Recenze (1 470)
Tucet špinavců (1967)
Ty přípravy a výcvik trvají podle mě moc dlouho. Vždyť samotná mise začíná až po zhruba 100 minutách. Dále mně zde vadilo, jak je vykreslena německá armáda - jako parta naprosto neschopných hňupů, kteří si sami nabíhají vstříc nepřátelským kulkám.
Zloděj (1967)
Předně si myslím, že film je příliš dlouhý, prospělo by mu sestříhání. Dále mně vadilo, že za celou dobu nezazní žádná melodie, žádný hudební podkres. No a děj - děj vlastně žádný není. Belmondo stále krade a krade a krade a krade...
Velký flám (1966)
Spíš VELKÁ NUDA! Jsem už opravdu alergický na to, když se z německých fašistů dělají naprostí idioti, kteří by nadokázali vypátrat ani otvor ve vlastní prdeli. Když k tomu přičtu absenci humorných scén (tedy scén, kterým bych se od srdce zasmál), a navíc tu nesnesitelně natahovanou stopáž, vyjde mně z toho velké zklamání a frustrace.
Muž z Hongkongu (1965)
Jak vidím ze zdejších hodnocení, někomu stačí ke spokojenosti málo. Nechápu, jak někdo může dát plný počet hvězdiček něčemu, co vlastně nemá žádnou nosnou kostru, o scénáři radši ani nemluvit. Myslím si, že kdyby ve filmu nehrál Belmondo, nikdo by o něj ani nezavadil. Ten se sice snaží jak může, provádí ztřeštěné kousky, ale to nijak nepomáhá odvést pozornost od odfláknutého scénáře, který vlastně předepisuje jediné - utíkat. Nedivil bych se, kdyby totéž učinili i někteří filmoví fanoušci od svých obrazovek.
Smolař (1965)
Vydržet se to dá, ale na žádné famfáry to není. Funes - tentokrát jako hajzlík, je zde zastíněn prosťáčkem Bourvilem, kterého využije k pašování heroinu a zlata do Itálie. Na téhle zápletce je postaven celý film, kterému by prospěla kratší stopáž.
Šaráda (1963)
Nemůžu si pomoct, zub času hlodá a mě tyhle filmy pro pamětníky moc neberou. I když musím připustit, že dialogy byly na svou dobu dobře napsané a celkem i vtipné, akční část - honička v matru, taky nebyla k zahození, ale jako celek to postrádá dravost, napětí, akčnost...
Děla z Navarone (1961)
Proč má mnoho režisérů potřebu vykreslovat německou armádu jako spolek naprostých tupců? To, jak snadno se naši hrdinové dostávají ze zajetí je do očí bijící. Zkrácení filmu o hodinu by mu asi také prospělo. Jinak, na svou dobu, dobrý průměr.
Pozor, banditi! (1951)
Prezentováno jako "válečné drama", ve skutečnosti to sklouzává (samozřejmě nechtěně) do parodie na válečné snímky. To hlavně vinou hrozného scénáře a debilních dialogů. Polovina filmu jsou jen samé kecy, kdy se vlastně ani jednou nevystřelí. V druhé polovině se děj filmu přesune z hor do města, kde se začne bojovat o jakousi továrnu. Dřív, než dojde k nějakému vyústění, objeví se nápis konec. Nezbylo mně, než nevěřícně kroutit hlavou. Tak tohle už nikdy víc.
Provaz (1948)
Uzemnilo mě, když jsem se na obalu dočetl, že se jedná o "akcí nabitý thriller", když se v podstatě jedná o divadelní hru s cca sedmi herci, odehrávající se v jednom pokoji. Neumím si představit, jak by film prezentovali v případě, že by se některý z herců začal třeba šťourat v nose. To by pak byl už přinejmenším !ultra akční thriller".
Sabotér (1942)
Chtěl jsem jít s hodnocením ještě níž, ale závěr na soše Svobody nebyl špatný.