S_M_Lomoz

Jeden z mnoha titulů, na kterých jde ověřit, jak monotónně byl Jaroslav Marvan v jisté době obsazován. A nejde jenom o budovatelské tituly - diváci pořád chodili na "polepšeného mrzoutského Marvana" , ať už šlo o Dva týdny štěstí s Adinou Mandlovou, Nebe a dudy, Městečko na dlani nebo o tituly budovatelské (Bylo to v máji, Veselý souboj nebo Dovolená s Andělem). Film je to úděsný, přestože se na něm podílela část týmu z Pytlákovy schovanky - scénáristé Neuberg a Vlček a režisér Martin Frič. Zamýšlené komické prvky zestárly a komicky působí jenom to, co bylo zamýšleno výchovně...

Překrucování a zkreslování dějin. Názorná učebnicová ukázka toho, jak vtlačit lidem do hlavy, že něco, co se stalo, se vlastně stalo poněkud jinak a hlavně z jiného důvodu. Patrně z toho důvodu, že scénář napsali mj. Eduard Fiker a Martin Frič, není tenhle film nejhorší z možných, ale o maličko míň špatný. Hodná Antonie Hegerlíková a zlá Vlasta Chramostová pálící po sobě nemilosrdně ze samopalu, to je zážitek. SE SOVĚTSKOU ARMÁDOU PROTI TĚM, KTEŘÍ BY JE (Banderovce, pozn. SML) SEM CHTĚLI ZAVÉST!

Velmi roztomilá (ano, to je myslím správné slovo) televizní komedie. Do jaké míry odpovídá předloze, nevím, ale tohle dílko samo o sobě stojí za to. A není to jenom proto, že poměrně (no, s nadsázkou) odpovídá mým představám o mužích a ženách a vztazích mezi nimi :-) Fenomenal! Epochal!

Radyo: Až ti bude čtyřicet a budeš mít pocit, že jsi v životě nedokázal zdaleka ani kousek toho, co jsi původně chtěl a že teď už nedokážeš ani to, že žena vedle tebe už dávno není ta, co sis ji vybral a že ta, co sis ji vybral jako náhradu, je úplně k ničemu, až ti přijde, že jsi vlastně k ničemu, pak si povíme, o čem tenhle film vlastně je :-)

Je strašně těžké každý rok vydat jednu svěží konverzační komedii. Pak se stane, že občas to nevyjde tak, jak by mohlo...Letos to zkrátka není ono, i když tu a tam jsem se smál. Ale jenom tu a jenom tam.

Milá Fan Vavřincová, nevím, jestli když jste vymýšlela Takovou normální rodinku, zapracovalo podvědomí nebo jde o vědomou výpůjčku. Ale ta podobnost je TAK bijící do očí... Je to pohádka, pro velké. Bohatý bankéřův synek se zamiluje do své sekretářky. Ano, ale velmi pěkná a legrační pohádka :-)

Země voní, jede po ní pětadvacet bujných koní. Na Zetoru traktorista, oko bystré, ruka jistá... Vhodné akorát pro nás, perverzní milovníky krystalicky špatných filmů.

Ani ne Tomáš Holý, od toho jsem to čekal, ale spíš kluk, který hrál jeho bratra - Mirek Batík - mě tehdy překvapil svou ulítlostí... Jinak by to bylo za tři hvězdičky.

(odpad! + odpad!! + odpad! + odpad!! + odpad!) / 5 = odpad! Mohl bych pravda hledat někde v hlubinách tohohle výtvoru náznak toho, že to natočil filmař a herci, ale musel bych hledat hodně, hodně, hodně dlouho... Anebo přehodnotit všechny filmy, kterým jsem dal dvě hvězdičky a míň, a přidat jim o stupínek. V momentě, kdy jsou autor námětu, scénárista a režisér různé osoby, dá se mluvit o nepochopení. Ale nepochopení vlastního záměru? Jak ukrást Dagmaru je blábol, ale nemá žádné vyšší ambice. Waterloo po česku chtělo patrně něco říct. O to je to horší. A tím hůř, že Olmer není žádný debutant. Nejsou to ani Hry lásky šálivé (1. povídka) ani Kdo se bojí Virginie Woolfové (3. povídka). A dost. Mohl bych psát ještě hodně dlouho, ale za tolik času mi ten film (sic!) nestojí.

Ať si říká Jiří Suchý, co chce. On se svým filmem může být nespokojen a tvrdit, že být po jeho, bylo by to ještě lepší.Já jsem s filmem spokojen velmi, a to nejenom s písničkami a klauniádami S+Š. Věty jako "V této ožehavé chvíli vás, pane ministře, žádám, abyste přestal hrát vrabčáka" nebo "Vojíne Huberte, dnes v noci obklíčíte kasárna" nebo "Slibuju, že se budu chovat tak, jak si to moje vlast asi představuje" jsou prostě dokonalé...