Humungus_pan

Až do konce prvního dílu jsem byl velmi skeptický, ale pak to tak nějak škublo. Jasně, smrdí z toho osmdesátky až slzí oči, ale to už tak u seriálů z osmdesátých let bývá.

Lze zkazit příběh, který vám vydláždil cestu k divákům možná i několika generací? Evidentně ano. Pokus navázat na příběh tím, že ho budu opakovat mi přijde nejen nešťastný, ale úplně scestný. Za celou tuhle „komedii“ jsem se pousmál slovy dvakrát.

Sedím a lámu se smíchem v pase u scén, které jsou nekorektní až nevhodné. Už jen ten Adamův zamračeně nechápající ksicht mě od půlky filmu rozesmál, jen se objevil. V tomhle filmu snad není jediná postava, která by se s čistým svědomím dala nazvat normální. Prostě dokonalé.

Snad každý tomuhle týpkovi musí držet palce i přes prvotní kyselý úšklebek pramenící z „vykradení “ čísla 5 a trvající opravdu jen prvních pár minut. Nejsem příznivcem animovaných sci-fi a romantických filmů, ale tady to šlo všechno stranou. Wall-i je vtipný a dokonalý bourák. Koncepce filmu, kdy se příběh v ten pravý čas nějakým způsobem přehoupne, je skvělým receptem na film, který nedokáže nudit.

Buď nejsem nejrychleji chápající, nebo tvůrci na můj vkus příliš dbali na skrytí zápletky. I když jsem měl celou dobu pocit, že jsem tak trochu pozadu, dokázal mě příběh i zpracování zaujmout. Z toho vyplývá i lehké vyčerpání délkou. O tom, že film v každém divákovi něco zanechá, svědčí i debaty na témata příběhu trvající ještě další týden.

Čekal jsem zřejmě něco jiného. Ne že bych se nesmál, ale chtěl jsem víc. Ne že by Méďa nebyl drsnej, ale měl být víc. Jde v podstatě o romantický film okořeněný nevšední postavičkou. Co si ale zaslouží poctu filmařům, je to, jak Méďa vizuálně zapadá svými pohybovými schopnostmi. A Giovanni Ribisi opět zůstal věrný svému dokonale zvládnutému řemeslu ztvárnění divných chlápků.