Jevablo

Manýristická záležitost, která je mužskou odnoží Černé labuti. Tj. téma je natolik odtažité a nezajímavé a hrdinové natolik nevěrohodní afektovaní blázni, že prvním předpokladem pro kladné hodnocení je už to, že se s výše uvedeným smíříte. Pokud to neučiníte, ano, pak lze hodnotit odpadem. Pokud to vezmete na milost, je zbytek celkem zajímavý, ale těch několik pousmání z toho komedii fakt nedělá, a to ani černou. Další výtka - ve filmu se rozehraje řada příběhů, které pak režisér prostě pustí ze zřetele, stejně tak některé postavy do děje vtrhnou (Norton) a pak o nich půl hodiny není vidu ani slechu, zkrátka je to guláš. Satira? Nevím čeho, magorů v divadle? No tak jo, hahahaha...a neodpustím si: takhle vypadá film natočený za jediným účelem, a tím je sběr cen. Aspoň že se nakonec velký umělec po předvedení velkého výkonu nezabil, byť nechápu, proč mu pak rodina prostě neřekla, že je maniak a měl by se jít léčit...

Vůbec to neurazilo. Naopak, pasáže s oblíbeným Krobotem jsou dobrou groteskou, a tahle postava má obrovské možnosti v následujících sériích. Snad jen škoda, že jsme víc nevyužili toho satanismu a rozdílných povah v policejní týmu (nějak jsem očekával, že se vyšetřování víc ujme Krobot a zahájí novou křížovou výpravu). Dvě výtky směrem k policejní práci - závěr je postavený na tom, že se pachatelé přiznají - no tak to v reálném životě opravdu nebývá. Za druhé - policisté opravdu nemohou při výslechu vyšetřovaným tykat, lhát jim a hlavně klást jim sugestivní otázky! Příklad: tak teď vám řeknu jak to bylo... ..., že ano? Takhle ne, milí scénáristi.

Je to super. Nejlepší nedektivní český seriál za poslední dobu. Jasně, oddych a jednoduchá zábava, to je náš hlavní cíl, ale díky Čermákovi, Polívkové a trouboidovi (no schválně, koho byste označili za trouboida?) se opravdu pobavíte a napjatě (stále i v době recenze) čekáte, jakže to nakonec všechno dopadne. Samozřejmě nejpravděpodobnější je dementní konec typu všichni se vrací ke svým a Geislerka k trouboidovi, přičemž Hanzlík si vezme její mámu. Tak špatně to snad ale nedopadne, proto teď tipuji: trouboid zůstane s dominou, Geislerka bude mít tři děti s Hanzlíkem, její máma s Holubem, zbytek osazenstva bude žít v jediné čtyřčlenné domácnosti (plus dvě děti), kde to bude pořádně jiskřit:-) Co vy na to? Přece jen si neodpustím pár negativ: a) naprosto nevěrohodná je práce trouboida a Geislerky - kdyby to vedli takto, ještě před ukončením pracovní doby prvního dne by budova lehla popelem, b) naprosto nevěrohodný vztah nevztah Geislerky a Hanzlíka - proč jste ho tam chudáka tahali, když je jasné, že nakonec zase odfrčí do starobince, a s G. nic mít nebude? Jeho roli by přitom plně nahradil diktafon, do něhož by rozervaná G. mohla žvatlat ty svoje monology...

Jen krátce zmíním tradiční kritiku product placementu, kterou se Alice Nellis jako obvykle jen hemží. Ale je to lepší než u Perfect days. Zbytek pochválím - příjemná oddychovka, u níž se i pousmějete, zejména nad budhistou Krobotem a jeho ženou. Pět hvězd nemůžu dát, pardon - moc se tu tlačilo na Vojtu Dyka a jeho popularitu. Je prostě ve filmu příliš často a jeho scény slouží jen k jakémusi sblížení otce a syna, přičemž není ani moc jasné, co je rozkmotřilo a hlavně, proč je už je to v pohodě. Chválím všechny hlavní představitele, a zpěvák fakt vypadal jako zombie rocker:-) Je to možná maličko delší než zdrávo.

Komentář má být subjektivní, takže prosím všechny milovníky Zvětšeniny, aby opustili sál. Tak a když už jsme tu jen my normální, můžeme být k sobě otevření. Hřebejk se za pomoci velmi neumělého scénáře pokusil nastylizovat (jinak to napsat nejde) zcela nepravděpodobnou a nelogickou situaci. Začíná to už tím, že svatba vůbec nevypadá jako svatba (aby bylo dosaženo efektu). Lidé jednají jako praštění pavlačí (aby bylo dosaženo efektu). Postavu Aleše nikdo nenakope do zadní části těla, a to přesto, jak nesnesitelný je, a jak otřesně nekoresponduje se zbytkem postav (aby -II-). Film nemá absolutně žádný spád, nic se v něm neděje, po deseti minutách je ale jasné, že jediným hybatelem děje bude Aleš, takže zbytek scén, kde není, je třeba jen přetrpět, neboť nemají pražádný smysl. No a nakonec se po nekonečné hodině, kdy to tedy opravdu jako svatební oslava nevypadá, Aleš, z mého pohledu velmi nepřirozeně, vyžvejkne. No tak už to víme, koneckonců si něco vědět zasloužíme, za tu hodinu jsme si již vytrpěli dost. Pak jsem to vypnul, protože už mi chyběly síly a jakákoli motivace dívat se dál. Shrnuji - i absurdní film (nic jiného Líbánky nejsou, s realitou nemají nic společného) lze natočit tak, aby jej divák vůbec chtěl dokoukat. Hřebejk si natočil další z řádky sebestředných otravných manýr, kterými chce dokázat, jaký je umělec. Howgh.... a ještě si neodpustím jednu poznámku - atmosféra filmu se nevytváří tím, že se všichni už od začátku tváří, že se stane něco strašného (opakuji: na svatbě!), ale až tím, že se to fakt stane...

