Brkslav

Povedená komedie, postavená především na konverzačním humoru. V době prvního shlédnutí jsem komedii řadil níže, jako Veberova „předskokana“, o pět let mladšího Tais-toi (Drž hubu). Ale nyní již si nejsem tak jistý a s časem tenhle ukecaný film u mě nabývá na kvalitě.

Přesně pro tenhle typ filmu se v Polsku říká „to czeski film” nebo blbý jak „czeski film”.

Proboha ti magoři snad neviděli nikdy sníh!. Tak to dopadá, když film o sněhu a zimě natočí národ, který pod křídly golfského proudu, nezná dvojité výplně oken a zateplené domy, kde se vodovodní trubky domů vedou venkem a kde, když napadne 10 čísel sněhu kolabuje celá infrastruktura. Ve spojeni s protinožci, kde zima je taky sranda, pak vznikne komická představa o sněhové apokalypse. Než dočista zapomenu na tuhle kravinu, chtěl jsem se alespoň zmínit o tomto absurdním dramatu, popírající zákony nejen fyziky. 40 metrů prachového sněhu, po kterém je radost běhat, originální otevření domu pomoci plynu, pochod na sněžnicích a následný pochod bez sněžnic a závěrečnou bobovačku musíte vidět...

Po shlédnutí filmu jsem byl nadšený. Zpracováním, napínavým dějem, zápletkou, nezvyklým rozuzlením. Po přečtení předlohy nevím, co si o filmu myslet. Děj filmu je stejný, motivy postav (tedy především vraha) zcela odlišné. V Suskindově románu je Grenouille zrůda od začátku do konce, která se narodila a přežila z trucu, na zlost ostatním.Tykwer Grenouille vylíčil jako člověka, který nakonec dojde jakés takés reflexe, když nedokáže lásku přijímat a dávat a skončí se svou existencí. (srov. v románu je to proto, že nevoní sobě samému). Románový vrah nelituje jediné oběti, na popravišti ani neuroní slzu, nesnáší lidi, ty tupé ovce a chce, aby se alespoň jediný člověk nedal ošálit jeho parfémem a nenáviděl jej tak jako on nenávidí je. Filmový vrah se téměř sesype, a to ne z nenávisti, nýbrž z lítosti, nad první obětí, které ukradl vůni (tedy aspoň jako čichový vjem) a ke které nedokázal přistoupit „čelem“ a kterou nedokázal milovat. Vše je marné. Je pro mě záhadou jestli Tykwer své dílo znehodnotil nebo oproti předloze posunul o dva stupně výš. Je pro mě záhadou jestli Suskind svůj román mohl napsat v duchu filmu (pro mě je vyznění filmu příjatelnějěí) nebo zda Suskind chtěl jen strnule popisovat zrůdu bez nejmenší možnosti posunu či nápravy. Ale o předlohu tu vlastně nejde…