Swallowdale

Swallowdale


2 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2
    • 11.2.2017  11:32
    Válečná generace (TV film) (2013)
    ***

    Film vzbudil obrovskou nevoli v Polsku a Rusku, a nedá mi si nerýpnout, že to nedokazuje nic jiného, než že míra sebereflexe je u Němců zdaleka nejvyšší, a jinde téměř nulová. Jako ano, chápu ještě trošku Poláky, protože vojáci Armie Krajowe jsou zde vylíčeni jako děsiví antisemiti, jenže. Antisemitismus byl v Polsku silně přítomný už před válkou a ještě hůře se projevil po válce, stačí si najít např. masakr v Kielcích. Vojáci AK zde navíc jen antisemitisticky kecají, nic konkrétního nespáchají. Ale chápu, že na AK se prostě nešahá v dnešním Polsku, byli to hrdinové a tečka. Mnohem více nepochopitelnější mi přijde nevole, kterou film vzbudil v Rusku. Že prý závěrečná scéna z lazaretu, kdy sovětští vojáci postřílejí raněné a znásilní německou sestřičku má znevažovat zločiny Wehrmachtu? Jako by jich nebylo ve filmu ukázáno dost... Ne, "ideologicky" s tím nemám problém. Není pro mě nijak těžké si uvědomit, že i německá strana měla své oběti, a že jich kurva nebylo málo! Film nijak nezastírá všechny hrůzné prvky režimu, a navíc mě potěšil závěr filmu, kdy je ukázáno, že v novém poválečném režimu (zde západoněmeckém) se dovedli uchytit i nejhorší nacistické kreatury. Takže "střílení do vlastních řad" film předvedl dost... Teď ovšem začnu vytýkat. U tak náročného díla bych asi ledas co odpustil, ale když je nějaká nelogičnost co 5 minut, už to prostě bije do očí. Není prostě možné, aby byl německý lazaret v městě Ostrołęka (severovýchodně od Warszawy) vyklízen až poté, co se spojenečtí vojáci setkají u Torgau na Labi na samém sklonku války. Není možné, aby Friedhelm bojoval proti sovětským vojákům tři dny před kapitulací Německa na Šumavě. Není možné, aby dva účastníci transportu vyskočili z vlaku mezi Gliwicemi a Osvětimí, aby je nechytili vojáci, když už po nich v lese stříleli, a aby tvrdili, že jdou směrem do Německa a ocitli se v Lubelském kraji na východě Polska. Není také možné, aby polští partyzáni v Lubelském kraji operovali v horském lese, bo tam hory nejsou. A dále je opravdu nepravděpodobné, že by si inteligentní Friedhelm neuvědomil, že když uteče ze sovětského obležení tak, že si oblékne sovětskou uniformu, že ho pak pravděpodobně Němci picnou, když se k nim bude chtít vrátit. Co se týče pětice hlavních postav. Pominu-li to, jak nepravděpodobně se tyto postavy setkávají, jako když by celá východní fronta byla v jediném lese, jsou vypracovány a propracovány cekem dobře. Jako asi by se dalo vytknout, že jsou všechny tak málo nakažené nacismem, kamarádí se s Židem a při první příležitosti začnou o vítězství Německa pochybovat, pokud v něj vůbec kdy věřili. To je řekněme dost přitažené za vlasy, no ale budiž. Nejzajímavější je rozhodně bratrská dvojice Wilhelm a Friedhelm jako důkaz toho, že válka nás všechny změní k nepoznání. Z inteligentního a citlivého Friedhelma se stane stroj na zabíjení, cílevědomý a sebevědomý Wilhelm naopak skončí jako dezertér v trestném oddíle. Příběh Žida Viktora je opravdu strašně přitažený za vlasy, ale grády mu nechybí. Postava sestřičky Charly je trošku nedokreslená. Chybí u ní důvody, proč ona přestala nacistické propagandě věřit, zvláště, když ona jí věřila ze všech pěti nejvíce. A Greta? Její chvilkové opojení z role slavné zpěvačky dojde ke krutému vystřízlivění...

