Sharky95

Ztřeštěná zábava se sympatickými postavami. Člověk musí přijít na chuť svéráznému pojetí a místy slapstick komedii. Postupem série trochu z vážní a praštěné postavy dostávají i velice lidský rozměr.

Jestli Akai Megane byl o světě, kde pro hrdiny není místo, tak Kerberos je dekonstrukce samotného hrdiny. Koiči tu působí víc jako skřet než jako akční hrdina. Mnohem víc se řeší osud psů, které zavrhli jejich páni (Kerberové svým osudem a vzevřením jsou Róninové 20. století) a hlavní postava Inui se musí rozhodnout, komu bude sloužit i s pokusem žít život v míru. Největší slabinou tohohle filmu je velmi pomalé tempo, kdy nemalou část zabírají pěkné scenérie a nevyjasněný tón, kdy to není ani slapstick komedie jako předchozí film, ani drama jako animovaný. Ikonický Protect Gear se dočká většího prostoru včetně větší akce na konci s trochu absurdním twistem. Zbraňové nadšence potěší, že jde asi o jediný film, kde se mění přehřátá hlaveň MG-42.

Věděli jste, že se Youtube snažil konkurovat Netflixu vlastní produkcí? Já taky ne, ale pak jsem náhodou objevil tuhle sérii (rozdělená na dvě půlky po 6 epizodách) Metal Gear Solid V: Phantom pain: Anime. Asi takhle by se dala shrnout tahle série. Na prostoru jedenáctí epizod (dvanáctá je takový bonus a Urobochiho parodie na jeho neslavnější anime - Madoga Magica) nedostáváme žádný souvislý příběh a ani něco jako hlavního hrdinu, ale sledujeme epizody z různých míst na světě (na anime neskutečně různorodé postavy - od amerických mariňáků přes africké dětské vojáky po ruského potápěče), které dohromady dávají komplexní pohled na globální revoluci na bojišti. Absence hlavní dějové linky případně nějakého hlavního hrdiny může odradit (přidejme k tomu i užití 3D modelů a CGI animace, které taky nesedne každému), ale dal bych tomu šanci i když anime nemusíte. Svým neobvyklým přístupem a velkým důrazem na detail (vojenské porno) a realismus (asi nejrealističtější ztvárnění mechů) jde o unikátní dílo.

The Suicide squad je barevný, ulítlý, s jukeboxem jako to chtěli warneři v 2016. Zároveň je to "soulful drama" jako to chtěl David Ayer v 2016. Nejlepší komiksový film za hodně dlouhou dobu a ssi nejtemnější film z DCEU (jde to i bez sníženého jasu a vytaženého kontrastu). Nebojí se kombinovat vtipné momenty, s dojemnými. Moderní, dravý styl skombinovaný s až archaickými momenty jak z filmu ze 70. let. Největší síla filmu a potažmo Jamese Gunna spočívá v lidskosti filmu.A i přes všechen styl, brutalitu, humor jsou v centru zájmu postavy. Hlavní charaktery jsou cool, drsní, edgy tak moc, že by bez problémů zapadli do nějaké online střílečky, ale přitom mají navíc lidský rozměr. A John Murphy je po dlouhé době zpět a dokazuje, že je neprávem přehlížený. (Ratism se může zařadit vedle In the house, in the hearthbeat a Surface of the sun). Cool, edgy, temný, humanní.

Rozhodně zlepšení oproti původní verzi. Opustilo se (i když ne úplně) od nabubřenosti a dosebezahleděnosti Batman v Superman. Čtyřhodinová stopáž by se dala určitě zkrátit. Formát 4:3 nerušil neškodil (filmy se většinou točí v 16:9, pro kina se ořežou. Schválně najděte si srovnání nějaké filmu v kinoformátu a bluray releasu), ale působil zbytečně podobně jako když lidi na ytb nahrají video, které pak ořežou do "cinemascope". Záporák je po stránce designu "so edgy", ale za se zlepšení. V mnoha ohledech je ten film na úrovni prvních dvou Avengers. Je to dobrý film, ale je tu jeden prvek, co to povyšuje nad konkurenci. "Coming age" moment v jinak nezajimavé finální bitvě. Je to patetický, je to kýčovitý, ale nebojí se toho a je to skvělý. 3,6 z 5. Učitě je chyba ten film zatracovat kvůli nejnabubřenější fanbase od vzniku jazzu.

Sledování osudů tří lidí o očekávání a zklamání. I přes narůstající frustraci se odpor změní v pouhé gesto. Katarze nepřichází. A svět se točí dál.