Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (135)

plakát

Barva kouzel (2008) (TV film) 

Terryho Pratchetta a jeho zeměplochu zbožňuji, ale tento film je povedený tak půl na půl. Dala bych tři hvězdičky, ale z nostalgie dávám 4.

plakát

Maškaráda čili Fantom Opery (2009) (divadelní záznam) 

Nikdy by mne nenapadlo, že Terry Pratchett a jeho příběhy jsou nosným základem pro film nebo divadlo. Vždy jsem měla pocit, že jeho knihy jsou vesmírem fungujícím sám o sobě, vesmírem, který nejde přenést do žádného jíného média. Po absolvování divadelních představení Maškaráda a Soudné sestry v Divadle v Dlouhé jsem svůj názor změnila. Úžasné, vtipné a přesto hra nepůsobí chaoticky, což bych u divadwelních her na motivy knih Pratchetta čekala. Jednoznačně 100%!

plakát

Hudbu složil, slova napsal (2007) 

Na tento film bych se dokázala dívat pětkrát za sebou jenom proto, abych ho viděla zpívat Pop goes my heart!

plakát

Návrat do budoucnosti III (1990) 

Pro mě nejlepší z trilogie. Opakující se věty, scénky a postavy se mísí s humornou interpretací divokého západu, na který se díváme s mírným nadhledem. Objevují se narážky na spousty filmů jak v naraci, pohybech kamery, zvucích a dalších formálních postupech. Stereotypy tohoto žánru jsou zobrazeny humorně, avšak stále působí jako pocta předním režisérům westernu: Clint Eastwood, Sergio Leone, John Ford. Prostě lahůdka!

plakát

DonT Stop (2012) 

Dávám hodně dobré tři hvězdičky. Super náboj, super téma, jenom tak nějak nedotažené charaktery a dialogy hlavních postav. A ten konec taky nebyl zrovna vydařený, ale na režírní celovečerní debut dost dobré.

plakát

Krev básníka (1932) 

Zajímavé detaily a pokusy o nové filmové ztvárnění. Oblíbené oči namalované na víčkách, pro mě dobrý surrealistický počin, ale něco mi tam chybělo.

plakát

Noc na Lysé hoře (1933) 

Když si představím, kolik špendlíků na to ruplo.. Fiiha, bombastické!

plakát

Marseillaisa (1938) 

Svoboda vždy zvítězí nad aristokratickou buržoazní smetánkou, aneb pohled na jeden z mnoha francouzských převratů, který ovšem přinesl Francii hymnu, kterou jim my můžeme jen závidět. Překvapí nekonvenční pohled na dvě znepřátelné strany, kdy ani jedna, ani druhá není jen černá nebo bílá, dobrá nebo zlá. Edmond Ardisson je pro mne hrdina tohoto filmu a pak samozřejmě můj oblíbený Juliette Carette. Neboť jak je pro Renoira příznačné, zaměřuje se spíše na individuality než na celkový historický obraz. Dějiny se tak stávají přístupnější například lidem jakose já, kteří se nevyžívají v historických eposech, ale raději se snaží vžít do postav, které v takovém filmu vystupují.

plakát

Žid Süss (1940) 

Nebudu tady rozebírat propagandistické motivy filmu, protože tak by film nešel hodnotit. Ale dialogy, režie a vůbec všechny formální prostředky filmu jsou nepovedené, film působí jako parodie na propagandistické filmy, ačkoliv je jedním z nejhorších. Herecky je film dobře obsazen, takže za to dávám tu jednu hvězdičku, ale víc ani ťuk.