Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenze (34)

plakát

Pošetilost mocných (1971) 

Jeden z nejskvělejších filmů s Louis de Funesem vůbec se mi zalíbil hned od prvního okamžiku. Děj plyne a každá scénka má své kouzlo. U takovýchto starých francouzských snímků se opravdu nedá nic poznamenat, negativismu je tu opravdu poskrovnu, a hlavně i kdyby tu nějaký byl, tak by byl těmi kladnými momenty úplně zakryt. Louis de Funes perlí a sám by klidně mohl odehrát i celý film. Kdyby zde nebyl, tak by to nedosahovalo ani poloviny kvality, kterou takhle má. S výborně doplňující hudbou a skvělou režií dávám bezmála 95%, protože takovou klasu nějaké novodobé splodiny nemůžou nahradit!

plakát

O mé rodině a jiné zvířeně (2005) (TV film) 

Vcelku slušná podívaná, na kterou se můžete kouknout i opakovaně, jelikož místy vtipné, místy nostalgické pojetí původního příběhu vás uvrhne do jakéhosi mírného rozpoložení, z kterého se vám nechce. Skvělá Imelda Staunton, známá především z Harryho Pottera 5 a 7, Mattew Goode a Tamzin Merchant filmu hodně přidali, a tak není divu, že tuto pohodovou komedii s výbornou hudbou Nicholase Hoopera (také z Harryho Pottera) zařazuji na vysokou příčku a považuji za jeden z nejlepších snímků, který kdy byl podle knihy natočen. A pak krása Středozemního moře a Korfu vás přece uchvátí i v zimě, na podzim a na jaře, kdy byste se na onom ostrově opravdu chtěli ocitnout.

plakát

Muž z Acapulca (1973) 

Můj první film s Belmondem, který jsem kdy viděl, bylo Zvíře a Muž z Ria. Oba dva se mi velmi líbily, ale později jsem jeho ostatní filmy, vyjma Velkého šéfa, odvrhl. Pak jsem však narazil na tento zázračný snímek, který mě hned uvrhl do přesvědčení, že lepší parodii jsem ještě neviděl. Zpočátku bezchybného agenta vystřídal úplný lazar ("A co ten prst?!" "Zhnisal!" ) Co se týče herců, tak bez chyby, a to všichni. Jediným negativismem je fakt, že když se na tento film díváte opakovaně, tak vás za chvíli omrzí. Já se na něj osobně dívám třeba jednou za půl roku a líbí se mi pořád. A spolu se skvělou hudbou opravdu grandiózní Belmondo a fenomenální parodie vám přichystají zábavu na celý večer.

plakát

Indiana Jones a Poslední křížová výprava (1989) 

Rozhodování se mezi první a třetím dílem je velmi těžké. První díl má své kouzlo a větší tajuplnost týkající se archy, ale v Poslední křížové výpravě najdete větší vtipnost, příběh se odehrává ve více zemích a znovu se zde navíc objevují nacisti, jako Indyho největší nepřátelé. Navíc německý plukovník v jedničce byl takový neutrální, prostě jen velitel posádky, tady to byl Indyho osobní nepřítel na život a na smrt. I tak v tomto díle najdete jakýsi návrat k jedničce, archeolog zde znovu pátrá po náboženském artefaktu, navíc ho bravurně doplňuje Sean Connery. Co dodat? Přelomový snímek, atraktivní i po dvaceti letech, jakoby věnovaný Sametové revoluci, s hudbou, kterou poznáte hned po několika sekundách, měl trilogii zakončit. Jeden ze Spielbergovo nejlepších filmů, nejfenomenálnější ze série o archeologovi, prostě zůstává tím nejlepším, co kdy v historii kinematografie vzniklo!

plakát

Indiana Jones a Chrám zkázy (1984) 

Původně se mi tento díl série líbil nejméně, ale po určitém čase jsem se ujistil o opaku. První a třetí díl nepřekoná a i přes větší množství negativních prvků se mi Chrám zkázy líbí mnohem víc než poslední Království křišťálové lebky. Film sice částečně čerpá ze slávy předešlé archy, ale pořád v něm zůstal duch původního Indiany Jonese. Čtvrtý díl naproti tomu je už trochu unavený, i přes vcelku dobrou kondici Harrisona Forda. Tady si herec opravdu zahrál opravdového Indianu Jonese. Jako trochu větší negativum se může zdát temný děj první poloviny filmu, který završí vytrhnutí srdce. Ovšem druhá polovina tu první patřičně zpravila. Ale i tak je zde zastoupeno mnoho jiných vtipných scén, herecké obsazení znovu skvělé, Kate Capshaw hraje výborně, takže Steven Spielberg ve spolupráci s tradičně famózní hudbou Johna Williamse to tedy dokázal. I druhý díl slavého archeologa se nezapomenutelně zapsal do dějin dvacátého a dvacátéhoprvního století, který nic nemůže překonat!

plakát

Dobyvatelé ztracené archy (1981) 

Přelomový snímek, který historii kinematografie posunul o pořádný kus dopředu, zůstává atraktivní i po třiceti letech. Vždyť film s výborným filmovým štábem a hereckým obsazením jen těžko pohledáte. Příběh má spád, i přes jistou akci se zde místy nachází i emoce, jistá tajuplnost dodá filmu patřičné charisma. Samozřejmě, že někomu se snímek nelíbí a nenadchne ho, ale prostě jen z důvodu, který já a ostatní fanoušci Indiana Jonese nikdy nepochopíme. K tomu skvělá, s filmem nerozlučitelná hudba a scénář. Co se týče hereckého obsazení, tak Harrison Ford zde byl ve správnou chvíli a na správném místě. Mary se sice k Indymu hodila, ale osobně jsem měl raději obě blondýnky z dalších dílů. I přes tyto prvky je první díl snad nejlepší, možná trojka ho převyšuje o malý kousek, ale ostatní dva stojí až daleko za ním. Prostě klasa, kterou žádné trapně směšné parodie a napodobeniny, jako Flynn Carsen nebo Jack Hunter nikdy nemůžou překonat!