    • 11.2.2017  11:26

    Dvouhodinový kolotoč násilí, na který opravdu není veselý pohled. Alžírská válka za nezávislost probíhala v letech 1954-1962 a byla to jedna z nejbrutálnějších koloniálních válek, o život při ní přišlo zhruba 600 000 lidí: 150 000 příslušníků FLN (Fronta národního osvobození), 25 000 francouzských vojáků a dále 100 000 Harkiů (Alžířanů, sloužících ve francouzské armádě), počet zabitých alžírských civilistů se odhaduje na 300 000, počet evropských zabitých civilistů na 10 000. Film je takořka dokumentární. Nenabízí nám nějaký zásadněji rozpracovaný životní příběh jednotlivých postav, ale od začátku až do konce ukazuje brutální svět guerillové války. Střelbu alžírských povstalců do policistů a vojáků, několik bombových útoků na evropské civilisty, nevybíravé nájezdy Francouzů do arabské čtvrti, i mučení alžírských zajatců francouzskou armádou. Ve filmu není jediná postava, která by se nesmyslné vraždění snažila zastavit. Na násilí odpovídají obě strany ještě větším násilím. Zajímavá a děsivá je scéna bombového útoku na dostihovém stadionu, kdy přeživší evropané začnou lynčovat malého alžírského chlapce... Hlavní devízou filmu je autenticita záběrů, celý film byl natočen v Alžíru, v širokých bulvárech evropské čtvrti i křivolakých uličkách Kasby (citadely) jen 4 roky po skončení války. Hlavní nevýhodou je již zmíněná nedostatečná charakteristika postav a zejména otázka jazyka. Miluju italštinu, ale když se spolu Francouzi a Arabové baví italsky, působí to fakt divně. Na druhou stranu, to že film natočili Italové je asi dobře, Francouz by to takhle otevřeně v té době určitě nedokázal. To, že si film ke francouzské koloniální politice nebere žádné servítky se projevilo na tom, že byl ve Francii 5 let zakázán...

    • 27.10.2016  02:02
    Hedi (2016)
    ****

    O Tunisku je známo, že je to široko daleko nejliberálnější a nejpokrokovější země a z tohoto filmu to sálá z každého momentu. Hlavní hrdina se ocitne na rozcestí. Bude nadále žít život, který mu určuje jeho matka a starší bratr, anebo se vzepře, a učiní důležitá životní rozhodnutí sám za sebe? Milovníci alegoriií v tom jistě musí vidět paralelu s celou tuniskou společností. Bude země lpět na konzervativních tradicích anebo půjde cestou větší liberálnosti? 90%

    • 26.10.2016  22:00

    Milujete-li tuhle legendární švédskou čtyřku, musíte to vidět! Máte-li k nim vlažnější či přímo záporný vztah, bude to pro vás ztráta času. Příběh filmu je velice slaboduchý, ale originální záběry z koncertů australského turné v roce 1977 jsou úžasné. Jedinou vadou je pro mě to, že ve filmu nezazní moje nejoblíbenější pecka, bo se narodila až o dva roky později. Ale peckami jako "Dancing Queen", "S.O.S.","Eagle", "I'm a Marionette" nebo "The Name of the Game" taky nikdy nepohrdnu a vidět je v živém provedení je prostě bezvadný... Za mě 100%.

    • 24.10.2016  00:20
    24 týdnů (2016)
    *****

    Hroznej odšťavňovač tenhle film. Ze začátku jsem se přitom několikrát i od plic zasmál, postavy sršely humorem a optimismem. Postupně se ale propadaly do zoufalství a ten závěr byl fakt vyhrocenej. 95 %

    • 24.10.2016  00:07

    Mistrně natočený snímek, vystihující bezvýchodnost, bezradnost a sklíčenost lidí tísnících se v utajení v bytě nad dílnou jednoho amsterdamského domu. Anne je dospívající dívka, která snáší situaci ze všech obyvatel skrýše nejhůře. Celkem logicky, neboť chce poznávat svět kolem sebe a rozvíjet se a místo toho se dusí v nekonečných sporech s paní Van Daan, svojí matkou a nakonec i svým otcem. Tyto výbušné scény střídají Anniny vnitřní monology (knihu jsem nečetl, ale předpokládám, že to budou pasáže z Deníku), při kterých se člověk musí podivit, jakou inteligenci tato nešťastná dívka na svých 13 až 15 let má. Několik napínavých scén je věnováno situacím, kdy odhalení obyvatel skrýše bylo na spadnutí. Nejsilnější scéna zobrazuje jak obyvatelé přežívají spojenecké bombardování Amsterdamu. Několik scén je naopak plných naděje, ať už jsou to oslavy kapitulace Itálie v záři 1943 a zejména pak nadšení z vylodění Spojenců v Normandii. Vše ale směřuje k neodvratnému konci, a ač člověk ví, jak to dopadne po celou dobu, na konci nejde nebrečet. Nebrečet nad zbytečně zmařeným životem jedné inteligentní dívky a tisícům dalších, jí podobných, bezejmenných... 95%

