pajapal

Pan Ritchie se tentokrát pokouší o nějaký ten přesah, ale zůstává někde na půli cesty mezi slátaninou bez smyslu a jedinečnou originální podívanou.Co ale film drží nad vodou je naprosto fenomenální režijní styl, který vykukuje z každého filmového políčka.Tak snad příště se to povede na sto procent.

Obrazově struhující, dějově na lovestory poněkud komplikované.To ale nic nemění na faktu, že se jedná o velice emotivní snímek na který se hned tak nezapomíná.Plné hodnocení za trochu té originality, která podobným příběhům většinou tolik chybí.

Pojmout film jako poctu původnímu filmu s prohloubením základních supermanovských témat není vůbec špatný nápad, zvlášť když se jmenujete Brian Singer a máte talentu na rozdávání.Co už, ale tak dobrý nápad není , je upozadit akci a dát filmu velice vláčné tempo.Výsledkem je krásně natočený film s přestřelenou stopáží, který jen velice těžko někoho opravdu "dostane".Což je škoda, protože zase tolik nescházelo.

Pro mě osobně příjemné překvapení.Nápaditá kamera a podmanivá atmosféra jsou největší devizi filmu, který nic a nikoho nesoudí a přesto je plný silných momentů.

Jeden z nejlepších filmů co jsem kdy viděl.Skvělá ukázka klasické filmařiny, která nikam nespěchá, protože toho má hodně co říct.Nelineární styl vyprávění plně slouží příběhu a lepší použití jsem dodnes nevyděl.

Tak nějak ne zrovna moc povedený film.Pěkná kamera a silná atmosféra příliš nevyváží mdlí děj, který chce být zjevně víc než jen detektivka s erotickým nábojem a stále nám proto podsouvá nějaká moudra o životě a sexu.Film se vleče a dává divákovi možnost všímat si chvílemi dost nelogického jednání postav.Závěr je podivně zrychlený a vzniká tak dost dohadů nad kterými se mi, ale zrovna moc přemýšlet nechce.

Bez mučení se přiznám, že ani mé druhé setkání s Andrejem Tarkovskijm (tím prvním byl Solaris), ve mě nevyvolal víc než unávu a sklamání.Nepochopitelně vlekoucí se děj, kde se v krásných fimových obrazech neděje většinou vůbec nic.Skvělí herci, skvělá kamera, skvělá atmosféra, ale co je to platné, když tak po hodině a půl by měl být konec a ono to je lehce za polovinou.Ne pane Tarkovskij mě ste si nezískal.

Jestli je nějaké anime, které mě uvízlo v hlavě tak je to právě Utena.Pro spoustu lidí asi jen další japonský kreslený nesmysl, ale někdy stojí za to odhodit konvence a poddat se podmanivému vesmíru, kde každý má tajemství,kde vášeň a láska vede lidi k podstatě jich samých. O ději se raději moc rozepisovat nebudu, jen věste, že když smícháte, teen midlinkovou operu s lost headway a říznete to filmem o mušketýrech máte zhruba něco jako základ.Všechny ty nesourodé složky jsou navíc zasazeny do prostředí, vysokých věží prosluněných promenád, které se navzájem pohybují.Vůbec vzhledem je film lehce idetifikovatelný mezi většinou anime konkurence a ať se vám bude líbit nebo ne určitě si ho zapamatujete. Film vychází ze seriálu, který jsem, ale bohužel neviděl a tak mi spousta postav příšla, že jsou ve filmu, aby přišly něco řekli a zase zmizely s tím, že se třeba ještě někdy na půl minuty ukážou.Navíc díky použité kresbě jsou si postavy dost podobné a dají se rozpoznat, až na ty hlavní , tak maximálně podle vlásů a oblečení.To ve spojení s dost komplikovaně pojatým dějem znamená ještě větší zmatek, navíc okořeněný o jakési meziscénky, které jen odvádějí pozornost a pro mě byly někdy trochu nevydýchatelné. Utena ukazuje, že nejlepší, když máte tu možnost,je jít stůj co stůj svou cestou.Máte pak možná dobrý film pro omezené publikum, ale aspoň oni na něj nikdy nezapomenou.Prostě osobní záležitost.

Skvělý film o svědomí, který se vyvarovává zbytečného klamání diváka neřešitelnými hádankami.Pomalé tempo na jednu stranu umocňuje pocit z psychického a fyzického rozkladu hlavní potavy, na tu druhou zejména kolem poloviny filmu se díky němu dostavuje trošku nuda , kterou zažene až gradace děje ke konci.Nebýt toho bylo by hodnocení stoprocentní, takhle je to 4 a 1/2.

Krásný a podmanivý film o lásce a vzpomínkách.Ze začátku poněkud zkratkovité a zmatené, ale nakonec do sebe všechno zapadne až s nevydanou lehkostí.Všechny ty krásné obrázky dokáží vyvolat skutečné emoce melancholie a smutku nad každou láskou o kterou jsme přišli a už ji nikdy nemůžeme získat zpět.