jako parodie na filmy co Craven točil dřív - o to je horší, že si sám napsal scénář. Odpad to není, jedna hvězda také ne, ale i ty dvě mnou udělané hvězdy jsou tentokrát zaokrouhleny spíše dolu. Nenudil jsem se, nebavil jsem se.

Dalším narychlo splácnutým filmem byl Faster.Mnozí se jistě těšily na kulervoucí akčňák s rychlým a dravým tempem a samozřejmě s nekompromisním jednáním samotného Dwayna „rocka“ Johnsona. Já však čekal trošku něco jiného a to jsem vlastně ve výsledku dostal. Jen to pomalé tempo překvapilo i mě :-). Jinak se dá Faster charakterizovat jako režijně v pohodě zvládnutý film, který nabízí své silné okamžiky, bohužel je dost často střídá s okamžiky dost slabými a povětšinu času se skoro vše točí kolem průměru. Škoda, protože jde vidět, že tvůrci nejsou úplné lamy a např. dobrý záběr, dobrý nápad udělat umí. Navíc je v hodně chvílích podrží i výborná emoční hudba Clinta Mansella (mimo jiné zpráva o tom, že zrovna tenhle človíček bude dělat hudbu k videohře Mass Effect 3 je pro mě jako fanouška zpráva naprosto odzbrojující). Ještě menší poznámka k Rockovi – ten člověk vypadá nabušeně, hodí se tam a takhle nějak si vzhledově představuju člověka, který chce vykonat svoji pomstu. Bohužel pro něj, hrát opravdu vůbec, vůbec neumí.

Dále nedoceněné drama Dear Mr. Gacy z roku 2010 podle skutečné události, ukazuje, že i filmy o kterých veřejnost vůbec neví (nynějších 28 hodnocení zde na csfd je toho jasným důkazem :-)), dokáže příjemně překvapit. Za velice malý rozpočet se podařilo sehnat schopné tvůrce, dobré ústřední herecké duo a zajímavě podaný příběh, u kterého jsem si říkal, jestli to tak opravdu bylo. Závěr ukázal, že ano. O to víc dokážu snímke Dear Mr. Gacy ocenit.

A jakože jsem dlouho neviděl něco dobrého animovaného, musel jsem čelit filmu Megamysl. Podobnosti s průměrným Já, padouchem nechme stranou, Megamysl přeci jen hraje jinou a výrazně zábavnější ligu. Jak přes dabingové hlasy (v originále Farell, Pitt či Tina Fey), tak přes vše ostatní poráží padoucha o pár tříd. Lepší scénář, sympatičtí hrdinové (přiznejme si, kdo si neoblíbili piraňu :-)) a hudba od Hanse Zimmera, kterou doplňuje i rockovější soundtrack se známými staršími hity. Zasloužené 4* a hned po Toy Story 3 asi nejlepší animák roku.

A dále menší horůrek, který je spíš thrillerem aneb Hit and Run. No co k tomu říct? Představte si film, kde hraje pár herců (hlavní a vedlejší role zabírá maximálně počet prstů na jedné ruce), tisíckrát viděnou zápletku a snímek, na kterém jde vidět, že byl levný až až. Naštěstí to má šikovného kameramana a střihače (pár záběrů je tak nevšedních, že to stojí vážně za to), dobrou = pěknou herečku v hlavní roli a naprosto výborné intro. Takže solidní a docela fajn film, který pokud nic nečekáte, by vyloženě urazit neměl.

Dalším a o to překvapivějším výsledkem byl u mě Cizinec. Dost kritizovaný film (hlavně po glóbech :-)), který kritika rozcupovala na cimpr campr :-). O to víc mě překvapilo, že to dopadlo nad poměry dobře. Kombinace Jolie Depp mě bavili po celou dobu a schopnosti režiséra (jeho dlouhé jméno by zabralo celý řádek :-)) to málem vytáhly na perfektní 4*. K tomu přesně padnoucí hudba a dobří herci i ve vedlejších rolích (Bettany nebo Dalton) mě přiměli k tomu, abych se na Cizince koukl i podruhé. A pořád se mně dost líbí. Nevylučuji, že v budoucnu můžu jít na 4*.