plakát

Páni kluci (1975) 

Hodně jsem tento film viděl v minulých letech, ale před časem jsem si ho znovu připomněl. Líbil se mi zhruba stejně, ale zjistil jsem, že mě na něm moc neuchvacují scény s dětmi, ale vynikající výkony spíše vedlejších herců, jako Jiřího Lábuse, Josefa Somra a Petra Nárožného. Spolu s Ivou Janžurovou tvoří nezapomenutelný tým, bez kterého by mě film moc nebavil. I když se na něj po letech dívám trochu jinak než dříve, jeden čas jsem Pány kluky hodně odsuzoval, tak pro mě zůstávají jedním z vůbec nejlepších českých filmů.

plakát

Fantomas se zlobí (1965) 

Fantomas se zlobí převýšil svou vtipností dokonce i jedničku. Louis de Funes je zde o málo víc, tajuplnost jedničky se trochu snížila, vtipů zde neubylo, spíše naopak a celkově je dvojka v mém případě oblíbenější než jednička. Knižní předloha je samozžejmě o hodně jiná, skoro se s filmem ani nemůže srovnávat, ale myslím si, že kdyby Fantomas vůbec nevznikl, tak by celá jedna generace a snad i ještě několik dalších přišlo o jeden ze svých nejoblíbenějších filmů. Jeden z mínusů dvojky naproti jedničce jsou trochu nudnější scény, které v jedničce moc zastoupeny nebyly (např. rozhovor Fantomase s Helenou na panorama Říma), ale zároveň tyto nudnější scény zastínily skvělé okamžiky, kdy se kombinuje sci-fi a komedie s menší akcí (např. létající auto). Konec jako vždy vás navnadí na další díl, který však v tomto případě je asi nejhorší z celé série. Ale tomuto dávám 90%, jelikož jinou francouzskou starší komedii byste těžko pohledali.

plakát

Fantomas (1964) 

Jeden z přelomových filmů celé historie kinematografie jsem neodsoudil nikdy. Ani když jsem jej viděl poprvé, ani na základní škole, ani v současnosti. Fantomas se rázem stal komedií, která je u mne zapsaná s pěti hvězdičkami. Nejen, že zde exceluje Louis de Funes, Fantomase samého stvárnil Jean Marais, ale zároveň děj samotný má spád, je v něm obsaženo vše, co by v komedii s místy dobrodružným dějem nemělo chybět, a také se u něj nenudíte ani po opakovaném shlédnutí. Co se týče výše zmíněných hlavních herců, tak Louis de Funes hraje opravdu bezchybně. Většina jeho filmů je dobrých, ale Fantomas je myslím nejlepší. Jeho nezapomenutelné grimasy doplňuje navíc Jean Marais, který filmu také hodně přidal. V dnešní době asi ne, ale když Fantomas běžel v komunistických kinech, tak si lidi museli Fandora představovat jako akčího hrdinu. Když všechno shrnu dohromady s nezapomenutelnou hudbou, tak Fantomasovi dávám bezmála 85%.

plakát

Pán prstenů: Návrat krále (2003) 

Poslední díl trilogie je opravdu jakýmsi vyvrcholením. Nejen, že Frodo stojí u bran Mordoru a záhy i na Hoře osudu, ale také velká bitva je plna něčeho nového. Třetí díl je také nejtemnější a nejdrastičtější. Pořád v něm však zbývá původní kouzlo. Ten, kdo má rád akční rychlovky tento snímek ohodnotí nejlépe, ale naopak, kdo má rád nostalgii, tak si vybere spíš Společenstvo. Čtyřhodinová nesetříhaná verze má v sobě na první pohled nejdůležitější scény, např. Sarumanova smrt nebo zřícené město mrtvých, proto se na ni dívám nejraději. Jak jsem už ale řekl, je čtyřhodinová. Co se týče hereckého obsazení, tak se nezměnilo, Denethor byl spíše přínosem, styl stále stejný, vše co bylo v knize podstatné, se zde objevilo také. Co se týče několika konců, tak buďme rádi, že se zde vynechala menší bitka v Kraji na konci knihy. Ale je pravda, že film mohl skončit západem slunce a ne návratem do hobití nory. Emocionálním záběrům věvodí Frodova závislost na Prstenu a hádka se Samem. Hora osudu a celý Mordor je více než opravdovým a Minas Morgul se může rovnat hororu. Film se vším všudy, stále výbornou hudbou, skvělým propracováním a jedním z nejlepších režisérů všech dob, se tedy definitivně zapsal k nejvýznamnějším filmům světové kinematografie a ovlivnil celou řadu diváků, sledující nejen fantasy, ale i jiné žánry filmového světa. Proto mu dávám také neuvěřitelných 100%. Nevím který z dílů se mi nejvíc líbil, ale každý mi přinesl něco. Jednička své kouzlo a nostalgii, dvojka očekávání a napjetí a trojka akci a temnost všeho druhu. Proto se Pán prstenů umístil se všemi svými díly na špici mých oblíbených filmů.