Lynette

Scenáristu Michaela B. Druxmana našel před mnoha lety hollywoodský producent právě tohoto filmu Roger Corman. Díky němu pracoval scenárista pro Hollywood i dvacet let po uvedení filmu.

V připravovaném pokračování scenáristy Michaela B. Druxmana už není hlavní ženská postava Rebeccy (Kelly Preston), ale jen hlavní indiánská mužská postava čejena Sokola (Pato Hoffman).

Ač byl tento film určený rovnou do videopůjčoven a pro kabelová televizní vysílání, byl mezi lidmi tak populární, že si žádali jeho pokračování. A tak scenárista Michael B. Druxman vzal svůj skript nazvaný "Sarah Golden Hair" s obdobným příběhem, ve kterém mírně přepracoval děj a přepsal i některé postavy, a předal jej hollywoodským tvůrcům jako další pokračování tohoto filmu, avšak ti tento scénář zamítli. O pár let déle mu zavolal producent Roger Corman s požadavkem na sepsání nového scénáře na další pokračování Čejenského bojovníka. Michael B. Druxman napsal tedy dvě různé verze scénáře k dalšímu pokračování tohoto filmu, dokonce vydané knižně počátkem roku 2012 pod názvy "Hawk" a "Soars Life a Hawk". Další díl Čejenského bojovníka se měl natáčet v Kanadě jako velkorozpočtový snímek, avšak přišly problémy s kanadským financováním.

Natáčelo se v kalifornském Simi Valley v USA asi kilometr od místa, kde je Reaganova prezidentská knihovna. Filmový příběh se odehrával sice na odlehlém místě, kde nebyl přístup k civilizaci, ve skutečnosti však filmaři natáčeli hned nedaleko města, a tak museli stavět kamery tak, aby nebyly vidět telefonní sloupy.

Scénárista Michael B. Druxman nechal znovu přetočit scénu, kde Rebecca (Kelly Preston) jí venku před obchodní stanicí na velkých pláních s ostatními Čejeny. Režisér totiž scénu původně nesprávně pojal jako vánoční hody, v průběhu kterých se zmiňoval i Ježíš Kristus, což se velmi nelíbilo scenáristovi, kterému tato situace přišla naprosto absurdní i vzhledem k prostředí, ve kterém se film natáčel.

V původním scénáři neexistují žádné náznaky sexuálního vztahu mezi Rebeccou (Kelly Preston) a čejenským bojovníkem Sokolem (Pato Hoffmann). Ve skriptu spolu tyto dvě postavy nešli spát. Režisér Mark Griffiths však řekl: "Musíme mít sex," ale scenárista Michael B. Druxman ostře nesouhlasil a podotkl, že k daným okolnostem tyto dvě postavy mohou mít mezi sebou max. platonický nebo přátelský vztah k vzhledem ke krátké době, kterou se znají, a k okolnostem, které prožili.

Herec Dan Haggerty, ve filmu Barkley, prý řekl v žertu po přečtení scénáře scenáristovi Michaelu B. Druxmanovi památnou větu: "Ty hajzle, to je jediný film, ve kterém jsem byl kdy zabit!".

Herec Dan Haggerty, ve filmu Barkley, prý řekl v žertu po přečtení scénáře scenáristovi Michaelu B. Druxmanovi památnou větu: "Ty hajzle, to je jediný film, ve kterém jsem byl kdy zabit!".