V posledních únorových dnech mě čekal ještě nenápadný horor/thriller s Hillary Swank v hlavní roli The Resident. Z toho se v konečném výsledku vyklubal celkem klasický typ thrilleru, který nenudí, poměrně dobře se na něj dívá, herci jsou lepší než v jiných thrillerech a závěr to skoro dokáže pohřbít asi 15 minutovou naháněčkou, která už je přinejlepším docela dost trapná. I tak docela dobré, škoda jen toho blbého konce.

A poté přišlo samo peklo. Ne, nemluvím o novém filmu Nicolase Cage, ale o oscarovém kandidátu na nejlepší film roku, neboli Winter's Bone. A já se ptám – cože? V tomto bodě s oskarovou akademií nesouhlasím v žádném případě a sám sebe se znovu ptám – opravdu se tohle může někomu líbit? :-) Podle recenzí, názorů a podobně usuzuji, že jo. No to mi hlava opravdu nebere. Ani vychvalovaná Jennifer Lawrence (ač je to pěkná holka) si tu nominaci nezaslouží. Hraje mírně nadprůměrně, nic na co bych do smrti nezapomněl :-). Moje pocity z filmu se odvíjí i podle toho, že jsem po půl hodině skoro usnul, po hodině málem umíral nudou a ke konci jsem měl velké problémy to vůbec dodívat. Tolik WTF scén jak v tomto filmu se vidí málokdy. Slabota a zasloužený odpad, za kterým si stojím - zvyšovat hvězdičky jen díky tomu, že je to ten film z oskarů, fakt nehodlám.

Mezi poslední dva filmy v březnu se zapsalo i akční drama oskarového režiséra Paula Haggise Tři dny ke svobodě. I když jsem o filmu moc nevěděl, z prvních minut zaujal a čím víc jsem se blížil ke konci, tím víc jsem se bavil. K plusům můžu přičíst dobré herce v hlavních rolích (Russel zase válí :-)), jen zamrzí trošku nevyužité vedlejší postavy jako je Liam Nesson nebo Olivie Wilde. Pak samozřejmě režijně zvládnuté bravurně, napětí by se dalo hlavně v druhé půlce filmu krájet, k tomu líbivý soundtrack i s písničkami od Mobyho a k dobru musím vyzdvihnout i konec, jehož doslovnost většina lidí kritizuje. Mě se to ale líbilo. Bohužel to na 4* Tři dny ke svobodě nedosáhly, a to hlavně díky tomu (a je to podobný případ jak u nedávného Města), že mě tam pořád něco chybělo, něco co by ten film udělalo výjimečným nebo aspoň trošku originálním.

A posledním filmem byla předělávka francouzské komedie z roku 1998, Blbec k večeři. Uznávám, že pár scén bylo tak moc ujetých, že se nešlo aspoň nepousmát. Takže jsem se vyloženě nenudil, prostě jsem neusínal .-). Každopádně je to strašně moc dementní, takový umělý, ne moc lidský a přesně takový, že každičkou vteřinu přesně víte, co se stane dopředu, jak se to stane a jaké to bude mít vyústění. Podruhé bych to už nedal. 2* s velmi odřenýma ušima.

 

Statistiky:

Nejlepší film:

1. Králova řeč

2. Černá labuť

3. (K)lamač srdcí

4. Megamysl

5. Cizinec

 

Nejhorší film:

1. Winter's Bone

2. Blbec k večeři

3. My soul to take

4. 127 hodin

5. Hit and run

 

Nejlepší herec:

1. Colin Firth (Králova řeč)

2. Christian Bale (Fighter)

3. Geoffrey Rush (Králova řeč)

4. Johnny Depp (Cizinec)

5. Vincent Cassel (Černá labuť)

 

Nejlepší herečka:

