malamia

Film zpracovává příběh německé převážně studentské teroristické organizace RAF (Die Rote Armee Fraktion), která vznikla jako reakce na brutální policejní zásah při demostraci v roce 1967. Protesty studentů, většinou proti válce ve Vietnamu nebo v případě výše zmíněné demonstrace proti Íránskému šáhovi, byly policií tvrdě a často násilně potlačovány. 2. června 1967 byl při demonstraci proti režimu v Íránu policí zastřelen jeden student.

RAF vznikla až v roce 1970 a mezi její členy patřila novinářka Ulrike Meinhofová, Andreas Baader se svou přítelkyní Gudrun Enssliovou, Horst Söhnlein a další. Film se podrobně věnuje jednak jejich partyzánské činnosti, bombovým útokům, střelbě apod. a posléze i soudním procesům s nimi. Činnost RAF však neustala s jejich uvězněním, které probíhalo postupně, protože přicházely další generace nespokojených studentů, kteří více či méně šli ve stopách první generace.

Film vypráví příběh o soužití hindů a muslimů v Indii, na jedné rovině je to mladý pár, on hinduista a ona muslimka, na druhé je to jejich okolí a jejich rodiny a na třetí rovině je to krvavý konflikt. Tento konflikt, při němž zahynulo přes 2000 lidí, vypukl poté, co indičtí nacionalisté zbourali mešitu Babri ve městě Ayodhya, protože stála na místě, které údajně bylo rodištěm Rámy. Jednoduchost příběhu, milost hlavních postav a tvrdé zobrazení nesmyslnosti pouličních masakrů mohou tvořit zajímavou a poutavou kombinaci.

Aamir Ali je indický muslim, lékař, který se vrací domů z Londýna. Je to moderní mladý muž, který chce žít obyčejným rodinným životem. Hned po příletu mu třikrát kontrolují zavazadla, již kvůli jeho jménu. Před letištěm na něj nikdo nečeká, tedy nikdo, koho by čekal on. Čekají na něj lidé, kteří mu do ruky dají mobil a odjedou na motorce. A mobil zazvoní. A na druhé straně se ozve hlas, který se nepředstaví, ale plně ovládá celé Aamirovo okolí a navíc drží Aamirovu matku a sourozence jako rukojmí. A tak je Aamir bez možnosti útěku nucen poslouchat jeho příkazy, které postupně vedou k bombovému útoku. A to vše ve jménu indických muslimů. Výjimečně je tento bollywoodský film prost humoru, tance, romance a podobných dalších záležitostí, je o to kratší, ale na spádu to opravdu neubírá.

Pinjar je film natočený podle stejnojmenné novely od spisovatelky Amrity Pritam. Děj se odehrává na konci čtyřícátých let v Indii, posléze v Pákistánu (po rozdělení se vesnice, ve kterých se děj odehrává stávají součástí Pákistánu). Příběh je nejen zajímavou sondou do tehdejších nábožensko-politických bojů a problémů, ale i ukázkou, jakou roli měly v té době ženy a jakou mají často i dodnes. Puro je hindka, která se má vdávat, ale je těsně před svatbou unesena. Únoscem se stává muslim Rashid, který byl svou širokou rodinou přinucen Puro unést, aby tak odplatil dávnou hanbu, kterou spáchal její dědeček, když unesl tetu Rashida. Puro se podaří posléze utéci, ale její rodiče ji zpět nechtějí přijmout kvůli cti rodiny a kvůli tomu, že by si ji stejně nikdo nevzal. Puro tedy žije s Rashidem, který je na ni opravdu hodný, zatímco její bratr se nevzdává a stále usiluje o to, aby ji našel.