    • 22.10.2016  11:19
    Vlaštovka (2016)
    *****

    Hlavní devízou filmu jsou autentické reálie, nádherná kurdistánská příroda (ty záběry vám úplně zboří stereotypy o tom, že je to jen vyprahlá poušť), krásná citadela v Arbílu i vyobrazení některých aspektů života v současném Kurdistánu: na jednu stranu relativní svoboda, na druhou stranu časté teroristické útoky a všudypřítomné vojenské hlídky. Značná nedůvěra mezi lidmi rozjitřená od pádu Saddáma tím, že nová kurdská vláda slíbila amnestii všem kurdským "zrádcům", přisluhovačům Saddámova režimu. Vlastní děj filmu sestává převážně z "road movie", která je možná poněkud zdlouhavá, ale zato závěr má grády a pořádně divákem zatřese... 90%

    • 11.10.2016  02:10
    Psycho (1960)
    ****

    Kamarád mě přinutil koukat na horor, což je asi můj nejneoblíbenější žánr. Nutno ovšem říct, že tahle klasika splňuje z dnešního pohledu spíše zařazení do kategorie thriller než horor. No ale to je jedno. Film je opravdu technicky takořka dokonalý, a pointa dost překvapivá a netuctová. Co se týče slavný scény ve sprše, mně osobně nepřišla až tak děsivá v porovnání s příšernou scénou na schodech, ta je fakt luxusní! Někde mezi nima je pak v děsivosti závěrečná scéna ze sklepa... 90%

    • 11.10.2016  01:48

    Komorní film natočený v jednom jediném bytě. Režisér, který se dostal do sporu s orbánovskou klikou skrze financování maďarské kinematografie natočil tenhle film na truc. Jen se svojí rodinou a se svými studenty místo rozsáhlého filmového štábu. Zajímavý je výkon režisérovy dcery Lujzy Hajdu. Pokaždé, když pojedu v Budapešti přes Blaha Lujza tér, náměstí pojmenované po slavné maďarské herečce, tak si na její jmenovkyni zaručeně vzpomenu... 80%

    • 11.10.2016  01:43

    Heh, to jsem si zase narval do žil koňskou dávku deprese... V rámci filmové tour po Evropě jsem zavítal do Rakouska, abych se seznámil s Georgem, Annou a jejich dcerkou Evou, rodinkou, žijící v obyčejném domku na předměstí neurčeného města. Podle jedné nápovědy, adresy napsané na adrese stěhovacího auta, se můžeme domnívat, že jde o Linz, ale je to vcelku jedno. První hodinu sledujeme v detailním rozboru jejich každodenní život, který je svojí jednotvárností a nepřekvapivostí začne nudit. Když už jsem se pomalu znuděným stával i já, přišlo zbylých 40 minut, kdy bez dechu sledujeme, jakým způsobem se rozhodnou tuto znuděnost životem řešit... Dobře stupňované psychologické drama, slušné herecké výkony, a několik námětů k přemyšlení. Sečteno podtrženo: Záležitost hodná pozornosti! 95%

    • 11.10.2016  01:37

    Je to především absolutní vizuální orgasmus, práce kamery je opravdu fantastická a přiková vás k filmu, že vám po těch 2 hodinách 40 jeho konce přijde škoda, a zjistíte, že byste chtěli pokračovat... Dále je film vynikajícím přehledem významných události, formujících dějiny Číny od svržení císařství, přes občanskou válku, japonskou okupaci a vytvoření loutkového Mandžukua, až po Maovu kulturní revoluci v 60.letech. No a v neposlední řadě je film opravdu kvalitní biografií onoho "posledního císaře" (jmenoval se Aixin Jueluo Pu Yi (Aj-sin Ťüe-luo Pchu I), vládl jen do svých 4 let jako císař Xuantong (Süan-tchung)), který prožil neuvěřitelně zajímavý, ale katastrofálně nešťastný život. Prvních 18 let svého života prožil jako vězeň svého paláce v Zakázaném městě, později pak naletěl slibům Japonců a pod vlivem své vlastní domýšlivosti, kdy hodlal znovu obnovit slávu mandžuské dynastie, se stal loutkou v japonských rukou, která se stala spoluodpovědnou za hrůzy, které Japonci v Mandžusku a později i centrální Číně provedli... 95%

