Denaira

Spousta lidí se určitě nachytá na to, že je to taneční film - a ano, flamenco a tanec, který hranice "pouhého" flamenca přesahuje, jsou tu alfou a omegou, jenže tanec je úplně totéž co herectví, a to totiž prostředek k vyjádření příběhu a emocí. Atmosféra je tu skutečně magická, takže i když jsem film původně mínila přeskákat - málo času a jedna doporučená scéna - nakonec jsem ho viděla od začátku do konce a se mnou celá rodina. Saura a Gades naprosto mistrovsky zacházejí s pohybem a se zvukem, což ale může vadit lidem zvyklým na upovídané konverzační komedie a sitcomy a přec jen jednodušší akční filmy. Neřekla bych tedy, že je to film pro každého, ale kdo ocení neotřelá díla, která ovšem nekřičí "experimentální film", toho může uchvátit magnetičnost, netriková vizuálnost nebo například úžasná zvuková sekvence, kdy se ozývají pouze podpatky bot.

Nemůžu tvrdit, že film nemá žádnou chybu, koneckonců nejedná se o "divný, nezávislý film", ani o oskarovou výpravnou podívanou, ale zvlášť po shlédnutí v půvdoní verzi a navíc po sledování bonusů na DVD (ano, i televizní film může vyjít na skromném, ale stále dobrém DVD) musím říct, že kdyby bylo víc takových filmů, bylo by i víc lidí vstávajících od televize/kinoplátna s dobrou náladou. Film pro mě sršel nadšením, hravostí a bylo vidět, že všichni zůčastnění si ho užili a nebrali to jen jako přivýdělek (ono se na tom asi ani moc nepřivydělalo, že). Chápu, že jsou tu ty nešvary typu zvláštní střih a někdy nedodělané triky a dlouhatanánský příběh a podobně, ale já to beru podobně jako jídlo - když Vás to doopravdy strhne, nezajímáte se už tolik, z jakýchže přesně ingrediencí to bylo stvořeno.