tvurce

Bezkonkurenčně nejpreciznější ztvárnění strachu z neznámého. Absence všudypřítomně nepřítomného vetřelce cirkuluje napříč filmem od prvních minut až po poslední sekvence. Málo který snímek způsobil v kinech tak nádherně "panické" vlny jako Vetřelec. Ještě dnes si mi vybaví naše malé kino narvané k prasknutí a rytmické úleky všech přítomných...co 3 minuty to sborový výkřik a těla diváků pod tlakem nějaké neviditelné síly vyzařující z plátna vystřelena z předklonu zpět do opěradel sedaček...tohle jsem pak už nikdy v kině nezažil a pochybuji, že kdy ještě zažiju. *****

Tehle film byl ZJEVENÍM mezi českými filmy na sklonku devadesátých let. A byl skutečně třeskutě opravdový. A sdělil nám jednu pravdu, že my všichni jsme jen otroky našich vlastních srdcí, která lapají po dechu v červených vlnách naší osamělosti.