Kelly Preston, ve filmu Rebecca Carver, si málem zahrála se svým skutečným manželem Johnem Travoltou, kterému byla nabídnuta role jejího manžela, která čítala cca čtyři natáčecí dny, jenomže v té době Travoltova sláva prudce stoupala a čekalo se navíc na premiéru filmu Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994), v němž Travolta zazářil, a tak jeho agent požadoval pro jeho osobu velmi vysoký honorář, který činil 100 000 amerických dolarů za jeden natáčecí den a top účtování. To ale nebylo možné, neboť tento film byl nízkorozpočtový a producenti měli k dispozici pouhých třičtvrtěmilionu amerických dolarů na realizaci celého filmu. Nakonec roli po Johnu Travoltovi převzal herec Charles Edwin Powell. Stejný problém měli s obsazením role ovdovělého pana Barkleyho. Původně si ho měl zahrát herec Robert Duvall, ale protože chtěl příliš mnoho peněz, jeho roli si nakonec zahrál herec Dan Haggerty.

Výkonný producent Roger Corman specializující se především na nízkorozpočtové filmy původně nechtěl, aby hlavní postava v tomto příběhu byla žena (ve filmech, které produkoval, byly hlavními postavami vždy mladí muži). Nakonec ho však scenárista Michael B. Druxman přemluvil, jelikož v jeho scénáři byla hlavní postavou žena.

Scenárista filmu Michael B. Druxman nosil v hlavě koncepci tohoto příběhu již 17 dlouhých let před jeho samotným vznikem. Jenomže v té době už nebyly populární westerny, a tak se sepsáním scénáře otálel. To se změnilo až po velkém celosvětovém úspěchu filmu Tanec s vlky  (1990), díky kterému začal být o westerny v Hollywoodu opět zájem. Teprve pak se rozhodl napsat scénář k tomuto filmu.

Roku 2008 se odmítl zúčastnit dalšího natáčení 3. série skotský herec Hans Matheson, který hrál ve druhé sérii skutečnou historickou postavu arcibiskupa Thomase Cranmera z Canterbury.

Ač byl tento projekt natočen za velmi skromných podmínek, byl natolik mimořádně introspektivní a dojemný, že na některých projekcích lidé v publiku dokonce plakali.

Herečka Mary Kay Place, ve filmu Madame Celeste, natočila svou roli za jeden jediný den.

Valerie Red-Horse se inspirovala vlastními problémy a překážkami během získávání finančních prostředků pro tento svůj film a tyto své negativní zkušenosti zakomponovala do svého filmového příběhu. Navíc přiznala, že se taktéž setkávala s typickým odmítavým postojem ze strany bílých úředníků vůči ní kvůli jejímu indiánskému původu.

Film natočila společnost Red-Horse Native Productions, Inc. herečky, scenáristky, producentky a režisérky Valerie Red-Horse. Tato společnost se nespecializuje jen na filmovou a televizní produkci, ale taktéž na indiánskou bylinnou péči o pleť a produkty pro péči o vlasy.

Tento film je prvním filmem v historii zaměřující se na život domorodých Američanů (indiánů) v Americe mimo rezervaci a je považován za mezníkový počin ve filmovém průmyslu.

Scenáristka Candace Lee si pochvalovala spolupráci s hereckým obsazením, zejména s herci Samanthou Barks, Hansem Mathesonem a Susan Boyle.

Filmová adaptace odehrávající se roku 1890 v jedné malé anglické vesnici vznikla na motivy stejnojmenného románu spisovatele Maxe Lucada, tento román byl publikován roku 2006. Scénáristé přiznali, že bylo velmi těžké vybrat ze všech románových charakterů pár postav, protože v knize bylo velmi mnoho zajímavých charakterů a oni museli výběr zúžit jen na několik, a to navíc tak, aby nenarušili dějovou linku a poselství příběhu.

Malá obec Biddestone v anglickém severním Wiltshiru byla přetransformována v únoru a březnu roku 2013 na filmovou vesničku jménem Gladbury ve vzhledu z konce 19. století. Rovněž převážná část obyvatelstva z této obce se zúčastnila aktivně natáčení jako kompars. Několik dní předtím se natáčelo v Tewkesbury rovněž v anglickém Wiltshiru. Filmovalo se také v Jurby v Island Studios na Isle of Man rovněž spadajícím pod Velkou Británii.