Reketrebn_

Nejdříve jsem se zdráhala toho se na seriál podívat, protože jsem o něm slyšela několik ne příliš nadšených ohlasů. Ale jako skalní fanoušek Doctora Who jsem se nakonec odhodlala ( a hlavně taky kvůli postavě kapitána Jacka Harknesse). A skutečně první řada pro mě měla docela pomalý rozjezd a samotné případy působily docela levně. Ale postupně se z toho pro mě stala srdcová záležitost a hltala jsem díl za dílem. Druhá řada byla super a silně jsem prožívala příběhy všech postav i zápletky mezi nimi. S třetí řadou, která byla jaksi netradičněji pojata jsem opět nevěděla jak naložit, ale hned po prvním díle mě zasáhla opravdu hluboko. Myslím, že to je jedna z nejkrutějších a nejsilnějších věcí, co jsem viděla a způsobila mi jakési doživotní trauma. Ovšem čtvrtá řada, kterou očividně převzali do rukou američani, už byla pro mne velkým zklamáním a dokoukala jsem ji jen z čisté setrvačnosti. Chyběl tomu naprosto ten spád a nápaditost jako v prvních dvou a Jack i Gwen byli najednou o tolik méně schopní a našláplí. A úplný závěr.... naprosto nedával smysl a poenta se tříštila i se samotnou podstatou postavy Jacka, jejíž základ byl vždy definován hlavně tím, co mu řekl Doctor. Velká škoda, že seriál neměl další britská pokračování, ale to by ani podle dějové linie Doctora Who nebylo opět možné. Ráda bych však někdy znala celý příběh kapitána Jacka a vlastně jeho pravé jméno taky....

Opět jeden ze sci-fi, kde se očekává akčnost a velkolepost. Jenže tenhle film je velkolepý právě v něčem o trochu jiném než jsou nekonečné střílečky nebo honičky ve vesmíru. Je o mezilidských vztazích v těch nejvypjetějších situacích a o velkoleposti i nicotnosti jedince v porovnání s něčím větším než jsme my. K tomu i přispívá briliantní režie Dannyho Boyla a legendární soundtrack. Byl to taky první film, kde jsem zaznamenala jednoho z mých oblíbených herců, Cilliana Murphyho. Tento film rozhodně patří k mým favoritům.

Pro mne snad vždy jeden z nejkultovnějších filmů a potažmo i soudtracků k filmu. Díky tomuto filmu jsem poznala režiséra Jima Jarmusche, který se později stal jedním z mých oblíbených. I přes to, že je to film s gangsterskou tématikou, tak je neuvěřitelně plný poezie a filosofie. Skutečně jen máloco se vyrovná zážitku, který přináší shlédnutí tohoto filmu. A nemohu samozřejmě i opomenout specifické pojetí postavy Forestem Whitetakerem.