carl.oesch

Souhlas s heliantem a vlastně i rakytníkem. Mácháč od dětství miluju, takže ho dobře znám a ke story, která zase tak vzrušující nebyla jsem si mohl užít i identifikaci míst (dělilo se to rovnoměrně mezi doksanskou pláž a Staré Splavy (hotel na pláži - bývalé šatny...) a i když mi připadal Bareš přestárlý na to, aby hrál policajta a Hanzlík je taky dílo, potěšila mě Marika, vypadala opravdu dobře. Obdivoval jsem ji, jak se vrhla do už asi dost studené vody a litoval jsme kompars (slečny) v bikinách. Jejich nenucený pohyb na pláži i na šlapadle byl výkon docela na úrovni.

Svého času mě fascinoval v IMAXu jiný Nolanův film - Dunkerk, proto jsem na Oppenheimera zamířil rovněž do Imaxu. Trochu toho lituji, protože ten film na rozdíl od Duknerku nebyl jen směsí zvuků, obrazů a vůbec nejrůznějších vjemů, bylo v něm o něco víc, než jenom člověku předvést, co to znamená, ocitnout se ve válce. Tady bylo té látky k přemýšlení tolik, že to vstřebávám až dodnes. Film naprosto reálně ukazuje, že vědci jsou skutečně jako malé děti a přes jejich genialitu jim často chybí smysl pro drobné každodenní věci. Stejně skvěle je předvedeno, jak už tehdy byla americká univerzitní scéna doslova prolezlá levicovými fanatiky a aktivisty, kteří viděli v Sovětském Svazu cosi jako Svatý grál a svoji zemi naopak jako prohnilou a zdegenerovanou. Bohužel, je pravda (v mnohem větší míře, než to film ukazuje), že Sovětský Svaz by nikdy atomovou bombu neměl, kdyby oni přičinliví "intělektuálové" její tajemství ochotně Rusům nepředali, někteří z hlouposti a odporu ke světu, jehož byli součástí a jiní z naivity. Paradoxně lidé, jako Hoover nebo onen McCarthy díky svému povrchnímu a teatrálnímu "boji" proti komunistům v USA paradoxně Rusům pomohli víc, než si byli schopni přiznat. Když byl totiž někdo za ruského špiona označen oprávněně, už tomu v záplavě všech možných obvinění tomu už lidé nevěřili. Sám Oppenheimer je toho víc než jasným příkladem. Pokud on sám uvažoval v kategoriích zodpovědnosti za Hirošimu a Nagasaki, otevírá se tady celá řada otázek. Bylo použití bomb nutné? Tvrzení, že Japonci by po vstupu SSSR do války na Dálném východě (ovšem v Číně) kapitulovali tak jako tak, je naprosto na vodě. Že bylo svržení bomb varováním směrem ke Stalinovi je také jasné. A že by Američané a ostatní Spojenci ztratili při přímém útoku na ostrovy onen nejméně půlmilion mužů je na základě zkušeností s Okinawou nezpochybnitelné. Když se mluví o obětech v japonských městech, nikdo se z oněch fyziků nevrací k tomu, jak se Japonci chovali v Číně (Nanking je jenom vrchol pyramidy), ale i na ostatních obsazených územích. Přesto slouží Nolanovi ke cti, že v jeho scénáři je i tohle stručně zmíněno. Stejně jako ona špionáž. Zklamání, že na Stalina Trumanova informace o superzbrani nemohla udělat dojem je pochopitelné. Díky masivní špionáži věděl, co Američané mají a Berija už začínal pracovat na sovětské verzi. Bez sebemenšího ohledu na oběti vybité a zničené země. Tohle ovšem oni fyzici a ostatní nevěděli, nebo možná ani vědět nechtěli. Další velkou otázkou je, co by se stalo, kdyby Američané bomby v praxi nepoužili. Použili by je později? Použili by je Rusové? Nebylo to varování (nejen SSSR) vlastně ještě tak (přes těch 110 tisíc mrtvých) nejméně bolestivé? Fascinující je i onen "soud" ohledně prověrky i paralelně probíhající kampaň, kdy Eisenhowerovi Senát odmítl Strausse na v podstatě nevýznamnou funkci ministra obchodu. Tady je ten hysterický a povrchní antikomunismus předvedený v dokonalé podobě. Ale není to rozhodně omluva všech těch „užitečných idiotů“ a salónních levičáků v (nejen) anglosaském světě. Jediné, co mi tady vadí, je ona adorace Kennedyho. Ve skutečnosti těmi, kdo Strausse v Senátu odstřelili, byli senátoři Anderson a McGee a ne kvůli odebrání prověrky Oppenheimerovi, ale jako součást předvolebního boje. "Zásluha" Kennedyho spočívala pouze v tom, že stejně jako jeho nástupce Johnson v senátu hlasoval proti němu. A samotný Oppenheimer? Ve filmu vychází jako fascinující a především velmi lidská osobnost. Chápu zvraty jeho myšlení a rozumím mu. Na druhou stranu, jeho oprávněně morální imperativy s ohledem na nebezpečí jaderného konfliktu a zničení celé planety vychází i z toho, že o vesmíru toho věděl spoustu, o kvantové mechanice ještě víc, ale neměl představu, čeho jsou ve skutečnosti Rusové schopni. Masová likvidace se netýkala pouze Židů v Německu, o pár set až tisíc kilometrů dál na východ to pokračovalo úplně stejně. Přesto si Robert Oppenheimer zaslouží velký respekt. Ale jen tak mimochodem, souhlasím s tím, co o něm řekl Matt Damon jako generál Groves a vlastně i Teller (otec vodíkové bomby). Oppenheimer byl skutečně loajální k USA, ale zároveň byl tak trochu neřízená střela. Film famózní, herci skvělí, celou dobu jsem nepoznal Roberta Downey jr. - herci si byli velmi podobní se skutečnými osobnostmi, ale hlavně je uměli zahrát...pod vedením asi v současné době největšího světového filmového režiséra.

