DorianGreene

Pro mě nejlepší koncert Queen. I díky nostalgickým vzpomínkám, kdy jsem jako malý kluk běhal doma před videem a předváděl Briana a Mercuryho. Ten je tu v mnohem lepší pěvecké formě než třeba na Live At Wembley. Na svou dobu je to skvěle natočené a není tam jediné muzikantské zaváhání. Naprosto TOP!!!

Jeden z nejlepších dokumentů, jaký jsem kdy viděl. Pomohl tomu odstup. Kromě pravidelného mrazení v zádech se o mě v závěru pokoušely i slzy.

Po dlouhé době konečně zase poctivá filmařina, originální příběh a zajímavé prostředí. Druhá půlka je sice trochu natahovaná, ale konec to vyváží.

Nekonečný příběh je symbolem mého dětství a vstupní bránou do světa fantasy. Nikdo už ho nikdy nepřekonal. Scéna s Artexem v močálech je jedna z nejsilnějších, co znám, a i dnes se mi u ní hrnou slzy do očí.

Navzdory vesměs zklamaným komentářům mě nový Scottův film nadchl. Atmosféry a hutnosti prvního Vetřelce nedosahuje, ale jako prequel je famózní.

Nejlepší film Briana De Palmy, který vás svým originálním pohledem na gangstera jménem Carlito Brigante donutí, abyste tomuto bývalému heroinovému králi během filmu stále víc fandili. Nejvíc na mě zapůsobila finta s vyzrazením konce hned v úvodu snímku. I když celou dobu tušíte, jak to dopadne, stejně v závěrečných patnácti minutách strnule sedíte a doufáte, že to Carlito stihne...

---ZAJÍMAVOST--- Černý královský pudl, který se objeví ve dvou scénách, pochází z Čech a jmenuje se Arsiero. --- Hodnocení po druhém zhlédnutí: Hanebný pancharty dosazuji do žebříčku svých deseti nejoblíbenějších filmů, kde vytlačují Pulp Fiction. Víc snad netřeba dodávat...

Zapomeňte na Pelíšky, Báječná léta pod psa nebo seriál Vyprávěj. Tohle je realistický obraz života mládeže v období normalizačního marasmu. V období, kdy na prvním místě hodnotového žebříčku revoltující mládeže byla rocková hudba a pak až různé fotbálky, kroužky atd. Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem si zvykl na čtveřici mladých protagonistů, zvlášť hlas vypravěče mi trochu lezl na nervy, ale časem jsem si je oblíbil. Ve snímku jsem nalezl vše, co k atmosféře sedmdesátých let v Československu patří - rockové vinyly z burz, popíjení lahváčů za městem, pozůstatky květinové nálady, vzdor vůči všem autoritám, arogance moci... Jako Budějčáka mě zvlášť "potěšila" scéna brutálního zásahu proti máničkám na Rudolfově u Budějovic v roce 1974. Bez zbytečného patosu a detailního vykreslení dokázala navodit děsivou atmosféru tamějšího masakru, který vešel do dějin a stal se prvním článkem v lavině zásahů proti kapele Plastic People of the Universe, které vyvrcholily procesem v roce 1976. Ten významně přispěl ke vzniku Charty 77. Zkrátka: Občanský průkaz je pro mě zatím nejlepší filmový počin pokoušející se vykreslit každodenní život v normalizaci. "Black Sabbath, vole!"

Župan, trepky, zbytky Bílého medvěda na vousech, Creedence Clearwater Revival a Captain Beefheart ve sluchátkách, joint ve vaně, klábosení s přáteli u bowlingu, nezaměstnanost jako zaměstnání. Seznamte se. Jeff Dude Lebowski, jedna z nejoriginálnějších postav světové kinematografie. Zároveň jedna z nejlínějších. Dude je jakýmsi klonem Oblomova, Ignacia O´Reillyho ze Spolčení hlupců a hippíkem, který najel na vlnu šedesátých let a nehodlá z ní sjíždět. Vede pohodový život v Los Angeles, jehož monotónnost mu oživují bowlingové turnaje, výstřelky kamaráda Waltera "Víš, co je Vietnam" Sobchaka a neustále se o slovo hlásícího plachého Donnyho. Jakmile Dudovi však vymahači dluhů shodou několika záměn pomočí koberec, rozhodne se na toto narušení svého soukromí zareagovat po svém a s pomocí Waltera Sobchaka zjednat nápravu. Prostě "tuto agresi nelze trpět", opakuje jmenovci, milionáři Lebowskému, podobně jako prezident Bush starší používal tuto větu při konfliktu s Irákem, okupujícím Kuvajt. Právě v této době se kolotoč náhod a neuvěřitelných situací v Dudově životě odehrává. Bratři Coenové využívají v Big Lebowskim podobně výrazové prostředky, metody, střihy, kamerové jízdy a dějové zvraty, jaké známe z jejich předchozích snímků, především z Farga. V tomto filmu však dovedli k dokonalosti vyvážený princip napětí mezi absurdností situace a její přesností filmového ztvárnění. Spolu s několika surrealistickými vsuvkamu v podobě krátkých snímků uvnitř filmu, perfektními výkony všech herců a dokonale atmosféru dotvářejícím soundtrackem je Big Lebowski nejoriginálnější komedií posledních dvaceti let.

Pokud se podíváte na Čokoládu mimo vánoční svátky, určitě si připravte do zásoby kvalitní hořkou pochoutku a trochu chilli. Tak mocný smyslový vjem tento příjemný snímek vyvolává. A nejenom ten. Nevtíravým způsobem přibližuje, jak je těžké odolat pokušením, ať už smyslovým či rozumovým, jak dokáže "severní vítr" v podobě majitelky čokoládovny provětrat zatuchlé a pruderní kouty jednoho maloměstečka, napravit několik lidských vztahů i křivd. Film Čokoláda, který se v lecčems velice podobá československému snímku Až přijde kocour, si rozhodně v budoucnu zopakuji. Nebudu však mít na stole vánoční cukroví jako poprvé, ale kvalitní horkou čokoládu v hrnku se špetkou chilli...