    • 11.10.2016  01:05
    Aniki Bóbó (1942)
    ****

    Milý a pohodový film o klukovské partě z Porta. Rivalita dvou kluků, nafoukaného vůdce party Eduardinha a trochu uťápnutého Carlitose nabere na obrátky kvůli krásné Terezinhe. Kvůli ní už Carlitos nehodlá hrát druhé housle a rivalita dvou kluků graduje nejprve krádeží a poté málem i velkou tragédií... To vše s krásnými panoramaty na břehu řeky Douro a v křivolakých uličkách i na hřebíncích střech nádherného Porta. 85%

    • 11.10.2016  01:04

    Filmu by se dalo dost vytknout, jednak pomalejší rozjezd, jednak některé zbytečné scény, které film natáhly na dvě hodiny. A hlavně hromadu klišé, které film učinili nevěrohodným a těžko uvěřitelným. Přes to přese všechno je to zábavná jízda a ty diskuse mezi únosci a uneseným byly dokonalý. Opravdu musíme zákonitě přijít o ideály mládí, když začneme budovat kariéru? Za sebe říkám: Nasrat!!! Moje ideály jsou to, co mě definuje, a když je ztratím, už to nebudu já. Jistě, i ideály se mohou měnit a přizpůsobovat vývoji. Ale pokud je člověk ztratí úplně, ztratí sám sebe. A tohohle zjištění se někdy v šedesáti nechci dožít. "Jedes herz ist eine revolutionäre zelle" (Každé srdce je revoluční buňka). 80%

    • 11.10.2016  01:02

    Neuvěřitelně milý a pozitivní film, který vás donutí o spoustě věcí přemýšlet. Protest proti konzumní společnosti a jiný pohled na výchovu dětí, to je důvod proč se hlavní hrdina filmu, famózní Viggo Mortensen dostane do konfliktu se svojí sestrou a hlavně se svým tchánem. Ale co na to děti samotné? Jsou silné, odolné a vyspělé na svůj věk, jak tvrdí otec anebo nevychované a nepřipravené na život, jak tvrdí jeho tchán? Názor ať si udělá každý sám... Film sice jinak řeší vážný věci, ale je to hlavně komedie, plná absurdních situací i skvělejch hlášek od dvou nejmladších dětí. A i kdyby byl tenhle film úplnej šit, tak už jen za nápad slavit místo Vánoc "Noam Chomsky Day" je za pět hvězdiček... 100%