Jediné, co mi v tomhle seriálu opravdu vadí, je tragéd Matěj Hádek. A vůbec ty vztahovky stojí za starou belu. Další hysterka je Šárka Krausová - Vaculíková a to tady bude tahle dvojka ještě v dalším seriálu - pro změnu na Jadranu. A ti zlotřilý Srbové...taky trochu trapas na zavěr. Prostě poslední díl se povedl ze všech nejméně. Jinak vše ostatní celkem OK. Předchozí díly byly lepší. O dost lepší.

Souhlasím, že to zázrak rozhodně není. Ale ve srovnání s (jak kdosi vtipně napsal) Degeškou a Tymiánem je to skoro na Oskara. Dává to jakž takž smysl, je to spíš než detektivka kriminální případ. Je legrační, kolik lidí tady kritizuje jednoduché české policejní případy a přitom teče z přešpekulovaných detektivek a la Poirot. I mně vadí ty vztahovky a ještě víc mně vadí Hádek, ale jinak v pohodě, ostatní herci docela prima. Nováková (ostříhaná hlava jí sluší, ne že ne) s Krausovou u mně patří k těm oblíbenějším a rozhodně je to zábavnější než četéčkářská Osada, ze které ale Chrám a tvrz české kultůry dělá veledílo, po kterém se 90% populace může utlouct. Tohle si ty dvě tři procenta pravidelných sledovatelů (včetně platform, což je můj případ) najde. On ten pohled na vodu a ty nejrůznější plavidla nádherně uklidňuje. A jak kdosi z kolegů poznamenal, na Slapech asi válka gangů těžko probíhat bude a Žďákovský most má už své "slavnější" doby dávno za sebou.

Skvělý dokument, i když prezentuje ne vše na stejné úrovni. Vývoz zbraní byl všude možně byl známou věcí už ve své době a nikdo se jím netajil, pro mě je nejvíc překvapivé tři kauzy: zabavení lodi Lidice a fakt, že socialistické Československo dodalo bezplatně celou loď zbraní francouzské armádě, "práce" s velkým panafrickým revolucionářem  A. Cabralem (krycí jméno Sekretář) v portugalské Guineji a snad nejpřekvapivější je kauza Ben Barky (krycí jméno Šejk), kterého STB královsky platila, mnohokrát hostila a trénovala v Československu, aby po jeho zmizení (dodnes nevyjasněném) prostřednictvím pokrokového novináře Clementina rozšiřovala "zaručené" zprávy o tom, že ho zabila CIA a francouzská tajná služba. A stačí si připomenout film "pokrokového" francouzského režiséra Boisseta Atentát v Paříži a je vidět, že v dezinformačních kampaních byla StB úspěšná skoro stejně jako KGB. Zajímavé bylo i odtažení se od Khaddáfího včetně vědomí ostudy s tím, že oba teroristické útoky byly provedeny pomocí semtexu, který Československo dodávalo oněm mírumilovným a pokrokovým režimům třetího světa, pokud byly ochotny se řídit potřebami a přáními  Moskvy. A tím se dostávám k onomu "oslímu" můstku k dnešní válce na Ukrajině, který tak tozhořčil sportovce. Ono to totiž logiku má a  není to nijak násilné, protože to ukazuje (zmiňuje to i ve svém závěrečném vystoupení R. Krakovský), že Rusko je prostě pořád stejné a funguje i stejným způsobem. Nakonec ona lež se sestřelením amerického špionážního dronu v posledních dnech je toho víc než jasným důkazem. To není ani kojzaroviština nebo jamborovština, jak se rozhořčuje sportovec, ale memento, které ukazuje, jak ignorace historie včetně jejího hrubého zkreslování vede k chybám a dalším problémům a utrpení lidí...