1. Natalie Portman (Černá labuť)

2. Angelina Jolie (Cizinec)

3. Vanessa Paradis ((K)lamač srdcí)

4. Helen Bonham Carter (Králova řeč)

5. Mila Kunis (Černá labuť)

 

Největší překvapení:

1. Černá labuť

2. (K)lamač srdcí

3. Cizinec

 

Největší zklamání:

1. 127 hodin

2. Winter's Bone

3. My soul to take

 

Nejlepší soundtrack:

1. (K)lamač srdcí

2. Králova řeč

3. Černá labuť

 

Film, na který se v budoucnu kouknu klidně znovu:

1. (K)lamač srdcí

2. Cizinec

3. Megamysl

 

Nejsympatičtější zvíře: :-)

1. Piraňa (Megamysl)

A další rubrika přibývá. Tentokrát se budu rozepisovat o filmech, které budou mít premiéru v českých kinech v příštích měsících. Momentálně nás čeká březen, a proto jsem sestavil ty nejzajímavější a nejznámější filmy právě v březnu, napsal k nim přibližný verdikt a nakonec zaznamenal ty nejlepší či nejhorší do statistiky. O filmech, které nás čekají v nadcházejícím měsíci, vydám článek vždy přibližně týden před koncem daného měsíce. Přeji dobré čtení :-).

Drive Angry

Premiéra: 3. 3. 2011

Nickovi bych to přál. V poslední době mě přijde, že se zpátky dostává, kam patří – do filmů, které za něco stojí, např. v minulém roce byl Kick Ass trefou do černého a ani role v zábavném Čarodějovi učni neurazila. Plus samozřejmě další filmy jako Proroctví nebo můj milovaný Obchodník se smrtí z let minulých. Škoda, že po béčkovém Honu na Čarodějnice (upozorňuji, že jsem ještě neviděl, ale usuzuju z názorů ostatních) se upsal dalšímu béčkovému filmu a tím je Drive Angry. A podle všeho to žádná sláva nebude. Trailery sice vzbuzuji dojem zábavné, odpočinkové a akční palby, samotnému filmu však moc nevěřím. Ono prezentovat se v ukázkách tím, že film má na svědomí režisér Krvavého Valentýna, je dost pochybná informace. Aspoň, že se do toho upsali kromě Nicka i démonický (podle ukázek doslova) William Fichtner a oblíbenkyně Amber Heard. Aspoň se bude na co dívat! P. S.: První reakce a komentáře na tuto béčkovou akci jsou celkem pozitivní (na daný žánr), tudíž se těším o něco málo víc a přidávám v předpovědi o jednu hvězdičku navíc :-).

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: ***

Správci osudu

Premiéra: 3. 3. 2011

O Správcích osudu jsem prakticky do poslední chvíle před psaním tohoto textu nic moc nevěděl. Stačilo však shlédnout trailer a očekávání se zvýšila a pěkných pár procent nahoru. Matt Damon a Emily Blunt v romantickém scifi potěšili a rozhodně překvapili. Zajisté za to můžou vhodně napsané texty, správný říz a dokonalá, i když potisící ohraná hudba, která mě bavit prostě nepřestane. Trailer tím pádem (a zas je to způsobeno hudebním podkresem) funguje i po emoční rovině a dojem podtrhuje i dobrý nápad a pocit, že si nejsem úplně jistý, jaké bude hlavní vyústění filmu. Jedinou neznámou tak zůstává jméno režiséra, o kterém slyším poprvé. Snad debut vyjde – Správcům osudu hold fandím a pevně věřím, že se mi líbit budou.

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: ****

Rango

Premiéra: 10. 3. 2011

Rango má mé sympatie. Trailer sice ukázal, že se pojede podle zajeté šablony animáků, ale díky vynalézavosti Gora Verbinskiho a zajímavému a neokoukanému prostředí by to nemělo dopadnout vyloženě špatně. Napomáhat by mělo slušné dabingové obsazení včetně Johnnyho Deppa v roli samotného Ranga. Dobrou zprávou je i Hanz Zimmer, tradiční hudební mág, který s Verbinskim spolupracoval už na Pirátech z Karibiku. Vše tudíž hovoří pro prospěch Ranga. I tak mě to svým způsobem přijde tak trošku sázka na jistotu a prakticky si dost dobře dovedu představit, jak celý film bude vypadat. Doufám, že Verbinski přeci jen přidá něco navíc a neudělá „jen“ nadprůměrné dílo na poli animovaných filmů.

