BrunoAnthony

Píše se rok 1918. Rusko. V právě začínající občanské válce zatím na Sibiři vládne admirál Kolčak. Hnutí odporu proti němu je teprve ve stádiu zrodu. A právě na pomoc rudým partyzánům je poslán komsomolec Zorik.
Film je určen pro mládež, takže lze očekávat jistá zjednodušení, ale zde dramatičnost zcela ustupuje politické agitce. Zorik získává na nepřátelském území tolik potřebné razítko, ačkoliv kontrolující osoba rozpozná, že jeho dokument je falešný. Zřejmě je to latentní bolševik, nebo jen člověk vědoucí, jak se celkově situace nakonec vyvine. Zorik pomocí pouhých několika přesvědčivých slov organizuje komsomolskou buňku a zápis o jejím založení ukládá do lahve, aby ji zakopal. Svým neodolatelným šarmem přemluví šmahem ke spolupráci s rudými sličnou telegrafistku, s jejíž pomocí nasměrují bělogvardějský obrněný vlak na slepou kolej, a co potom zbabělým bílým oficírům zbyde, než Zorikovi a partyzánům zamávat z obrněnce bílou vlajkou a vzdát se při pohledu na ně bez jediného výstřelu. Nejde o to, kdo komu fandí, jestli rudým nebo bílým. V každém případě je film velkým zjednodušením složité politické i vojenské situace, protože občanská válka nebyla takovou procházkou jarním sadem. Kladem jsou poměrně zadařilé reálie a kostýmy.

Leckoho jistě někdy při pohledu na zářivé hvězdy nad hlavou napadlo - jsme ve vesmíru sami nebo tam někde vysoko žije ještě kromě nás někdo. A co když někdo takový na nás kouká, nebo, nedej bože, ke všemu navštěvuje? Někoho tato otázka nechává přirozeně chladným, vždyť pravda, chleba by nám stejně nezlevnili... Ale i ty nejzarytější skeptiky by rozhodilo to, co se stalo vesnickému prostému násoskovi Semjonovovi. V bytě své tchýně, kterou mezitím zavřeli do blázince, objevil tělo divného stvořeníčka. Je to člověk, není to člověk? Nějaká mutace? Vždyť to není tak dávno, co nedaleko vybouchnul Černobyl. Hlavička a očička jsou neúměrně veliké a jestli je to kluk nebo holka také není jasné. A celé je to pokřivené a ošklivé. A vůbec - vypadá to, jako by to byl dokonce někdo tam odtamtud. Shora. Dumají nad záhadou spolu s vesnickým milicionářem Sašou, kterému tělíčko zanese, a ten je zase musí postoupit nadřízenému. Odnes si toho chcíplého bobra - slyší od náčelníka. A laborantka že prý na analýzu kočky nebere. Ale je to právě ona, která k "případu" pozve svého známého ufologa z města, vybaveného drahými přístroji. Saša začíná být myšlenkou nezemského původu tělíčka posedlý. Obzvláště když, jak z něho vypadne, i jeho před lety unesli mimozemšťané. A navíc je tu ta koza, která se ztratila babce z vesnice. Nesežrali ji také ONI? Ale je pořád lepší, jestli se živí kozami.Také by se mohli přece požírat lidi. Hrůza!
Sašovi se mezitím při pátrání začínají všichni sousedi smát, žena mu uteče, že prý s bláznem nebude. Jak to všechno dopadne, vám samozřejmě neprozradíme, ale vězte, že vše je natočeno na základě skutečné události, která se stala před lety na Ukrajině.