Soweek

Rozhodoval jsem se mezi 4 a 5 hvězdami jednoduše proto, že jsem se královksy bavil. Vzhledem k rozpočtu je film až neuvěřitelně nabitý akcí, na které sice jde malý budget poznat, ale žádné scény nejsou vyloženě trapné a většina z nich je naopak nadprůměrných. Komediální stránka filmu funguje taky skvěle a několikrát jsem opravdu zasmál, ať už to byla originální hláška před smrtí nebo humor vyplývající z akce samotné. Radcliff si mě získal už jako "Švýcarák" a jeho filmy mě poslední dobou většinou baví. Začínající zlatíčko Samara mě hodně bavila v Krvavé nevěstě a tady, i když nevypadá tak roztomile, tak sympaticky působí stále. V neposlední řadě musím zmínit nabušený soundtrack, který podporuje celý film a rozhodně se mi trefil do vkusu.

Celou dobu těžký průměr, ale posledních 20 minut to vyšperkovalo o hvězdu výš. Schmitzerova pomsta na vozíčku ve finále působí daleko více "badass" než John Wick a ukazuje, že vůle může být silnější než tělo.

Druhá mexická série se popravdě celkem odlišuje nejenom od té první, ale i od původních Narcos. Výrazně méně násilí, hra na melancholickou stránku a větší diplomatické a politické boje je docela rizikový krok vůči původním fanouškům Narcos. Mně tento krok ale vůbec nevadí, sérii jsem si užil i tak. Otázkou je, jaký bude další krok Netflixu. Třetí sérii Mexika bych ještě snesl, ale daleko radši bych dokončil celý drogový řetězec, a po Kolumbii ( výroba ) a Mexiku ( distribuce ) bych už klidně načal USA ( prodej ).

Popravdě jsem dle internetových diskuzí čekal další rádobyfeministický průser ala Krotitelky duchů, ale ve finále jsem si film docela užil. Jasně, příběh je úplné lejno, herecké výkony za standartem a Andílci nejsou zdaleka tak sympatické jako Diaz/Berrymore/Liu, ale odsuzovat tohle v rámci jasně cíleného béčka by bylo hodně nefér. Prostě další popkorňák, na který rychle zapomenete, ale vlastně si ho celkem užijete.

Fanoušek předchozího Jumanji jsem určitě nebyl a stejně to platí u tohoto dílu. Důvody jsem v podstatě identické.

3,5*. Nica Cage jsem v hlavní roli neviděl už dobrých 9 let a důvod je jednoduchý. Místo aby svou kariéru pověsil na hřebík se rozhodl dovydělávat si peníze v céčkových produkcích, o které nezakopne ani pes. Jak ale vtipně píše xxmartinxx, Cagovi se jakýmsi záhadným způsobem povedlo uzavřít svůj kruh šílenství a zpět se dostat z odpadních produkcí do alespoň béčkových záležitostí, hlavně díky kriticky pochvalované Mandy, kterou jsem zatím neměl tu čest vidět. Color out of Space je určitě zajímavý počin. Film jsem si vybral, protože s povídkou od Lovecrafta jsem byl obeznámen a zajímalo mě, jak si tvůrci povedli s tím překlopením děje do 21. století. A musím říct, že se jim to částečně opravdu povedlo. Jedná se o svěží vítr na poli hororu, kdy diváka straší něco uplně jiného, než na co je zvyklý ( nebudu spoilerovat ). Bohužel mi ale přijde, že tvůrci si očividně nevěděli rady s tím, jestli film mají brát vážně či ne. Chvílemi totiž herci zcela očividně přehrávají a snaží se působit skoro až sarkasticky, jakoby se mělo jednat v určitých momentech o komedii, ale bohužel to filmu vůbec nesluší.

4,5*. Hodnotím Director's Cut, tedy tříhodinovou verzi a popravdě si neumím představit, kde by film měl ušetřit oněch 30 minut oproti klasické verzi, jelikož není vyplněn žádnými slepými místy a neustále se v něm něco děje. Shining jsem viděl už hodně dávno a popravdě si ho moc nepamatuji a ani mě nezaujal, ale naštěstí znalost předchozího filmu není až tak nutná ( ikonické scény stejně všichni znají, i když neviděli film ). Doctor Sleep je každopádně uplně jiný film a žánr než bylo původní Shining. Označen je sice také jako horor, ale King nám zde servíruje jakýsi Shining universe, který mi hodně připomíná jakousi hororovou verzi Xmenů ( tak bych si klidně představil, že by mohli vypadat Xmen New Mutants, pokud někdy vůbec vyjdou ). Ač film trochu strašidelný je, tak určitě nestraší a spíše baví svou thrillerovou stránkou a odkazy na slavné momenty Shining. Zcela jistě důstojné pokračování i když z úplně jiného soudku.

Dobře zvládnutá jednohubka. Nepříliš komplikované, přímočaré, bez zbytečných vedlejších odboček.

Irishman je naprosto zbytečně převelice dlouhý. První třetina filmu je relativně nepodstatná, nezáživná a dala by se zkrátit do 5ti minut. Chápu, že pro Scorceseho je důležité zdůraznit, jak příběh Irčana začal, ale takto ho natahovat nemusel. Zbylé 2/3 už naštěstí dostanete klasického Scorceseho, překvapivě pro mě trochu míchaného i s Tarantinem. Konverzace jsou brilantní, Pesci, Pacino a De Niro konečně začnou ukazovat svoji sílu, atmosféra by se dala krájet. To je to na co jsem zvyklý. Pánové už spoustu šedin mají, ale mají na svůj věk to beru jako velmi důstopjné rozloučení s tvorbou Scorceseho kriminálek a gangsterek. Na závěr se ještě troufnu podotknout, že omlazené hvězdy CGI technikou občas vypadají spíše vtipně a asi by mi vůbec nevadilo, kdyby pro potřeby filmu mladého Irčana hrál uplně jiný herec. Koneckonců se to tak před CGI dělalo vždy a nevidím na tom nic špatného.

Smithovo farewell a fuck Hollywood je asi přesně takový, jaký jsem čekal. Ke svému rozloučení si pro jistotu vybral formu pokračování Jaye a Tichého Boba formou vlastního rebootu, který on sám nenávidí, aby detailně zjebal Hollywood za dnešní přístup k filmům a dojení franšízových značek. Komedii už Smith pár let dělat neumí a platí to i v tomto případě. Co ale umí je důstojně se rozloučit se všemi svými filmy, otevřeně poděkovat všem svým hercům za ty výborné devadesátky, kdy Smith byl prostě pán a využít svého nedávného infarktu k tomu, aby emocionálně vydíral všechny slavné celebrity, že je potřeba tomu všemu dát pořádnou tečku, rozloučit se s jeho příběhy a dát pápá fanouškům a ještě otevřeně ve filmu přiznat, že jeho filmová kariéra skončila v době, kdy do svých filmů začal obsazovat svou dceru, která je naprosto otřesná herečka. ( Ano, Smith hraje ve filmu kromě Tichého Boba i sám sebe a tyto pravdivá slova tam opravdu říká :-D ). Nutno dodat, že i celebrity svůj návrat a prostor využily efektivně a např. několikaminutová zpověď Bena Afflecka o životních prioritách a o nepodařeném Batmanovi minimálně reálně působí, troufnul bych si hádat, že možná i reálná a nenascriptovaná bude a byl jsem z ní opravdu dojat. Za film jako takový dávám odpad, za neskutečně krásné rozloučení s jednou érou dávám plný počet, celkově tedy film ohodnotím 3 hvězdami.