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: ***

Světová invaze

Premiéra: 10. 3. 2011

S poměrně nenápadného filmu se postupem času vyklubal jeden z nejočekávanějších filmů měsíce března, ne-li roku. Ono se není čemu divit. Lidé mají rádi katastrofické filmy s mimozemskou tématikou a navíc když se prezentují takovým materiálem a takovými dech beroucími trailery, není co řešit. Původní teaser mě zaskočil dosti nepřipraveného a díky neuvěřitelné hudbě a lákavému materiálu, sem začal odpočítávat, dny do premiéry :-). Pozdější finální trailer dojem umocnil a i přes fakt, že nenabídl moc nového, navnadil parádně. Očekávání jsou tudíž vysoká, obavy jsou bohužel ještě vyšší. Nerad to říkám, ale Světová invaze na mě funguje v ukázkách, pořád se však nemůžu zbavit dojmu, že výsledná podoba nebude nic tak moc odvazujícího, jak je nám často prezentováno. Jonathan Liebesman nemá moji důvěru (a to prequel k Texaskému masakru nepovažuji za tak nepodařenou záležitost, jak se všude psalo). Bohužel si nemyslím, že někdo takový dokáže správně uchopit danou látku s takovou grácií, jak se to např. podařilo Neillu Blomkampovi s jeho Districtem 9. K Světové invazi bych ještě rád okomentoval případný konec filmu, protože se o tom vedou neustálé dohady, jak že to vůbec skončí. Z mého pohledu nevěřím, že budou mít tvůrci koule na to, nechat prohrát lidskou rasu a tak očekávám happyend zakončený třeba závěrečným pohledem na nějakého přeživšího mimozemšťana, aby série v případě komerčního úspěchu mohla pokračovat. Rád bych se samozřejmě mýlil. Teď už zbývá jen tajně doufat, že to dopadne líp, než očekávám. Že to však bude lepší než starší bratříček Skyline, nepochybuje snad nikdo :-).

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: **

Dilema

Premiéra: 17. 3. 2011

Dilema je film, který je pro mě velkou neznámou. Nic o co bych se zajímal, nic co by mě po trailerech zaujalo, nic na co bych se těšil. Spíš se udivuji nad tím, proč tak věhlasný režisér jakým Ron Howard bezesporu je, natočil komedii, kterou by natočil i ten největší rutinér v Hollywoodu. Ohlasy ze zámoří se víceméně shodují, takže prakticky nic mě nebrání nabít dojmu, že ten film vejde v zapomnění hodně brzy. Howarde, Howarde, kdyby ses radši upsal Ztracenému symbolu, uděláš o moc líp. Ke všemu ani herecké obsazení neláká na nějakou extra velkou zábavu. Kevin James je sice magnatem na finančně dobré filmy, jako herec mě nikdy neoslovil. Jennifer Connely mě odjakživa není zrovna nejsympatičtější. Winona Ryder není moje věková kategorie, takže taky nic extra zajímavého. A Vince Vaughn byl naposledy dobrý pouze v Nesvatbových a upřímně, to už je nějakej ten pátek zpátky. Takže čekám víceméně horší a nezajímavý průměr.

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: **

Obřad

Premiéra: 17. 3. 2011

Další film o vymítání ďábla. Další horor Mikaela Hafstroma a další film, který mě skoro vůbec nezajímá. Na Anthony Hopkinse už není takový spoleh jako dřív a celkově na mě Obřad s traileru působí celkem nevýrazně až tuctově. Nevím, jestli je to zapříčiněno tím, že filmů o vymítání ďábla je moc a moc, ale tento mě opravdu neláká a ani Mikael Håfström není můj žádný velký oblíbenec. Na jeho obhajobu můžu napsat, že jsem od něj viděl pouze průměrnou Hru s nevěrou a podprůměrný a nudný Pokoj 1408. Obřad tudíž může jen příjemně překvapit, navíc se honosí nálepkou „inspired by a true story“ což trošku přidává body v jeho prospěch. Tipuji však víceméně průměrný film.