    • 11.10.2016  01:00
    Salvador (1986)
    *****

    Jedním slovem: Hustý! Hustý jako džungle nádherných salvadorských hor. Hustý jako vlasy nádherných salvadorských žen. Salvador je nádherná země s necelými 6 miliony obyvatel. V 80.letech však země prošla peklem. Peklem, do kterého ji neuvrhly nejen místní sociální rozdíly, ale zejména smrtící soukolí špinavé mezinárodní politiky. USA se totiž rozhodly udržet u moci pravicovou vojenskou vládu, proti které povstali chudí rolníci, podporovaní zbraněmi z Nikaragui a v menší míře i z Kuby a Sovětského Svazu, za každou cenu. A tak vládu podporovali finančně i vojensky, přestože vládní komanda (nechvalně proslulé "eskadry smrti" procházely výcvikem amerických vojenských poradců, mimo jiné v nechvalně proslulé "School of the Americas", dnes přejmenované na "Western Hemisphere Institute for Security Cooperation" (Institut západní polokoule pro bezpečnostní spolupráci)) vyvražďovala celé vesnice a neštítila se ani vraždy arcibiskupa Óscara Romera i mnoha dalších kněží, neboť tito vládu kritizovali a zastávali se chudých obyvatel (Je to dost bizarní, většinou je násilí vůči kněžím připisováno krajní levici). Krev nevinných Salvadořanů vám z rukou nikdo nesmyl a doufám, že pokud peklo existuje, smažíte se v tom největším kotli, pane Reagane!!! Film je jinak opravdu brilantní. Je nutné vypíchnout zejména to, že ač je záměr "levičáka" Stonea naprosto jasný, a z celých dvou hodin křičí obžaloba americké zahraniční politiky, Salvadorské levicové povstalce rozhodně nezobrazuje jako neviňátka a taky jim dá co proto. Velice zajímavý je způsob zobrazení práce novinářů a médií obecně. Zatímco někteří nevytáhnou paty z bezpečné půdy americké ambasády a papouškují to, co se objeví v oficiálních komuniké, jiní neváhají nasadit svůj život, aby světu zprostředkovali pravdu... Film má pár momentů, které nejsou pro slabé povahy, a uvrhl mě do lehčí deprese. Takže jasnejch 100% Jo a ještě jedna perlička. Výhružka, která je adresována zaměstnanci americké ambasády "...your next job will be in Rwanda counting fucking spears, understand?!" je v kontextu toho co se ve Rwandě odehrálo 8 let po natočení tohohle filmu krajně nepříjemná...

    • 11.10.2016  00:57
    Pride (2014)
    ****

    "Why should gay people like me support the miners?" "Because miners dig for coal, which produces power, which allows gay people like you to dance to Bananarama till 3 o'clock in the morning."--- "You must've found it weird. A load of gays and lesbians descending on you like that." "Why on Earth would we have found that weird?"--- Margaret Fucking Thatcher a její asociální politika poznamenává Británii dodnes, ale v jednom byla její vláda úžasná. Dokázala spojit neuvěřitelně rozdílné lidi a stala se důkazem, že "V solidaritě je síla..." Protože, můžete tomu věřit nebo nemusíte, ale tenhle bizarní příběh o spojenectví organizací LGSM (Lesbians and Gays Support the Miners) a její odnože LAPM (Lesbians Against Pit Closures) se stávkujícími horníky z jižního Walesu se doopravdy v letech 1984-85 odehrál. LGSM a LAPM organizovali sbírky a posílali peníze hladovějícím horníkům a ti na oplátku přijeli podpořit londýnský Pride 1985 a hlavně Národní Svaz Horníků byl v prvé řadě tím, díky jehož hlasům se podařilo do stanov Labour Party zařadit podporu práv LGBT menšiny. Bohužel, jásavý konec tohoto filmu je parádní, ale realita následujících dnů k jásotu nevedla. Horníky nakonec vláda zlomila a proti LGBT aktivistům nasadila v roce 1988 tvrdý kalibr v podobě Článku 28 Zákona o místní samosprávě, ve kterém stálo, že místní orgány „nemají úmyslně propagovat homosexualitu nebo publikovat materiál s úmyslem propagovat homosexualitu“ a „podporovat výuku v jakékoliv veřejné škole o přijatelnosti homosexuality jako domnělých rodinných vztahů". Článek byl zrušen až v roce 2003 (ve Skotsku už 2000 jedním z prvních rozhodnutí skotského parlamentu). Jinak filmu bych trochu vyčetl přílišnou roztříštěnost postav. Na to, že má film dvě hodiny, se o jejich osobních problémech mnoho nedozvíme. 80%

    • 11.10.2016  00:53

    Moldavsko je pravděpodobně nejchudší země v Evropě. Také země, která je nejméně navštěvována zahraničními turisty. Troufám si říct, že většina Evropanů ani pořádně neví, kde leží. Mohl vůbec snímek z takovéto země vyznít jinak než depresivně? Přesto mu zvednu hodnocení, těch 52% si určitě nezaslouží. Zejména závěr u řeky Dněstr, tvořícím hranici mezi Moldavskem a neuznaným Podněstřím je hodně silný, a byť jsem ho vytušil, jen tak na něj nezapomenu... 80%

