Galahad

Skvělý Kačerův výkon v roli nesympatického donchuána, celý film mi jeho postava regulérně lezla na nervy a být slečnou Stříbrnou, tak mu taky nedám. Co se týče filmu si myslím, že to byl trošku promarněný potenciál, vzhledem k zajímavému tématu a skvělému obsazení se z toho dalo dostat mnohem víc.

Byla to sice trošku masturbace, ale vizuálně nádherný film to byl i když v podstatě bezobsažný, vzhledem ke krátké stopáži ale lehce stravitelný. Snad z každého záběru filmu by se dala pořídit nádherná fotografie.

Místy hodně zajímavý dokument bohužel značně neucelený a vložky z inscenace byly vysloveně rušivé.

Drama skutečného příběhu zbojníka proti své vůli Mathiase Kneissla (1875-1902) Mathias vyrůstal se svými sourozenci v pytlácké rodině, po smrti svého otce se ocitá ve vězení, po návratu se chystá vést řádný život a vydělat si peníze na cestu do Ameriky, bohužel jeho okolí mu jeho návrat příliš neusnadní, spíš naopak a tak se Kneissl dává nedobrovolně na dráhu zločinu...

Na filmu nejvíce fascinuje jeho autentičnost, je to jako sledovat historii v přímém přenosu. Viděl jsem tříhodinový dokument o RAF ve kterém byly autentické záběry z demonstrací, ze soudních procesů atd... dokonce i rozhovory mezi vězni jsou mnohdy autentické, protože je BKA odposlouchávala. Jako většina ostatních odsuzuji terorismus a v žádném případě jsem necítil sympatie k hlavním "hrdinům", na druhou stranu je potřeba vidět, že Američané dokázali povraždit za jediný týden ve Vietnamu více civilistů, než RAF za celou dobu činnosti dohromady. Takže pro mne osobně je největším teroristou v poválečných dějinách americká vláda, všichni ostatní se v jejím světle jeví jako ubozí příštipkáři.

Tak další pětihvězdičkový Fassbinder v mém hodnocení. Tentokrát se jedná o karikaturu na téma rasismus podaný tím nejjednodušším a nejpolopatičtějším způsobem. Fassbinder je jednoznačně řazen mezi artové režiséry, ale tento film musí pochopit i ten nejnenáročnější divák, nenajdete zde žádnou neuchopitelnou symboliku, ani složité metafory. Jednoduše a prostě pochopíte, že rasismus je nejen zlo, ale hlavně a především hloupost a zabedněnost a že je většinou vedlejším produktem osobních frustrací... jo a také pochopíte, že člověka lze urazit i tím, když ho pochválíte, že je čistotný...

Woody Allen předvedl na plátně přesně ten svět, který neměl rád. Po shlédnutí filmu musí každý pochopit, proč se až na jedinou výjimku nezúčastňoval předávání Oskarů, proč si tolik chránil soukromí... jedinou pihou na kráse jinak skvělého filmu s excelentním závěrem byl pro mě Branaghův výkon, nešlo přehlédnout, že se snaží hrát jako Woody Allen, což působilo mnohdy křečovitě.

Tak tohle budu hodně dlouho rozdýchávat... na film jsem narazil náhodou a neměl jsem tušení, o co v něm půjde, půl hodiny to nevypadalo na nic extra, ale pak přišla klíčová scéna, která mě doslova zatloukla do křesla ... film je o vetránovi, který válčil v Iráku a byl beze cti propuštěn z armády. Doma má tři děti a těhotnou manželku, žijí v maringotce na hranici bídy ... tenhle film jistě Američané na žádný festival nepřihlásí, tohle byla opravdová americká noční můra ...

Dlouho jsem nevěděl co si s novým Kimovým filmem počít, na konci filmu jsem váhal mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale tohle byl přesně ten typ filmu, který se vám bude pořád vracet až vám zůstane pod kůží. Každý Kimův film totiž přináší nějaký záběr nebo scénu, který si okamžitě vybavíte, když si na ten který film vzpomenete a tady jsem si alespoň já musel počkat na úplný konec. Jestli se nepletu, tak je to první Kimův film, ve kterém si Kim bere na pomoc paranormální síly, také v něm bylo oproti jiným filmům minimum násilí a obě hlavní postavy vedly celý film živé dialogy (přiznám se, že jsem nepoznal, že hlavní hrdina mluví Japonsky) což nebývalo v minulých filmech zvykem. Ve filmu se neobjevilo ani časté téma prostituce, ani tradiční téma ponížení a následné pomsty. "Sen" je v podstatě jen o obou hlavních protagonistech, ostatní herci jim dělají jen křoví (v případě potřeby stoličku), tudíž ve filmu nevystupují ani žádné záporné či kladné postavy. Hlavní hrdinové bojují spolu a každý za sebe se svými vnitřními démony. Sečteno podtrženo se Kimovi podařilo posunout se někam dál a přitom si zachovat své základní atributy a my se můžeme těšit na další jeho počin... a já nakonec dávám plný počet :-)

Na tohle představení na ČT2 jsem se hodně těšil a byl jsem mírně zklamán. Musím se přiznat, že mě tohle moderní pojetí neuchvátilo a dal bych přednost klasickému ztvárnění. Představitel Kreonta vypadal jako stranický funkcionář osmdesátých let, během představení postupně zazní "Šampioni" od skupiny Queen, "Jdoucí na smrt" od Karla Kryla, motiv "Schodů do nebe" od Led Zeppelin a nakonec "Blowin' in the Wind" od Boba Dylana... vše co se netýkalo dialogů na mě působilo rušivě. Na druhou stranu se nedaly přehlédnout precizní herecké výkony všech učínkujících, takže celkový dojem byl přeci jen lehce nadprůměrný.