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: **

Sanctum

Premiéra: 17. 3. 2011

Od výkonného producenta Jamesa Camerona? Pche, no a co? Když to vypadá dost blbě už z ukázek, není moc co řešit. Takovýchto survival thrillerů už tu bylo a i když se nemohli honosit jménem jednoho z nejslavnějších filmových režisérů, měly aspoň něco do sebe. Sanctum vypadá dost neškodně, takže v konečném výsledku to nemusí být tak špatné, na druhou stranu si nedokážu představit, že bych se na tuhle béčkařinu vypravil do kina. Ano, má to 3D technologii a tu Cameron umí, když však má už z ukázek nezajímavý film, ani to moc nepomůže.

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: *

Máma mezi marťany

Premiéra: 24. 3. 2011

Očekávám další průser, tentokrát ten animovaný. Ani nálepka studia Disney ve mně v traileru nevzbuzuje nic pěkného, takže ve zkratce – postavy jsou ošklivé, technická stránka nepůsobí nejlíp, přijde mi to dost laciný a dabéry v originálním znění prakticky neznám. A to se na animované filmy většinou nachytí dost známých tváří. Radši brat v březnu Ranga!

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: *

Všemocný

Premiéra: 24. 3. 2011

Po dosti nezajímavých filmech se na konci března přeci jen začne blýskat na lepší časy. A Všemocný (v originále Limitless) by měl naplnit očekávání, které do něj dávám. Zapříčiněno hlavně Neil Burgerem, režisérem, který mě ve svém druhém filmu takříkajíc dostal. Jeho Šťastlivci jsou prostě super. Jenže Šťastlivci byli víceméně nezávislý snímek, který nemusel sednout každému. Tady je na Burgera vyvíjen větší tlak, a proto doufám, že za celkem skromný rozpočet někde kolem 26 mil. dolarů nezklame. Nápad se mi zdá relativně dobrý, Bradley Cooper (ač ho moc nemusím) hrát umí („přiznávám“) a pro jistotu je zde v pozadí i všeherec Rober de Niro. Takže pozitiva převládají, snad to vyjde.

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: ***

Hlavně nezávazně

Premiéra: 31. 3. 2011

Hmmm, ani tohle není zrovna můj šálek kávy. Od Ivana Reitmana nelze očekávat zázraky. A tak se k nám dostane přinejlepším pouze nenáročná a odpočinková romantická komedie s příjemnou Natalie Portman a úděsným (omlouvám se fanouškům) Ashtonem Kutcherem, který je prkenný za všech okolností (stačí vzpomenout na Vrahouny, Svatého Valentýna či na příšerného Samce). Za lístek bych na tohle peníze nevysolil, každopádně v budoucnu na dvd s tím nemám až takový problém. Občas není špatné bavit se filmem, který nemá příliš ambicí a chce vlastně jenom pobavit. Otázkou však zůstává, jestli se na tuhle metu Hlavně nezávazně vůbec dostane. Odpověď zní protentokrát ne!

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: *

Hop

Premiéra: 31. 3. 2011

Konec měsíce bude taktéž uzavírat další komedie tentokrát o jednom velikonočním zajíčkovi! Zní to divně? Asi jo. Každopádně se bude kloubit digitálně animovaný svět zajíců + normální svět lidí, ve kterém máme i tři docela známé tváře – Jamesa Marsdena, seriálovou a jako fanouška oblíbenou Kaley Cuoco a třeba i Davida Hasselhoffa. K samotnému filmu už je teď jasné, že z toho žádný zázrak nevyleze, zatím mě to ale překvapivě neuráží, i když jméno režiséra samo o sobě trošku děsí (Garfield dvojka a Chipmunkové mluví za vše). Trailer je však celkem snesitelný, záleží na tom, jak se míru snesitelnosti podaří udržet v samotném filmu. Vylézt z toho tři hvězdičky by se však podle mě rovnalo menšímu zázraku :-).