Zajímavý dokument. A pozoruhodný i tím, že vyvrací nesymslnosti zvané 30 případů majora Zemana. Přitom díl Kavdratura ženy je natočený do detailů podle skutečnosti, pouze tam asi nevysedávali soudruzi z StB (Willig - pplk. Kalina). V tomhle dokumentu je jednoznačně předvedeno (včetně smutného závěru), jak se normální policisté - tedy kriminalisté měli "rádi" se Statní bezpečností, která se je snažila od začátku ovládat. ona kauza s rozřezáním ženy navíc ukazuje, že ačkoliv byl Kalivoda komunista a přišel i díky tomu ke kriminálce, neměl problém spolupracovat s "buržoazními" odborníky (u "kvadratury ženy" to byli dva předváleční policisté a ne žádný tejskal nebo dokonce estébáci. Protože byl nesporně inteligentní a schopný. Běžná trestná činnost je špatná a nemorální za všech režimů. JInak o vztahu pracovníků kriminálky a Státní bezpečností leccos vypovídá i třeba onen dokument o vyhledání a zajištění třetí nejcennější historické hmotné památky - relikviáře sv. Maura, při jejímž zajištění musel kriminalista pplk Maryška rovněž vyvinout značné úsilí, aby tuhle "věc" zrovna soudruzi od Stb ve spolupráci s pracovníky PZO nezašmelili za pár (sto tisíc dolarů) šupů na západ. Samozřejmě by si kapsu namastili hlavně oni.

Zajímavý díl. Vůbec nevíme, o co jde, kdo je Rosenbaum (dokud nám to společně s nějak tak klasicky nesympatickým právníkem Jana Hrušínského (asi jeho životní parketa na stará kolena)  nepoodhalí, že všechno může být jinak. I když nejsem takový génius jako Honajz - znalec trestního práva, organizace PČR a jejích složek, postupů vyšetřování, právní klasifikace i forézních metod (sice na úrovni oněch dezolátů, kteří tvrdili, že když našli policisté v Klánovickém lese nábojnici, mají dostatečný důkaz pro zjištění, z jaké zbraně se střílelo :-)), tak jsem hrdý na to, že jsem se mu mu alepsoň jednou maličko přiblížil. I já jsem si všiml, že ve chvíli výstřelu se Vlasák nečekaně sehnul a tudíž mohl být terčem on a ne violoncellistka. Ale na druhou stranu uznávám, že on to určitě věděl ještě během reklam před ´vodními titulky...

Pozoruhodná zápletka. Samozřejmě, že majetku se zdaleka nedomohl, kdo na to měl právo a stejně jako se ztrácely svazky StB, tak docházelo k falšování dokladů a majetkových poměrech. A estébáci samozřejmě měli při privatizační soutěži řadu výhod. Díky Havlově abolici a jeho "platbě" komunistům za bezproblémové předání moci a hlavně zvolení sebe sama prezidentem, stejně jako (v daleko menší míře, ale přece jen) Klausova primitivního makroekonomismu. Takže tady skvělá Dana Syslová předvádí uvěřitelnou kreaturu, která si dokonce neopomene postěžovat, že smrt jejího syna (autonehoda) policie nevyštetřovala, protože byl synem estébáka. A stejně skvělý je ve své určité naivitě Jan Vlasák, který se zoufale domáhá práva a dokonce kritizuje Hrušínského, protože nedokázal vyhrát soud o rodinný majetek. Tady jsem ale ocenil, že tady nepadlo ono, že to by se u nás v Americe stát nemohlo. Je strašně fajn, když má detektivka, ryze zábavný žánr taky nějaké pozadí a decentně poukazuje na něco, s čím se "umělci" dodnes nedokázali nějak vyrovnat. Tedy až na výjimky.

Nepovedený díl, asi nejhorší z té poslední řady (tedy té části po odchodu Holanďana a Leimbergové). Scénaristé si chtěli hrát na "agathu christie", ale bylo to překombinované a až nudné. Ale alespoň tady má jeden místní nejmenovaný tydýt co komentovat a kritizovat, tak mu to dopřejme. Doufejme, že se jednalo o jednorázový výkyv dolů a příště to už bude zase lepší.

Asi nejlepší dvoudíl za poslední roky. Mělo to šmrc a dávalo to (alespoň pro normální diváky) smysl. Televizní detektivka je televizní detektivka, nic víc, ani nic míň. Oddechová zábava. psát sem bláboly, co kdo udělal špatně a co není "jako" je jenom ukázla demence některých jedinců, kteří sice zrovna třeba tenhle opus strašně kritizují, ale nevynechají jediný díl, aby se zde nepředvedli. Když má něco dvě stě dílů a nekoho baví sem psát, jak je to blbý a opatřovat to jednou hvězdou nebo jenom odpadem, měl by navštívit psychologa nebo dokonce psychiatra a probrat s ním svůj "momentální" stav. Můžu se trefit k filmu nebo pořadu, který stojí za starou belu a dám mu odpad, ale sledovat něco řadu let a psát sem pořád dokola to samé je ubohost největšího rázu. Btw, já pro změnu nesleduji ani Ulici, ani Ordinaci, ale ani řadu pořadů a děl na slavné ČT. A tím pádem nemám potřebu se k nim tady vyjadřovat.