Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (85)

plakát

West Side Story (1961) 

Naprosto excelentní záležitost ušitá horkou nití Shakespearovou a doladěna něžnou hudbou Bernsteinovou. Skvost mezi muzikály, matka všech budoucích dobrých tanečně-hudebních inscenací, klasika,která s roky mestárne,ale krásní. A přesto je to v podstatě tak prosté: aktuální téma na motivy Romea a Julie, dobří tanečníci a zpěváci a je to. Právě zde vznikla má láska k muzikálové tvorbě, která mě dodnes,přes řadu neůspěchů jejích souputníků neomrzela.

plakát

TRON: Legacy 3D (2010) 

Mě se to prostě líbilo, což možná bylo vyvoláno faktem, že jsem od další sci-fi na stále stejné téma vlastně nic moc nečekala. Tak mě Tron: Legacy asi jednoduše překvapil. Ale teď trochu z jiného úhlu pohledu: od zápletky toho moc nečekejte, je jednoduchá jak facka, navíc pokud se v příběhu nedej bože ztratíte, uvězněný taťulda vám vše asi tak lehce za půlkou filmu mile rád vysvětlí a zopákne. Bože ale ten svět, ty efekty, to souznění pohybu a hra barev (žluťáci versus běláci), svět jedniček a nul byl málokdy natolik úžasný, od dob Matrixu (což je praotec, ten má leccos odpuštěno) bych je asi spočítala na prstech jedné ruky. Že by to měl být jediný důvod ke shlédnutí?No to si teda pište.

plakát

Jeden den (2011) 

Miluji knižní předlohu, kterou jsem zhltla jedné vlahé červencové noci prakticky během pár hodin a zanechala ve mě hluboký dojem. Stejný jsem si z kina sice neodnesla, ale v lecčems dost podobný a to mi stačí. Anne přitahuje na plátně jako magnet a Jim je ztělesněním Dextera z "mé" knihy. Velmi podařené dílo.

plakát

Lítám v tom (2009) 

Jen náhoda mě dovedla k filmu, který pro mě skýtá obrovské překvapení. Na první pohled obyčejný snímek objevuje všechny taje moderního světa tak, jak ho známe my a otázek, které si každý klademe a problémů, které také řešíme. Neinvazivní snaha o nalezení stálých hodnot je dojemná, zvláště v podobě stále ještě sympatického, ale také znatelně stárnoucího Clooneyho. Dál už nemám slov, jednoduše jedinečné.

plakát

Přes noc třicítkou (2004) 

Až mi bude příště znova třináct, možná budu považovat toto roztomilé klišé za hluboké dílo, do té doby ale musím konstatovat, že jsem se při sledování nenudila, tak občasně jsem se i bavila a ze všeho nejvíc mě uchvátily Jenniny růžové conversky. Takže asi tak.

plakát

Hon za svobodou (2004) 

Po zralé úvaze musím, i když poněkud nezrale usoudit, že opravdu ve snímku neexistuje nic, co bychom už neviděli někde jinde a někdy dřív. Ale hlavně... neexistuje v něm ani nic, co už jsme neviděli někde lépe, bohužel.

plakát

Divoké kočky (2000) 

Jak chudá holka ke štěstí a lásce přišla - milionkrát omýlané téma, tentokrát v podobě nadějné skladatelky, která se snaží vybudovat si cestu na výsluní jako napůl barmanka a napůl tanečnice v(na) baru. Velmi přeslazené a místy tak trochu na uzívání k smrti. Takže pokud bude jednou pršet tak, že by ani psa nevyhnal a nebude co číst, pak možná. Ale pouze a jenom v tomto jediném případě.

plakát

Lemonade Mouth (2011) (TV film) 

Ale no tak, tohle je přece klasická disneyovka plná nefalšovaného naivismu. Ale z druhé strany, tady to tak nějak nevadí. Lemonade mouth všechny ostatní aktuální výplody choré disneovské mysli překračuje s naprostou lehkostí sobě vlastní. Hudba je velmi posluchatelná. Jednoduše nemůžu jinak, i když se již delší dobu věkově vymykám fanouškům tohoto typu filmů, tenhle mi přeci jen vůbec nevadil. Takže za tři *.

plakát

Záložní plán (2010) 

Autoři čerpají ze dvou taháků: komických scén a zajímavé situace, ve které se ustřední dvojice nachází. Bohužel se domnívám, že přesně v tomto pořadí. Snaha diváka pobavit je místy velmi přehnaná a v jejím pozadí se ztrácí jakékoliv bližší vykreslení postav. Oddychovka, nad kterou příliš nepřemýšlejte, protože hlubší poddklad jednoduše nemá. I když škoda, v tomhle případě se z toho přeci jen dalo vyždímat poněkud víc.

plakát

Správná volba (2008) 

Pokud se necháte udolat na klišé typu každý hlas se počítá, i vy můžete rozhodnout důležitou volbu, i vás může být slyšet, je to pro vás jako dělané. Ale i pro ty ostatní Správná volba není až tak k zahození. Nemám v úmyslu chválit výkon Kevina Costnera, ale malá Madeline Carroll je víc než sympatická. A všechny ty volební klišé, pevné a často měnící se rozhodnutí, splývání názorů a líbivost většině, touha po vítězství silnější než činny, které ho doprovázejí je v mých očích poměrně chytrou parodií na americký volební systém a vše, co se kolem této mašinérie točí.