Rogue

Fritt vilt podruhé, tentokrát sledován z tepla domova, daleko od hluku karlovarského festivalu... Méně ambiciózní a více slasher. Zkrátka takový norský Halloween 2 - přímý tah na branku s půlhodinovým rozjezdem a hodinou čiré zábavy. Atmosferičtější jedničnu mám radši.

Není třeba hned hypovat kvůli tomu, že to bylo zdarma :o) Nicméně velmi nečeské a nečekaně dobré to je - kamera, výprava a evropský look přebily průměrný (ač neobvykle podaný) příběh. Viděna zkušební projekce.

Když člověk přistoupí na tu osmdesátkovou klišoidní hru, je Society docela dobrá zábava. A jak už bývá u osmdesátek a praštěných hororových režisérů zvykem, ke konci se to celé absolutně zvrtne, což už musí bavit každého. Asi nikdy mě nepřestane fascinovat, jaké úchylárny tenkrát vznikaly. Bizar gore.

Prvotřídní akce a našláplost mixlá se scénářem kategorie B - Spillane v dárkovém balení plném přítulných žen, tvrďáckých pohledů a Indyho archou jako drobnou pozorností od Bezzeridese. Dokonale funkční.

eeeeh... Objektivně dobré, ale tenhle typ filmů mi hrozně leze na nervy. Uvřískaná Angelina a režijně soustředěný Eastwood.

Boření superhrdinského mýtu.

Důkaz, že i bez podlézavých clifhangerů, vybuchujících aut a zběsilých přestřelek jde udělat kvalitní seriál. Po pár dílech si člověk zvykne na pomalejší tempo, hrdiny si zamiluje a jeho následující dny u televize jsou zpečetěny. Prostě jen dokonale napsaná krimi gangsterka s extrémě pomalými rozjezdy.

Průměrná romance, kterou cestou necestou táhne Ledger a Gyllenhaal.

Ryzí pozitivismus jehož středobodem je nádherná Liv Tyler.

Zfetovaní Sonic Youth, Nirvana a pár dalších vyjetých známých jelo roku 1991 na turné a pořídili si tohle home video. Jen pro fanoušky, pokud to má člověka alespoň trochu bavit, musí znát ty kapely a mít rád jejich hudbu.