Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Western

Recenze (76)

plakát

A Distant Trumpet (1964) 

Celou věčnost jsem se bála, že jde o klasický příběh hodní běloši versus zlí indiáni. Díky svižnosti filmu jsem vydržela do uspokojivého konce.

plakát

Bullittův případ (1968) 

Líbí se mi ta stručnost dialogů, většina postav prostě jedná a nemusí žvanit proč a jak. Jediná ukecaná postava je Vaughnův politik a hned vám pěkně leze na nervy. A nejzásadnější větu podle mě pronese Cathy, takže Frank bude mít o čem přemýšlet – až teda dohoní toho lumpa.

plakát

Cesta spásy (1965) 

Střihač měl zřejmě dovolenou, leda, že by rozvláčnost filmu spolu s hudebními čísly byla také parodií na dobové velkofilmy. Myšlenka i herci jsou fajn, u Burta Lancastera nejde ani o komediální herectví, stačí, že řve a rovná všechny do latě + 1 jeho typický úsměv. Chytlavá hudba od Elmera Bernsteina.

plakát

Cincinnati Kid (1965) 

Začátek – špinavý New Orleans a McQueen zdrhající po železniční točně – mě dost namlsaly, ale pestré scény byly pak prostřídány o dost sterilnějšími, škoda.

plakát

Dobrodružství Robina Hooda (1938) 

Vysmátý Errol Flynn a divná Olivia de Havilland mi moc nesedli, skoro bych film označila jako komedii.

plakát

Elysium (2013) 

Děj i provedení mi připomínají vzorník. Rychlá bitka/zpomalená bitka, scifi zbraně/meč, všechny druhy padouchů i klaďasů a celé je to jaksi nedotažené.

plakát

Hrstka statečných (1959) 

Jak velký rozdíl – Sinatra si malebně stoupne a žvaní a žvaní, zatímco McQueen prostě hraje, takže jeho scény si rozhodně pamatuju lépe. Nebylo by to marné, kdyby Sinatra víc válčil a míň proháněl Lollobrigidu.

plakát

Já a robot (2013) (seriál) 

Jak je všechno relativní! Před pár lety bychom na všechny ty vizuální hračičky zírali s otevřenou pusou... Bohužel scifi složka mi nepřipadá konzistentní – proč je něco ohromně moderní a něco stejné jako dnes? Nejhorší je ovšem kolísavá a dost pochybná kvalita příběhu, to žádné triky nezakryjí. Co vypadalo v prvním díle jako slibná line propojující děj jednotlivých epizod, mizí někde ve vzduchoprázdnu a zjevuje se to až ke konci série a mezi tím se jinak celkem sympatičtí poldové patlají s banálními případy.