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: **

Sucker Punch

Premiéra: 31. 3. 2011

Díky bohu za Sucker Punch! K poslednímu březnovému dni kromě dvou podle všeho laciných komedií přijde i nový flák Zacka Snydera. Asi těžko by se dal v březnu najít očekávanější film (Světová invaze jako jediná mírně konkuruje). A čím Sucker Punch zaujme? Máme tu sličné holky, nevídaný příběh, skloubení dvou světů a spoustu (s velkým!) vychytávek, které má Snyder v malíčku. A to říkám jako člověk, který nedal jeho filmům nikdy víc než 3*. Ke čtyřem nejblíže byli asi Watchmeni, něco mě však vždy přinutí dát u Snydera pouhé, ale vždy lepší 3*. Tentokrát však pevně věřím, že to klapne. Trailery mě v přehrávači běží neustále, nové hudební video je taktéž parádní (i když nových záběrů je pomálu) a celé to zapadá do filmů, které prostě musím vidět. Teď už nezbývá nic jiného než věřit. V předpovědi se trošku krotím, ale pokud to splní veškeré sliby, mých 5* je připraveno.

INDEX OČEKÁVANOSTI:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

PŘEDPOVĚĎ MÉHO HODNOCENÍ: ****

 

STATISTIKY:

Nejočekávanější film:

1. Sucker Punch

2. Světová Invaze

3. Správci osudu

Nejneočekávanější film:

1. Máma mezi marťany

2. Hlavně nezávazně

3. Sanctum

 

Nejočekávanější herec:

1. Matt Damon (Správci osudu)

2. Aaron Eckhart (Světová invaze)

3. Johnny Depp (Rango)

 

Nejočekávanější herečka:

1. Emily Browning (Sucker Punch)

2. Amber Heard (Drive Angry)

3. Emily Blunt (Správci osudu)

 

Tak to bylo pro tentokrát vše. Za měsíc se ozvu zase. P. S.: Králova řeč, která má premiéru 10. března jsem nezmiňoval a to z jednoho prostého důvodu – měl jsem ji již možnost vidět v únoru. A proto se na mém profilu ani ne do týdne objeví nová deníková novinka a tou budou filmy, které jsem v únoru viděl + jejich zhodnocení. Tak tedy za týden Zdar.

Každý měsíc k poslednímu dni budu uveřejňovat článek o filmech, co jsem za daný měsíc viděl. Vyřadím ty méně zajímavé a rozepíšu se spíše o těch zajímavějších titulech, co jsem měl v daném měsíci možnost vidět. Na konci čekejte menší statistiku toho nejlepšího či nejhoršího, v tomto případě, měsíci lednu. Přeji pěkné počtení :-)

Na nový rok na mě hned první den čekalo pokračování Rallye Smrti z roku 2008. K filmu jsem přistupoval skepticky (přeci jen označení „video film“ neznačí nic dobrého). Jaké však bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že dvojka si skoro nic nezadá s jedničkou, a i když chybí nějaký velký zapamatovatelný okamžik (náklaďák z jedničky), tak se jedná o povedené pokračování s dobrou akcí, celkem kvalitním příběhem a s docela známou grupou herců. Kdyby se začalo závodit dřív než po polovině filmu, nevidím problém jít na 4*.

Jak dobře dopadlo Rallye smrti 2, o to míň se povedl nový Harry Potter (návštěva lokálního kina). Jak píšu v komentářích, jedná se o jednoznačně nejhorší díl, který nic neřeší, nic nevysvětluje a ve výsledku je to jedna velká nuda s trapným koncem! Z kina jsem odcházel celkem znechucen.