Absolutně nevím, co je špatného na tom, že někdo chce veřejně vyjádřit svůj názor. Je to navíc dost pravdivý (ano, důchodci skutečně volí většinou levici) a docela vtipný. Nemám s tím žádný problém.

Ne všichni mají na to dělat humor. A nestačí si říct, že je to nekorektní, když je to prostě jen hloupé.

Kdyby jen ten Fincher neměl tendenci všechno tak překombinovávat...Dvě hodiny se u filmu královsky bavíte, zjišťujete, že i Ben Affleck se po dvaceti letech naučil hrát, jste napjatí, jak jen to dopadne a pak přijde naprosto nevěrohodný závěr, který úplně zruší předchozí skvělý (to podtrhuji) dojem. Je to asi nějaká choroba těch tzv. nezávislých tvůrců - musíme to natočit strašně originálně, takže si v závěru střihneme ještě dva tři zvraty a budeme očekávat potlesk. No a nepřijde, smůla! Kdyby to Fincher v závěru tak netlačil do naprosto blbého směru, bylo by to pět hvězd jak vyšitejch, takto z manýry o jednu přišel...dobře mu tak. Ale teď pozitiva a sociální jistoty - dvě hodiny se opravdu nenudíte, chvíli je to tragédie, chvíli detektivka a chvíli fraška (byť dost mrazivá, třeba ukázky "investigativních" televizních show). Proti výkonům herců nelze říct ani popel, dokonce i Barney Stinson nepůsobí jako komik (no, ačkoli...chobotnice a scrabble...) Ale musím si i trochu zakritizovat a zaspoilerovat - kdyby takhle vyšetřovala policie v reálu, bylo snad lepší ji nevolat - nevyšetřují totiž vůbec nic a od začátku mají jediného podezřelého, Afflecka, sami na nic nepřijdou. Např. takový Patrick Fugit se z Pokraje slávy dostal až na roli blba měsíce, za což samozřejmě nemůže, má to ve scénáři. A teď k tomu závěru - absolutně jsem nepochopil, proč Affleck s tou ženskou zůstal a neutekl hned když se vrátila, zejména poté, když věděl, co provedla. To, jak zplodili dítě, asi nějak bezkontaktně, mi hlava rovněž nebere. Už vůbec nemluvím o tom, jak zakamuflovala vraždu Barneyho. Zkrátka podle Finchera "zlo" muselo zvítězit, i kdyby trakaře padaly a blbost nás fackovala. Proto jen ty čtyři hvězdy.

Snaha o vytvoření originálního filmu vedla podle mého skromného názoru k totální překombinovanosti scénáře. Plus, na úkor "drsných" hlášek chybí rozumně znějící jednoduchá, lidsky podaná vysvětlení. Např. taková Rachel. Proč ta se v půlce filmu přidala k tajné službě, jejíž motivaci jí nikdo přesvědčivě (a znovu: jednoduše, lidsky) nevysvětlil, to mi hlava nebere. Jasně, divák ví, kdo je tu správňák, ale vžijte se do této postavy: když vás unesou, drží ve skleněném vězení a do toho vám tam furt někdo chodí, hulí do obličeje a vede trapné monology, no pomohli byste mu? Rachel ano, proč ale, bůh suď. Já bych takové "kamarády" poslal někam, minimálně do doby, než mi řeknou přesně, o co jde. Celá konstrukce s nasazením Čečence na Araba je navíc natolik nepravděpodobná a složitá, až v reálu neproveditelná. Nebylo by fakt jednodušší prostě přivést nějakého agenta, kdo se bude za dárce jen vydávat? Byl by to takovej problém? No nic. Kromě výše uvedených nesmyslů poměrně dobře koukatelný film. Pointa je ovšem bohužel dost předvídatelná.

Půjdu proti proudu. Metoda "časosběrného flimu" dobrá, o to nic. Ale když si tu odmyslíme, dostáváme přes tři hodiny trvající, totálně bez konfliktu a nápadu, nekonečně se táhnoucí ságu, která je v zásadě o ničem. Scénář to nemá, prostě lidi stále něco plkají ("I am so proud of you"...etc.), a hup, jdeme dál, ostatně nic se neděje, tak proč ne. Střídají se tak maximálně manželé a hlavní hrdina je stále méně sympatický puberťák. Ale hergot - já bych i ocenil, kdyby byl fakt nesympatický, kdyby trochu vystoupil z davu, ale ne - poselství filmu je totiž jasné: všichni se máme rádi, všichni jsme happy, všichni jsme normální. No ale o tom se nemusel točit film.