    • 11.10.2016  00:51

    Snad žádný jiný název nevystihuje film tak dokonale. Hodinu padesát jsme uspávani pomalu plynoucím horkým dnem na ruské dače. Napětí probublává pomalu na povrch. A závěr filmu je pak o to brutálnější a nespravedlivější... Vyzdvihnul bych skvělý herecký výkon režiséra Nikity Michalkova i jeho osmileté dcery Nadi. O to více je smutné, že se ten člověk dočista zbláznil a natočil v letech 2010 a 2011 další dva díly, ve kterých pošlapal a zahodil poselství tohohle filmu. Nevím, jestli někdy budu mít koule na to je shlédnout, recenze jsou všelijaké. Ale už jenom to, že v něm jeho dcera Naďa opět hraje Naďu Kotovu? Panebože, tenhle film se odehrává v roce 1936, dvojka v roce 1941. Nadi je tu 6 let a ve dvojce je jí najednou 20? WTF?!? 95%

    • 11.10.2016  00:49
    Parkoviště (2014)
    *****

    Tvůrci tohoto filmu si opravdu vystačili s málem. Jedno štěrkové parkoviště mezi vysokými činžáky, jedno drahé fáro a to je asi tak všechno. Zbývá jen kombinace tíživého dramatu o střetu dvou osobností s rozdílným pohledem na život a neuvěřitelně absurdního humoru, a koktejl je namíchán.... 90%

    • 11.10.2016  00:45
    Svědek (1969)
    ****

    "Nejvíce podezřelí jsou ti, co nejsou podezřelí vůbec!" Škoda hodně nevýrazného konce, který tak trošku zavání poselstvím: "celé procesy byly vlastně jen takovým nedorozuměním, ale nakonec vše dobře dopadlo..." Jinak je to ale perfektní satira na stalinské Maďarsko. Dvojice Bástya-Dániel zcela evidentně reflektuje Mátyáse Rákosiho, vůdce maďarských stalinistů, generálního tajemníka MDP (Maďarské strany pracujících) a Lászla Rajka, ministra vnitra a zahraničních věcí, který byl 15.10.1949 popraven. I on byl obviněn jako agent Horthyho, a dále samozřejmě jako trockista, a titoista... Ještě musím zmínit, že ač je to politická satira, je to fakt nehorázná prča. A scény se "socialistickým domem hrůzy" či "hrdiny v boji o maďarský pomeranč" opravdu nemají chybu... 85%

    • 11.10.2016  00:44
    Vyfič! (2009)
    *****

    Na teenage film made in USA dost nadprůměrné. Možná vůbec nejlepší v žánru, co jsem zatím viděl. A Ellen Page na kolečkáčích? Na to bych se moh koukat donekonečna. Jenom teda jednu věc nutno výrazně vytknout. Jak je možné, aby ve filmu, který se tváří jakože osmdesátkově, maximálně přelomově osmdesátkově/devadesátkově (určitě podle absence jakýchkoli mobilních technologií a ač nejsem odborník, ty auta a další reálie mně přišly jako ještě staršího data), byl používán internet, google a wikipedie? Nejsem ten, kdo by ujížděl na hledání chyb ve filmech, ale tohle je úlet... 95%

    • 11.10.2016  00:39

    Většina filmů o coming outu zobrazuje puberťáky(ačky), jak si procházejí tímto nelehkým obdobím. Tento film je poněkud originálnější. Jenny už má pubertu dávno za sebou, žije 5 let se svojí přítelkyní Kitty, jenže nikdy nenašla odvahu říct to své rodině. Jak tedy zareagují její rodiče na to, že se jejich nejmladší dceruška konečně vdává, a že si bere svoji spolubydlící? Rodinné drama je zvládnuté celkem dobře, ale jinak si film opravdu bohužel nezaslouží o moc víc než těch 55%. Vadilo mi, že vztah Jenny a Kitty není vůbec vykreslen a zejména Kitty řekla tak dvě věty za celej film. Ani jednou se nepohádaly, ani jednou neměly vážnější rozhovor... škoda, z tohoto námětu se dalo určitě vytěžit více... 55%

