Kacaba

   Noční klid je v zájmu dobrého spánku nezbytný a spánek je nezbytný k zachování jakési rozumové úrovně, výkonu, postřehu a antihysterii. Dlouhodobá nespavost taky vytváří větší předpoklady k alkoholismu, závislostem, kofeinovému dopingu a duševnímu onemocnění. Hahaha.

  Rušení nočního klidu je u nás bráno jako přestupek.  Proto taky ústavní soud a městské vyhlášky omezují a buzerují mladistvé a pracující buldozery. Jenže komu vadí usínat "(Rockin') In Rhythm" hudby? Daleko víc by mi pomohlo, kdyby si vyhláška podala i další narušitele...

   Větší problém, než s hlukem doléhajícím přes okno, mám se svým pokojem. Tmavomodrý hřbet knihy výhružně sedící na poličce mezi bílými, název knihy otočený jiným směrem než ostatní, růžové ramínko mezi šedými či, nedejbože kovové mezi plastovými, špatně dovřený šuplík, pootevřená skříň, pero v kelímku na štětce, cokoliv zeleného mezi červenými věcmi...

   Naposledy mne k zoufalosti dohnaly špatně vložená cédéčka ve stojanu. Letmý pohled před spaním a bylo. Po spaní. Tma sice přesvědčila oči, ale zlý pocit v hlavě ne-e. Půlnoc. Sakra, mohla jsem se ještě na něco podívat. Jedna hodina. Chuť mlátit hlavou do zdi. Dvě hodiny. Dočtená kniha. Tři hodiny. Tupě civím do zdi, jdu se napít, vracím se do postele. Za pět minut půl čtvrté. Oblékám kalhoty, odcházím do obývacího pokoje a prosím pejfka o trochu skromnosti a místa na pohovce. Pejfek se milostivě hne. Lehám si. Půl čtvrté. Spím.

   Již dlouhou dobu se zaobírám snahou vysvětlit pejfkovi rozdíl mezi živočišnou, rostlinnou a kamennou stravou. Marně slibuji výměnu oblázku za párečky nebo šunku. Kameny všeho druhu vedou, v nejlepším případě s příchutí bahna, prachu a asfaltu.

   Dnes jsem ale pochopila.. Už vím, že se cítí být kozou a pojídání kamenů je jen hledání toho pravého... Bezoáru.

   Jen jedním si nejsem jistá... Nikde nepíšou nic o tom, jak tuto skutečnost zaevidovat na úřadech. Mám se teď přihlásit k zemědělském družstvu?  

   Nedávno jsem v televizi narazila na projev pana Srstky, umocněný srdcervoucím pohledem ročního kříženečka.  K dětem a pejskům se nehodil, bylo třeba náročného páníčka, ale stejně se ho ujali. Velkou zásluhu na tom dozajista pan Srstka má...

   Tak mne napadlo, jestli by se nesmiloval i nade mnou a tu minutku by mi v pořadu taky nevěnoval. Popis by mohl být následující: A máme tady dalšího opuštěnečka,  je to fenka, je mladá, není kastrovaná. Je to taková směska, od každého rodiče něco, moc bystrá není, ale hloupá taky ne. Není náročná, je vhodná i do bytu. Hodí se k dětem, bude si s nimi ráda hrát. Chvilku jí bude trvat najít si důvěru, ale odvděčí se vám věrností a láskou. A pozor, sen každého majitele, nepelíchá!

   Mé obvyklé ráno jest tvořeno "buď a nebo" otázkami. Buď se nasnídám, nebo zkrotím vlasy. Buď si dám sprchu, nebo si ještě pár minut poležím,.. Jediná neproměnná je čištění zubů a pohádka.   

   Včera jsem volila mezi přípravou věcí a kávou. Kafe vyhrálo. Já byla v autobuse bez čtení.

   Mám pocit, že kniha spolusedící dámy měla v sobě zabudované jakési pole. Gravitační, možná magnetické. Jisté je jen to, že působilo na mé oči. Bez okolků přiznávám, že jsem se s tím nepokoušela bojovat a neslušně četla přes rameno.

   "Jak si správně přát" hlásal titul. Bezpochyb už vím, kde je zakopanej pes. Pohádky jsou v tom nevinně. Kdybych si nepřála menší zadek, nemusela bych každý den běhat na zastávku...

   Včera v noci jsem nemohla usnout. Porucha se usídlila v mém usínacím centru a byla ochotna ho opustit až po dlouhých debatách, přemlouvání a výhrůžkách okolo čtvrté hodiny ranní.

   Zkoušela jsem to na ní různými cestami. Ponejprve horké mléko s medem. Bez rumu, neb na něj nemám zrovna nejšťastnější vzpomínky. Figurovalo v nich totiž krom rumu a mne i jisté sanitární zařízení. Účinné mléko dozajista bylo, leč v jiné disciplíně. Po vypití celé, právě otevřené lahve, se dostavilo bolení břicha. Krom nemožnosti usnout se přidala i nemožnost pohybu. Prý můžeme na všem hledat něco dobrého...   Tudíž jsem v rámci tréninku a přípravy na hereckou kariéru zkusila zahrát hada. Bylo to bravurní! Povedlo se mi ztvárnit jejich nejoblíbenější činnost! Tiché trávení na klidném místě.

   Únava stoupala, dobrá nálada klesala a čas vstávání se nebezpečně blížil. I vzpomněla jsem si na radu jedné kamarádky, jak když nemůže usnout, jde ven na procházku. Zřejmě nikdy neslyšela o tom, že zima probírá. Jelikož jsem hodná, ihned jsem se o tento poznatek podělila, nehledíc na čas.

   Na řadě byl čaj z meduňky, neboť jak je známo, nať navozuje účinky spací. Nenavodila. A nezabrala asi ani vonná silice s uklidňujícími účinky. Klidná jsem teda nebyla. Spíš lehce nervózní. Vlastně docela dost hysterická.

   V televizi nic, příhodný film na usnutí mne nenapadl, Maggie Cassidy mne taky neuspala.

   Smířila jsem se tedy s absencí odpočinku a rozhodla jsem se pro účelné využití času. Vyhrála příprava do školy a latinská učebnice. Naposledy si pamatuji otevření skript...

   Ač je to již jednadvacet let, co ctím tuto zemi a její lid svou přítomností, pořád se nemohu vyrovnat se znečištěním okolního jídla na talíři od červené řepy. To mne spíše v klidu nechávají chlupy od univerzálního pfa. Proč univerzální pef? Protože jeho černé chlupy zdobí mé bílé košile a bílé se s radostí lepí na jablka. 

   Chlupy jsou vůbec součástí mého života...jsou v plicích, v právě otevřené smetaně a za slunečního svitu se tiše a nenápadně vznášejí v okolním prostoru. Je na nich dokonce založena i kamarádova teorie o zjištění náklonnosti mladého muže k dívce. Ovšem tu nemám odvahu záměrně zkoušet. Možná právě proto se nikdy nedozvím, zda jsem stavěna do popředí zájmu, či brána jako chvilkové zpestření. Možná bych taky měla být ráda za to, že si je vědom mého bytí... Mohla bych se zeptat, ale vzhledem k možnosti pravdivé či nepravdivé odpovědi, je to k ničemu. Kdyby se totiž dal léčit hladomor mojí naivitou, vyřešil by se tento problém nejen v Africe, ale po celém světě a ještě by si pošmákli i ježci a nosorožci. Nejspíš i lemuři. S uskrovněním i početná rodina antilop. 

   Být slabším jedincem, upadám do deprese. Já jsem ale silná a místo toho si jdu dolít sklenku vína....