kokofek

Za mě plný počet. Má -li seriál hlášky na které si vzpomenu doma ještě několikrát tak prostě plný počet. No prostě zázrak.

Druhá řada je koukatelná i místy vtipná,ale na tu první nemá.

Miluju filmy bez logiky příběhu. Nepředvídatelné situace mě udrží v napětí a nepotřebuju ani zcela jasný logický konec. Za mě skvělé.

Téměř neuvěřitelná hlavní postava,která si jde přes všechny problémy pro zadostiučinění. Ani rodina ani drsné okolnosti ji neodradí. Chtěla bych mít takové zastání. Třeba je takových lidí hodně a třeba ne. Raději chci věřit,že ano.

No, nemyslím si,že postavy v této minisérii jsou nereálné. Právě naopak. Myslím,že ve skutečnosti jsou ještě daleko děsivější. Od dob rady Vacátka totiž uplynula již dlouhá doba. Tam ještě chování policie korespondovalo s vychováním ,myslím vychováním ke slušnosti. Potom nastala doba temna komunistické zvůle a tam se policisté učili jak urážet a ponižovat. A tím nechci práci kriminalistů v té době podceňovat,ale bohužel přece jenom byli někým řízeni. A dnes je to napůl. Ti, kteří umí balancovat mezi slušným chováním a mocí. Bohužel doba přinesla také spoustu nových stresů v podobě nových a nových papírů a nesmyslných hlášení a to nepřispívá ke klidu a rozvážnosti ve vztazích na pracovišti.

Tak zase jednou 3 dny tak správně rozhozena.Neuvěřitelné jak lze bez velkolepých okázalých kulis vytvořit strhující dílo, které má nota bene bez pár minut tři hodiny.Klobouk dolů pane Triere.

Pro mě trochu bez logiky věci.Nějak překombinované.Asi nejsem tento typ ženy,která pro jedno zklamání ztrácí chuť k životu a další náplní se jí stane touha se pomstít.Asi bych šla dál.Život je na to moc krátký.

Ani komedie,ani detektivka,pokus o něco.Já,ale nevím o co.Navíc a to je pro mě důležité u každého filmu,těm postavám nevěřím a myslím,že jim nevěří ani samotní herci.Jitce Čvančarové se nedaří vytvořit dojem,že fakt miluje tohoto obstarožního ničím zajímavého morouse.Asi to nešlo.

Ve filmu je cítit hodně dobrá znalost problematiky žití na venkově,kde jsou lidské vztahy specificky formovány způsobem života.Starší generace se však svých dogmat drží a nepustí k sobě tak snadno něco co neznají.

Musela jsem nechat uplynout nějaký čas,abych si to nějak uspořádala v hlavě. Zpočátku jsem měla pocit,že se vrátil čas a jsme obrazem někde v minulém století. Je neuvěřitelné,že se takové absurdní situace dějí dnes. Vím,že film často používá nadsázku ke zvýraznění ,ale něco uvnitř mi říká,že to nadsázka není. Když jsem byla dítě tak jsem si představovala,že v budoucnu už to bude idyla. Něco jako v seriálu Návštěvníci. Lidé už budou mít vše vyřešeno a problémy budou jen meziplanetární. Je to utopie jako komunismus.