kedluben

ne zcela jednoduše uchopitelný film, který je zaplaven nádhernými obrazy, výbornou hudbou a vlnou jednoduchého příběhu. tenhle koktejl ale funguje skvěle a scott tímto vstupuje na filmová nebesa.

emoce na pochodu... zpočátku nesourodý shluk scén se začíná rozplétat a urovnávat a konec je zcela odzbrojující.

říct o tomhle filmu, že má svižné tempo? asi to zní divně.... mně to tak ale připadalo. kaurismaki se v tom mohl trochu porochňat, povařit.... tohle bylo na můj vkus až tak trochu akční... ale jinak stále ten tamten... čistota.

4 body za příběh... ale o tom tehle film je, ne? jinými slovy: filmařsky naprosto průměrně zpracovaný velký slzometný příběh...

umělecká stránka filmu? o tom mi nepřísluší debatovat. tomu nerozumím (a jak to teda vlastně opravdu je, že?).... ale tenhle film má určitě velikou hodnotu jako obrázek doby, ve které vzniknul. a ne nadarmo byl zařazen do national film registry.

to, co je u tohoto filmu takové to "nad", je samotný závěr. ten celé drama završí, překlene a dodá mu jakýsi "nad"rozměr.

příiejmné, milé, tak neskutečně lidské.....????? bože to snad ne!!!!. ten film je přeci tak brutální. od prvního do posledního okamžiku.

tenhle film si nezaslouží tak vysoké hodnocení za své zpracování. dokonce ani ne za jeho obsah (opravdu je v tom trochu pokrytectví - to naše strojové zabíjení kraviček a prasátek a kuřátek nám jako pročpak nevadí?). nejvyšší hodnocení si zaslouží za to vyburcování, za to, že nám ukazuje, že jedině aktivní přístup k okolnímu světu ho nakonec může změnit.

okázalejší, velkolepější než wrestler... hudba, pohyb, duše.... neuvěřitelný...

kdo je seznámen s tím, že nejde koukat na nějaký akčně detektivní triler, ale na antonioniho, ten bude bohatě odměněn. z mého pohledu se jedná o mistrkus ve všech směrech. jakési hledání sebe samotného na pozadí jasně čitelné zápletky... nádhera. a poslední jednolitá scéna je opravdu úžasná. jinak jedna malá výhrada přeci jen - maria schneider je v některých okamžicích trochu prkenná.