Další den jsem viděl snímek Stone, který ještě do českých kin nezavítal. Jedná se o zajímavý snímek s poměrně dobrým nápadem a hlavně s celkem velkými herci. O to víc zamrzí, že film nijak neskončí (s filmy, který nemají konec je to všeobecně těžké, ale tohle si zasloužilo aspoň nějaké pořádné vysvětlení!). A ono, celkově se ve filmu moc nestane a tak z průměru Stonea tahá hlavně již zmíněné herecké obsazení. De Niro a Jovovich fajn, avšak pouze Edward Norton znovu ukázal, že dokáže zahrát opravdu cokoliv, aneb ten člověk utáhl celý film.

V dalších dnech mě čekalo Never Let Me Go podle světového knižního bestselleru, který jsem bohužel nečetl. I tak je komorní kopie Bayova Ostrova i přes pomalé tempo ukázkou dobré práce, kterému vévodí dobří herci (když už mě nevadí a dost pasuje v jednom filmu Keira Knightley je to co říct) + profesionální práce režiséra, kameramana a celkově celého štábu. Smutný film je to také a konečné vyznění taktéž velice uspokojivé. Pár záporů by se našlo, ale zrovna tady, jsem je schopný přehlédnout.

V dalších dnech přišli dvě thrillerová „béčka“ And Soon the Darkness a dvojka 30 dní dlouhé noci. První zmiňovaný je vcelku neurážející film, který baví a nijak zvlášť nenudí. Velkým plusem jsou obě sympatické hlavní herečky, na které mě koukat, prostě bavit nepřestane :-). Naopak pokračování 30 dní dlouhé noci, se vůbec nepovedlo, a označení „video film“ si zaslouží právem. Pár krvavějších scén nezabránili pouhopouhé 1*. Narovinu však říkám, že ani první díl mě nijak zvlášť nezaujal.

Poté přišli jedny z nejsilnějších titulů, na které jsem v měsíci lednu narazil. Drama ze života podle skutečné události Conviction se rozhodně povedlo. Hilary Swank společně se Samem Rockwellem ukázali, že do áčkové ligy patří právem. Parádní film!

Ani akčně laděná komedie Red nezklamala a potvrdila talent Roberta Schwentkeho, který mě zaujal už v jeho prvotině, která nesla název Tajemný let s Jodie Forster v hlavní roli. I přes nijak extra závratné tempo na mě partička okolo Bruce Willisa fungovala. Bavil jsem se náramně a dvojku bych přivítal s otevřenou náručí. Oproti Expandables, který u mě nenaplnili potenciál, je Red solidní náhradou.

V lednu však nebylo vždy posvícení, o čemž mluví následující filmy. Australský bestseller Tomorrow, When the War Began (znovu jsem nečetl) se dočkal filmového zpracování a já čekal aspoň nenáročnou odpočinkovou zábavu. Bohužel, ta se nedostavila – film je k uzoufání nudný a směšný opravdu nehezkým způsobem. Vidět partu neschopných teenagerů, kteří bojují s čínskými vojáky je opravdu pohled k nezaplacení :-).

Ani druhý díl Prokletí domu slunečnic (ve kterém „překvapivě“ žádné slunečnice nejsou :-)) mě také na chuti nepřidal. Další narychlo splácnutý videofilm, který i oproti ne moc dobré jedničce, ztrácí body. Aspoň ten strašák působil ze začátku strašidelně :-).

Dále tu máme nezávislák Monsters, který se honosil slušnými trailery a lákavým námětem. V konečném výsledku to však nedopadlo moc dobře. Na druhou stranu za směšný rozpočet se triky povedly, když už nic. Jinak ale celkem nuda a jen o fous lepší než Skyline viděn minulý měsíc.

Komedii Zase Ona! s Kristen Bell v hlavní roli už ani nemá cenu zmiňovat. Další film s prvky užvaněné romantiky a komediálním nádechem byl nad moje síly a nebýt herců, a toho že ten film byl vesměs koukatelný, hodnotil bych ještě hůř. Aspoň, že si jednu z vedlejších rolí střihla oblíbenkyně Odette Yustman.

