Oblíbené filmy (2)
10 způsobů lásky (2008)
Příšerný scénář plný idiotských replik, nevěrohodné chování postav, nesympaticky vyhlížející herci (to ovšem není jejich chyba, ale hlavně vizitka kameramana), z mizanscény by člověk blil, soundtrack do zblbnutí omílající Ravelovo Bolero... Až jsem si říkal, jestli nesleduji reaktivní výtvor někoho, kdo tuto skladbu z duše nesnáší, a tak se rozhodl, že za každou repetici v Boleru napíše jednu nesmyslnou scénku pro herce a herečku. Korunu tomu nasadí závěr. Kdyby šlo o seminární cvičení z některé méně prestižní filmové školy, tak OK, ale coby "profesionální" produkt za peníze koncesionářů tedy hodně slabé. Nemluvě o tom, že vůbec samotná myšlenka jakkoliv "vylepšovat" Schnitzlerovo drama se jeví jako přinejmenším neopodstatnělá, což platí zvláště pro přenos do dnešních poměrů (jenž z důvodů výrazných společenských proměn pochopitelně příliš nefunguje. A ne, že bychom ve hře z počátku 20. století koukali na postavy s renesančním okružím kolem krku, opravdu nehrozí). Jednu hvězdu dávám za to, že se v inscenaci o erotice nevyskytuje ani jedna erotická scéna - to už je skoro umění, druhou pak za Vanesku, jež je v závěrečných titulkách uvedena jako Valeska. Nejspíš tedy jde o aluzi k Lechu Walesovi a tento politický přesah si jistě zaslouží ocenění.