pantarhei5

Nelze brát jako klasický film, nelze porovnávat s něčím jiným. Jednou takhle u snídaně vyprávěl Buñuel Dalimu sen a nápad byl na světě. Vznikl absolutně alogický, snový snímek, postrádající jakoukoliv prostorovou i časovou kontinuitu, na který lze pohlížet jako na výtvarné umění v pohybu a ruku na srdce, komu by se to povedlo lépe? Toto je skvostný vrchol surrealismu kombinovaný s velmi dobrým střihem ( berme v potaz, že Andaluský pes vznikl před více než 80 lety). Jen si říkám, jak by asi diagnostikoval Buñuela Freud, kdyby se pokusil analyzovat jeho sny:)...

Důkaz toho, že inspirace klasikou je sázka na jistotu (velmi povedená paralela s románek Zločin a trest), důkaz toho, že jen Allen dokáže tak dokonale umocnit děj hudbou ( Enrico Caruso evidentně v 19. století předpověděl tento film a složil hudbu na míru), důkaz , že Scarlett je nejsmyslnější a nejcharismatičtější ženská planety, důkaz, jak ohromná část života závisí na štěstí. Prostě a jednoduše, toto je důkaz, že Woody je prostě jen jeden...

Největší filmové zklamání. Absolutně nepochopím tak vysoké hodnocení. První polovinu filmu, kde pozorujeme psychopata, jehož "vtípky" rozhodně nejsou vtipné, nýbrž nechutné trapné, jsem polemizovala s myšlenkou, že se jedná o parodii na tak významný snímek. Uznávám, že myšlenka konfrontace dětské naivity s realitou je více než zajímavá, ale... Opravdu to musí být podáno tímto způsobem? A opravdu nikdy nepochopím závěr, kdy si synáček s maminkou vesele jedou tankem a pozapomenou, že jim právě umřel tatínek. Pro mne výsměch tradičních hodnot a války. Myslela jsem, že chápu nadsázku, ale evidentně ne... Nebo netuším, kde se stala chyba.