Tuto relativní bídu naštěstí v dalších dnech narušil Scottův nový flák – Unstoppable. A já byl velmi spokojen. Musím se přiznat, že po předešlém Pelhamu 1 2 3 už jsem v takový zázrak u Scotta nedoufal. Jak ale píšu, povedlo se a tak je Unstoppable pořádně napínavý, akční a herecky s přehledem zahraný. Takhle dobře uvolněného Denzela Washingtona jsem dlouho neviděl, navíc skvěle sekundoval relativní nováček, Chris Pine. Pro mnohé škoda, že se distributor moc nepochlapil s uvedením tohoto filmu do českých kin!

Předposledním alespoň trošku zajímavým filmem byl remake dva roky starého švédského snímku, Ať vejde ten pravý. Z kraje je třeba říct, že nové Let Me In ostudu švédskému originálu rozhodně nedělá. Jen má jeden problém a tím je fakt, že je na chlup stejný (no dobrá, pár scén je vynechaných a nějaké trošičku pozměněné, ale ty zásadní věci jsou naprosto stejné!). Velká škoda. Američani se moc drželi původního snímku a tak vznikl film, který pravděpobně fanoušky originálu leda tak naštve. Já se mezi ně neřadím, protože jsem měl ve švédském filmu problém hlavně s pomalým tempem a film mě vlastně nic nedal a nijak nezaujal. A proto, kdybych dostal výběr, jestli kouknout znova na originál či remake, šáhnu právě po druhém jmenovaném. Hlavně díky profesionálnější práci kameramana, režiséra, solidních amerických herců a hlavně díky výborné (!) hudbě Michaela Giacchina, která padne jak ulitá. Být to originál, nemusím tasit 2* a status zbytečného filmu.

A úplně posledním filmem, co jsem v lednu shlédl, byla romantická komedie s prvky dramatu Láska a jiné závislosti. Ještě před tím, než jsem film viděl, jsem byl upřímně zklamán výběrem nejnovějšího snímku mého oblíbence Edwarda Zwicka. Přeci jen málokdo se může pochlubit tím, že z posledních tří filmů u mě vzešli dvě srdcovky (Poslední samuraj, Krvavý diamant) a jedna velmi zdařilá žánrovka (Odpor). Tudíž jsem čekal, že se další filmy budou nést v podobném duchu. Škoda. I tak je Láska a jiné závislosti příjemný film se zajímavým tématem a skvělými herci, kteří přirostou srdci. A ještě k tomu mají mezi sebou funkční chemii, aneb to je to, co mě u většiny nových romantických filmů prostě chybí. K pozitivům patří i odvážné provedení (např. sexuálních scén) a schopnost Edwarda Zwicka vymáčknout s filmu když ne maximum, tak alespoň solidní režijní práci.

Tak to by bylo pro tento měsíc vše. Doufám, že samotné čtení nebylo nejhorší a věřím, že příště to bude jen a jen lepší. Na závěr již slíbená statistika. Za měsíc Zdar :-)

 

Statistiky za měsíc leden:

Nejlepší film:

1. Conviction

2. Never Let Me Go

3. Red

 

Nejhorší film:

1. Tommorow, When the War Began

2. 30 dní dlouhá noc: Doba temna

3. Harry Potter a Relikvie smrti – Část 1.

 

Nejlepší herec:

1. Edward Norton (Stone)

2. Jake Gyllenhaal (Láska a jiné závislosti)

3. Sam Rockwell (Conviction)

 

Nejlepší herečka:

1. Hillary Swank (Conviction)

2. Carrey Mulligan (Never Let Me Go)

3. Anne Hathaway (Láska a jiné závislosti)

 

Největší překvapení:

1. Rallye smrti 2

2. Red

3. Unstoppable

 

Největší zklamání:

1. Harry Potter a Relikvie smrti – Část 1.

2. Monsters

3. Stone

 

Film, na který v budoucnu kouknu klidně znovu:

1. Red

2. Unstoppable

3. Rallye smrti 2