MeGab

Tady bylo špatně snad úplně všechno. Infantilní odporný děj (ani dětský film nemusí být infantilní, proboha), odporná hudba, odporné písničky (ty jsou v každé disneyovce hnus zelenej) a neskutečně odporný dabing.

Nemám rád filmy, které jsou založeny na neustálém vršení neskutečně trapných, by až stupidních situací.

Až si Indové odpustí všechny ty upocené tanečky a kreténské popěvky, možná na to půjde koukat. Protože ty z toho filmu dělají českou kulisovou pohádku 4. cenové skupiny.

V prvních dílech bylo tolik vaty, že jsem neustále přetáčel, a bylo tam tolik momentů, kdy se postavy chovaly totálně napřeshubu, že jsem to před koncem pátého dílu zastavil a dál to sledovat odmítám.

Protože jsem asi jeden z mála, kdo četl estonskou předlohu, ač první dvě knihy série by měly být dostupné i v angličtině, dovolím si pár poznámek. 1/ Děj filmu je strašně uspěchaný. Fakt strašně moc. Filmu by prospěla delší stopáž nebo dvoudílné zpracování podobně, jako byly nedávno zpracovány některé příběhy o kapitánu Exnerovi. Nejvíc mě to bodlo do očí u návštěvy Melchiora v piritském klášteře, při níž převor rozmetá šachové figurky. V knize to byla velmi důležitá pasáž, zatímco ve filmu převor s Melchiorem prohodili jen pár slov. Mohlo by prospět i osekání postav a děje (a tedy i počtu mrtvol) podobně jako v rozhlasové hře Mŕtvy na Pekelnom vrchu od Juraja Červenáka. 2/ Wentzel Dorn je ve filmu podán jako komická postava, což je druhý nejvýraznější posun oproti předloze. Vzhledem k jeho nanejvýš důstojnému úřadu se to k jeho postavě ani trochu nehodí. Asi jako kdyby udělali komika ze Steina ve zmíněné rozhlasové hře… 3/ Že Keterlyn má být rodilá Estonka a nikoli přivandrovalá Němka, už nepovažuji za natolik podstatné. Ono to je nakonec ve výsledku šumafuk, protože měli-li bychom se držet historie, naprostá většina postav ve filmu by tak jako tak měla hovořit dolní němčinou, protože se to odehrává v jisté dějinné epoše ve významném hanzovním městě a nikoli na estonském venkově.

Jsem zvědavý, jestli i filmy budou mít vzrůstající kvalitu podobně jako knižní předlohy. Přepis tohoto dílu nebyl zdaleka tak křečovitý jako první „Záhada Oleviste/sv. Olafa“ (film tento podtitul nenese). I tak byl ale děj filmu vzhledem ke své krátké stopáži opět, dle mého názoru úplně zbytečně přeplněn mrtvolami.

Film poměrně slušný. Než však mizerné počítačové triky, tak raději žádné.

Příšerně nudný film, v němž se nic neděje. Pokud vás zajímá, co za kouzla se dá udělat s modrým plátnem, pusťte si raději nějaký dokument, ale ne tohle.

Od dokumentárního filmu neočekávám jen výpovědi svědků a propagandistické záběry německých vojáků z bitvy o Stalingrad. To, co jsem viděl, by mohlo být docela dobrou rozhlasovou reportáží. Obraz je přebytečný. Člověk se kromě výpovědí přeživších nedozvěděl prakticky žádné informace. * Film byl vytvořen evidentně jen pro Lotyše nebo jejich sousední národy, kteří jsou samozřejmě obeznámeni s takovou tou omáčkou historických faktů, která tomuto dílu chyběla.

Kvituji s povděkem, že Spencer s Hillem dokážou nebo dokázali hrát i ve filmech, které nebyly ztřeštěnými komediemi.