foils

S každým dalším zhlédnutím tohoto filmu s údivem zjišťuju, kolik je toho v něm hollywoodského: Všudypřítomná rodinka, zlo není člověku vlastní, ale přichází odkudsi zvnějšku, Američané bojují div ne za záchranu světa (do toho trocha obligátní kritiky studené války, tajných služeb a jejich dezinformací). Co je však na Vesmírné Odyseji tak jedinečné, je její filmový styl. Na jedné straně hypnotizující ztvárnění vesmírných technologií a speciální efekty, na druhé vlastní čistě filmový jazyk, jímž promlouvá hlavně v úvodní a závěrečné části. Kubrick tímto filmem definoval hollywoodskou normu zobrazení kosmu a paradoxně se zároveň definitivně vzdálil mainstreamu. Jeho předchozí snímek Dr. Divnoláska..., s nímž má 2001 jinak spoustu pojítek, proto vedle 2001 působí dojmem pouhé studie.

Snímek je v mnoha ohledech poplatný době svého vzniku - v dnešní kinematografii by teroristé napojení na blízkovýchodní vlády asi nesvěřili pašování atomového zboží smažkám pochybné pověsti :) Frantic ovšem disponuje řadou jiných kvalit, které tyto drobné vady na kráse snadno vynahradí. Nejzajímavější je samozřejmě titulní postava dra Walkera (Harrison Ford), v níž se zajímavě snoubí hollywoodské klišé hrdiny, který všechny nepřátele přemůže či obelstí a všechny problémy vyřeší, s jeho zpochybněním (Walker má ze svých silnějších protivníků strach) a ironizací (Američan nezná jediné francouzské slovo; nebo scény lezení po střeše). Polański byl prostě ve formě.

Medem mě opět rozsekal. Noé je jako vždy Noé, ale čekal jsem trochu hlubší/méně triviální myšlenku. Zbytek neurazí ani nenadchne, Kusturica v hlavní roli Traperovy povídky navíc i pobaví.