    • 11.10.2016  00:36

    Tendle film je opravdu pecka. Sice by se mu dalo vytknout pár věcí, zejména občasné přehrávání některých herců, ale jako celek vynikající. Podílí se na něm samozřejmě jednak režie Andrzeje Wajdy, ale také vynikající románová předloha Jerzyho Andrzejewskiho. Knihu jsme kdysi dávno četl u nás na chalupě, ale už si to příliš nepamatuji. Byla v ní významná dějová linie, která ve filmu není, o návrativším profesorovi z koncentráku, ve kterém soudruh Szczuka rozpozná člověka, který v koncentráku udával své kamarády a podlézal Němcům pro vlastní záchranu. Ale tehdy (asi jsem byl ještě příliš mladý) jsem nedocenil hlavní devízu díla. Téměř absolutní autorovu odtažitost. Ač autor evidentně "straní" komunistické straně, nijak ji neidealizuje, a druhou stranu nedémonizuje. Kriticky se staví k počínání obou stran, a nejvíce pranýřuje bezpáteřní kariéristy. Kniha byla napsána už v roce 1948 a je škoda, že je dnes trochu pozapomenuta. Film je pak z roku 1958, a ve své ideové odtažitosti je snad ještě dál než kniha. Marně přemýšlím, jestli u nás vznikl takový film, a to považme, že poválečné Polsko nebylo poválečné a mírové jako Československo, ale že to byla země, kde probíhala de facto občanská válka.... 90%

    • 11.10.2016  00:34

    Konečně mám za sebou tuto římskou klasiku! K Audrey a Gregorymu se netřeba vyjadřovat, takže se jen pozastavím nad Římem roku 1953. Tehdy ještě bylo možné jezdit po silnici skrz Forum Romanum (ve filmu je vidět, že vedla kolem oblouku Septimia Severa, před kterým Gregory najde spící Audrey, a dále se stáčela mezi Saturnův a Vespasiánův chrám) a před fontánou di Trevi člověk mohl pozorovat děti lezoucí po fontáně, což je dnes samozřejmě zakázáno, bez obav, že bude ušlapán tím příšerným davem... 90%

    • 11.10.2016  00:32

    Díky Íránskému filmovému festivalu jsme si poslechli Sáru a jejího bratra Ayata naživo hned po skončení filmu a byl to skvělý zážitek. Potřást si se Sárou rukou a vyfotit se s ní byl ještě větší zážitek! Díky takovým úžasným lidem neztrácím víru v lepší budoucnost pro lidstvo. Ze snímku je také patrné, jak pokroková íránská společnost je, přes všechny absurdní zákazy, které ji svazují. Kéž by to západ jednou pochopil a navázal s Íránem spolupráci na místo středovéké Saúdské Arábie... 90%

    • 30.8.2015  03:40
    Ladíme 2 (2015)
    **

    Úlet. Což o to, že děj vlastně do puntíku kopíruje jedničku, to by se při rozumném zpracování dalo unést, ale když všechny dialogy skřípou a jsou často úplně o ničem a úplně zbytečné? Humor byl taky převážně trapný, takže nehudební stránka filmu je opravdu za totální nulu. Velká škoda, protože ty vystoupení mají grády (ještě větší než v jedničce), ať už v podání Das Sound Machine, nebo ten závěrečnej doják Barden Bellas...

    • 19.5.2015  02:16

    Opravdu velká škoda nezvládnutých, strojených dialogů a hloupého dabingu khmerských herců i Milana Kňažka, dabovaného nesmyslně Petrem Čepkem. Film je to jinak zajímavý a některé záběry jsou opravdu povedené, k tomu dobrá hudba Kocába a Pavlíčka...

    • 25.1.2015  00:13

    Spashley reunion! Pro fanoušky South of Nowhere splněný sen, plný ztřeštěných scén a chytlavých písniček...

    • 10.9.2014  14:19

    Nemám rád fantasy, ale todle je vyjímka potvrzující pravidlo. Obě složky, reálná a fanatastická jsou od začátku do konce strhující podívanou a vše vyvrcholí ve finále, kdy se obě složky tragicky propojí... A scéna s pojídačem dětí? No je jen málo scén, při kterých mi srdce bušilo tak rychle...

    • 10.9.2014  14:11

    Pár much by se možná našlo: šikana zde graduje asi až příliš vyhroceně a těžko uvěřitelně, ale ten konec je tak syrový a drsný a tak mi při něm běhal mráz po zádech, že na to do smrti nezapomenu. Jsem založením pacifista, a násilí nemám rád v jakékoli podobě, ale od scény na pláži sem byl v "transu" a nejradši bych šel Kasparovi s Joosepem v jejich závěrečné pomstě pomoci.... 95%

<< předchozí 1 2
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace