Badseeds

Jsem si jistá, že krásnější seriál jsem neviděla a nikdy neuvidím :-)

Na území žen jsem viděla kdysi (nesvědčí o tom pouze přítomnost „véčkových“ telefonů a pytlovitých džín ve filmu) a přesto mi dodnes rezonuje v hlavě. Nenápadná forma snímku unesla váhu poměrně komplexních témat jako je dospívání, umírání, neumírání; jak se přenášíme přes nepovedené vztahy, na základě čehož objevujeme něco o sobě a o životě. Zaujal mě půvab lehkosti stylu vyprávění a propracovanost postav. Pokud bych chtěla hrát roli ve filmu, byl by to charakter Cartera (i když postava babičky je taky můj velkej kůň.) Jen když si vzpomenu ty výborný dialogy... ,,Snažím se tě probrat. Svět je zatraceně obrovskej, nepřehlednej a chaotickej a nikdy takovej, jakej si představuješ. Je přirozený, že máš strach, ale nikdy nedopusť, aby ses kvůli němu chovala jako kretén…"

Za takový příběh a styl vyprávění by se nemusel stydět ani Hemingway.

Všimla jsem si, že Kristen Stewart si od proslulé Ságy začala vybírat zajímavé projekty (např. Sils Maria, 2014), od CAMP X-RAY jsem si toho ale tolik neslibovala. Jsem ráda, že jsem se (jako obvykle) mýlila. Film mě zasáhl přímo do srdce a už před polovinou bylo jasné, že to bude láska jako trám. Poutavá, zároveň ošemetná problematika se nerozplizla, hlavně díky perfektní atmosféře a příkladu přístupu jednotlivce, za což Americe hezky tleskám. P.S. : Někdo, kdo čte Harryho Pottera, přeci nemůže být Bad Guy...

Čím mě film dostal je především mistrně napsaný scénář - nedivím se, že se u nás Closer dočkalo divadelního zpracování. Z herecké "fantastic four" to pak byl hlavně Jude Law, který svým hereckým umem pomohl poodkrýt zcela novou dimenzi slabošství.

Smekám. Tomu říkám film o smyslu a víře. Hned má člověk o něco víc životní síly a odvahy.

Snímek, který by vyplnil mou prázdnotu, kdybych už do konce MFFKV neměla na výběr filmů šťastnou ruku. Emoce na plátně, kterým věříte; podpořené hloubkou příběhu (nemluvě o dobré hudbě; kameře) - to je pro mě na MFF nezbytným balíčkem, který je v tomto nenápadném dramatu obsažen. Znovu se taky potvrdilo zvláštní pravidlo, že filmy s židovskou tématikou mě na MFFKV zatím nezklamaly.

Absurdita s poetikou, taškařice s hloubkou, k tomu hrátky s noetikou a chlastací touhou. Nohavica s Plíhalem, Franta Černý s Colemanem - Zelenka je géniem.

Napadlo vás někdy jakou cestu má za sebou krabička od sirek? Proč si v kavárně někdo dává dvě kávy do dvou šálků, místo jedné? Nebo, že život nemá valnou cenu? Jarmusche tohle všechno napadlo přede mnou a postaral se mi tak o dokonalý filmový zážitek.

Film se zdánlivou zn. "obvyklý" je skutečně neuvěřitelnou jízdou, prošpikovanou špičkovými hereckými výkony ve všech věkových kategoriích, onanistickou kamerou, Sigur Ros, zralým scénářem, Elbow, Clivem trpícím v obilí, Clivem, jehož birthday parties a šikana je snem všech dětí; britskými sportovními bonmoty a témeř hmatatelnou tragikou. A to nízké hodnocení tady? Screw you CSFD - just say YES!